Křehké pozlátko reality ve zmrzlé pustině lhostejného vesmíru, prostoupené umrtvujícím strachem z neznáma. Taková je tvorba jednoho z nejvlivnějších hororových autorů všech dob a průkopníka moderního hororu H.P. Lovecrafta (1890-1937). V Lovecraftových příbězích nejde o prvoplánové ječení teenagerů v mokrém tričku nebo reklamu výrobce motorových pil. Čiší z nich autentický chlad, zoufalství, bezvýchodnost a lhostejná krutost nepochopitelných sil.
Ten, kdo si každou noc ověřuje, zda se mu pod postelí nezahnízdila strašidla, by Lovecrafta raději ani neměl číst. Přestože H.P. Lovecraf zemřel v chudobě a nepříliš známý, jeho zneklidňující tvorba hojně prosakuje do současnosti, jako bychom byli postiženi výrony nepopsatelné zlovolné inteligence. Stačí si vzpomenout na obludné Ogdru Jahad či finálního bosse z filmu Hellboy anebo třeba potměšilou knihu Necronomicon ze série Evil Dead. Vesměs jde o pocty dílu H.P. Lovecrafta.
Podle všeho se něco podobného nedávno stalo i týmu Univerzity Britské Kolumbie, kterému šéfoval Patrick Keeling. Když popisovali nové symbiotické bičíkovce ze střev termitů, přiřkli jim slavná jména monster z Lovecraftovy mytologie. Bičíkovci Cthulhu macrofasciculumque a Cthylla microfasciculumque ze skupiny Parabasalia, která je jednou z odnoží linie exkavátů, ve skutečnosti žijí vcelku civilním životem a pomáhají trávit dřevo všekazům druhu Prorhinotermes simplex, respektive Reticulitermes virginicus.
Když je badatelé uviděli pod mikroskopem, kde se pohybovali jako podivní mikroskopičtí hlavonožci, Cthulhu se více než 20 bičíky a Cthylla s 5 bičíky, tak jim podle všeho vytanuly na mysli velice zlovolné bytosti H.P. Lovecrafta. Jak je u Lovecrafta zvykem, i výslovnost jmen jeho bytostí je obestřená závojem neuchopitelnosti. Sám Lovecraft komentoval jméno Cthulhu jako nevyslovitelné lidskou rasou. Z několika jeho náznaků lze odvodit, že by výslovnost Cthulhu měla znít zhruba jako [chlúl-hlú], mezi českými příznivci lovecraftových mýtů se ale ustálila poněkud praktičtější výslovnost [kthulhu].
Cthulhu, poprvé zmíněný ve slavné povídce Volání Cthulhu (The Call of Cthulhu, 1928), je jeden z Prastarých, obrovská a nepopsatelně děsivá nestvůra, která v sobě spojuje draka, hlavonožce a ohavnou karikaturu člověka. Je zelený, okřídlený, vlhký a neskládá se z masa a kostí. Jak praví Wikipedia – nechutným obřadům jeho uctívání dominuje mantra „Ph"nglui mglw"nafh Cthulhu R"lyeh wgah"nagl fhtagn“, což údajně znamená „Ve svém domě v R"lyehu mrtvý Cthulhu čeká a sní“. Cthylla sice také náleží do Mýtu Cthulhu, ale vznikla mnohem později, v hlavě jednoho z předních Lovecraftových následovníků, Briana Lumleyho, jako dcera Cthulhu, připomínající obrovskou červenou chobotnici s křídly.
Bičíkovci Cthulhu a Cthylla jsou na poměry mezi symbionty poměrně drobní a s velikostí 10 až 20 mikronů doposud ve střevech všekazů unikali pozornosti. Vědci už ale znali jejich sekvence z molekulárního průzkumu vnitřku všekazů. Jejich monstrózní jmenovci dovedou měnit velikost dle libosti, proto doufejme, že jim to vydrží i nadále a že nějakého troubu nenapadne před mikroskopem recitovat mantru Cthulhu fhtagn.
Náš svět by pak bezpochyby čekal pád do víru mrazivého šílenství. Lovecraft, sečtělý učenec a také výstřední samotář, který se obával zhoubného vlivu Einsteinovy teorie relativity na přirozený řád světa, by dnes asi docela udiveně kroutil hlavou nad neuhasínající popularitou svého díla. Možná by v ní viděl rafinovaný výsměch chobotnicovitých entit, kterých se ve svých příbězích tak bál.
Literatura
UBC Science News 3.4. 2013, PLoS ONE 8(3): e58509. Wikipedia (H. P. Lovecraft).