Vždy jednou za zhruba dva roky se mezi Mars a Zemi dostane Slunce. V té době hovoříme o takzvané konjunkci Marsu. V době, kdy je Mars úhlově velmi blízko naší hvězdy, je potřeba přerušit vzájemné informační kanály. Současná situace se proto netýká jen vozítka Curiosity, ale i dalších sond, které u Rudé planety pracují. Abychom byli přesní – ono nejde o to, že by Slunce zastínilo výhled ze Země na Mars (a opačně). Ve skutečnosti se Mars za Slunce nikdy neschová. Vzhledem k rozdílným sklonům drah obou planet bude Mars z pohledu ze Země nejblíže Slunci 17. dubna, kdy se bude nacházet pouze 0,1° daleko od jižního pólu naší hvězdy. Přerušení komunikace je ale nutné kvůli tomu, že pokud by se posílala data, mohlo by při jejich průchodu kolem miliard tun ionizovaného plynu dojít ke značným zkreslením signálu. Ve výsledku by mohlo vozítko dostat nelogické příkazy a naopak na Zemi by dorazily např. poškozené snímky. Ostatně velmi hezky to ukazuje video přímo z dílny NASA.
Ale na druhou stranu to neznamená, že by si vozítko lidově řečeno “válelo šunky”. V provozu zůstávají dva vědecké přístroje – RAD pro měření radiační intenzity v okolí roveru a také REMS, tedy meteostanice, která v pravidelných intervalech zkoumá teplotu, tlak a vlhkost atmosféry, ale i směr a rychlost větru. Curiosity svá naměřená data posílá na palubu sondy MRO, která krouží kolem planety. Až se Mars dostatečně vzdálí od Slunce, tak se očekává, že sonda bude mít ve svých počítačích k odeslání 12 gigabitů dat z Curiosity. Volno nemají ani vědecké týmy, které vyhodnocují informace z vozítka. V tomhle měsíci mají na svou práci klid, nerozptylují je nová data a mohou se zaměřit na zpracování těch, která až doposud nasbírali.
V posledních dnech například vyšla velmi zajímavá zpráva, která se týká laserového spektrometru ChemCam umístěného na hlavě vozítka. Sérií několika laserových impulsů umí odpařit svrchní vrstvu kamenů a z vypařených plynů bezkontaktně určit jejich složení. Díky tomu se pravidelným používáním neopotřebovává, takže není limitovaný počtem použití. Vědecké týmy to moc dobře vědí a samozřejmě toho hojně využívají. Vždyť od 18. srpna loňského roku, kdy došlo k prvnímu laserovému výstřelu na kámen nazvaný Coronation už ChemCam prozkoumal 1 400 různých cílů! “Vypálil” přitom více než 40 000 laserových pulsů.
Velmi zajímavé je, že tato měření odhalila přítomnost mimořádně jemného prachu, který je rozptýlený v atmosféře Marsu. Tento prach ulpívá prakticky okamžitě na všech myslitelných površích. Našel se dokonce i na stěnách čerstvě vyvrtaných otvorů v kameni.
Až se Mars dostatečně úhlově vzdálí od Slunce, budeme se zase těšit z velkého množství informací. Podle všeho se totiž zdá, že předchozí problémy už jsou naštěstí zažehnány. Vozítko v těchto dnech řídí počítač označený jako B. Jeho kolega se jmenovkou “A” je připravený jakožto záloha. Jeho problematická část flash paměti je izolovaná a nebude se dál používat. Důvod proč selhala ale neznáme.
Zdroje informací:
https://czech.ruvr.ru/2013_04_08/Curiosity-ztratilo-spojeni-se-Zemi/
https://www.kosmonaut.cz/
https://blog.kosmonautix.cz/2013/04/curiosity-nemluvi-se-zemi/
https://www.kosmo.cz/ https://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1242
Zdroje obrázků:
https://images.gizmag.com/hero/curiosity-test-drive.png
https://sphotos-e.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-ash3/156845_491387750911205_1218681854_n.jpg
https://www.astrobio.net/images/galleryimages_images/Gallery_Image_8570.jpg
Psáno pro Kosmonautix a Osel.cz
