Význam „třetího v řadě“ – tedy třetího přečteného savčího geonomu spočívá v tom, že se dramaticky zvyšují možnosti vzájemného srovnávání genomů různých savců. Vyplývá z něj například, že vývoj potkana byl překvapivě rychlý a největší dopad měl na čich a vnímání feromonů. Potkan má asi o třetinu více čichových receptorů než myš a jeho čich je proto neskonale dokonalejší.  Další významné rysy potkaního genomu signalizují, že evoluce proměnila jeho játra v superčističku. Potkani žijí v tom nejhorším svinstvu, ale jejich játra zvládnou odbourávat prakticky všechny škodliviny, které se jim dostanou do těla. To je zcela jistě pořádná inspirace pro výzkum v oblasti biomedicíny – selhání jater je pro člověka jednadvacátého století stále ještě fatální záležitost.

Potkan v posledních letech vyklidil své původně dominantní postavení v lékařském výzkumu a přepustil je myši, pro kterou byla k dispozici data o genech z kompletně přečtené dědičné informace. Nyní má šanci se vrátit na výsluní přízně vědců, protože pro mnohé experimenty se hodí podstatně lépe než o poznání drobnější myšky.

 Potkaní dědičná informace obsahuje 2,75 miliardy písmen genetického kódu. To je o něco víc než u myši, ale zase méně než u člověka. S člověkem sdílel potkan posledního společného předka před 80 miliony roků, s myší se evolučně rozešel někdy mezi 12 a 24 miliony roků.

A kdo je na řadě dál? V létě bude „dočten“ genom skotu, do roka slibují genetici genom makaka.

Potkan je zpátky – přečtením genomu se zbavil handicapu, který jej v očích výzkumníků znevýhodňoval ve srovnání s „přečtenou“ myší.