Šestitisícové městečko Chicxulub ze severního Yucatánu je mnohem slavnější, než by odpovídalo jeho významu v dnešním Mexiku. Leží totiž ve středu velikého impaktního kráteru o průměru 180 kilometrů, který vznikl dopadem kosmického tělesa před 65,5 milióny let. Podle všeho se tehdy významně podílel na ukončení života období křídy, i když mechanismy tehdejšího masového vymírání stále ještě nechápeme a nevíme, jaká přesně byla role této kosmické srážky. Vlastně ani není jasné, jak kráter Chicxulub vznikl.
Se zajímavým výzkumem přišel Jason Moore z Dartmouth College v Hanoveru, New Hampshire, který prezentoval výsledky svého týmu na 44. setkání Lunar and Planetary Science Conference, které v uplynulých dnech pořádaly Lunar and Planetary Institute (LPI) a NASA Johnson Space Center.
Moorův tým se původně snažil lépe charakterizovat těleso, které má kráter Chicxulub na svědomí. Záhy ale zjistili určité nesrovnalosti. Nejprve přišli na to, že slavné a hojně citované údaje o obsahu iridia (Ir) ve vrstvách na rozhraní křídy a třetihor nejsou tak úplně správné. Když hodnoty iridia z těchto vrstev porovnali s obsahem dalšího prvku, který by měl rovněž pocházet z mimozemského zdroje – osmia (Os), dospěli k názoru, že se při srážce v dnešním Chicxulubu dostalo na Zemi výrazně méně mimozemského materiálu, než jsme si mysleli.
Co tedy ale vlastně na konci křídy spadlo? Badatelé dospěli k názoru, že pozorované obsahy mimozemského iridia a osmia odpovídají tělesu o průměru 5 kilometrů, tedy významně menšímu, než se doposud myslelo. Jak by ale těleso o průměru 5 kilometrů mohlo vyhloubit tak velký kráter? Nejspíš tak, že se před srážkou pohybovalo výrazně rychleji, než jsme si zatím představovali.
Pokud jde o rychlá kosmická tělesa, nelze prý úplně vyloučit asteroid, je to ale nepravděpodobné a muselo by jít o exotickou situaci. Podle Mooreho a spol. je mnohem reálnější představa, že se na konci křídy Země srazila s dlouhoperiodickou kometou. To jsou špinavé ledové koule, které obíhají kolem Slunce po velmi excentrických drahách minimálně jednou za 200 let, ale také jednou za tisíce, dokonce i miliony let.
Mnohé nejistoty stále trvají. Odborníci hodnotí počin Mooreho týmu jako příjemně provokující, ale k jejich závěrům se staví poněkud zdrženlivě. Gareth Collins z Královské univerzity v Londýně si nemyslí, že by bylo možné přesně určit velikost dopadnuvšího tělesa z geochemických dat. Není prý jasné, jak velká část hmoty kosmického tělesa dopadla v blízkosti kráteru a kolik se jí rozptýlilo po celé planetě.
Různých pohledů na událost v Chicxulubu je ale mnohem víc. Před dvěma měsíci se psalo, že tam dopadl párek asteroidů, zcela nedávno se opět zjevil názor, že masové vymření na přelomu křídy a třetihor způsobil globální požár po dopadu v Chicxulubu. Kolem kráteru Chicxulub je každopádně stále živo. Ať už křídu ukončilo cokoliv, zmizelo tehdy 75 procent veškerých druhů a to je jistě co říct.
Literatura
LiveScience 22.3. 2013, BBC News 22.3. 2013
Wikipedia (Chicxulub crater).