Kapitola nazvaná „Prostor české antarktické stanice – jeho objevitelé a průkopníci vědy“ je ke stažení zde.

Zvětšit obrázek

Mapka severní části Antarktického poloostrova – oblasti působení expedice.

Na antarktické stanici vybudované Masarykovou univerzitou teplota na konci zimy klesla až na minus 30,6 stupně Celsia. Uvnitř izolované stanice tehdy spadla až na mínus 16 stupňů.

Mimo dosah expedice tak prakticky zůstal blízký ostrov Vega s paleontologickými nalezišti i poloostrov Trinity Peninsula, kde je automatická meteorologická stanice.

Vědci se nedostali ani k jezeru Hidden Lake, kde hodlali odebrat usazeniny pro rekonstrukci změn klimatu. Účastníci expedice strávili na základně pět týdnů z čehož čtyři týdny jim práci komplikoval celoplošný mořský zámrz. Kruté mrazy vědce přinutily stanici opustit o dva týdny dříve než obvykle (viz video). 

Shodou okolností právě vychází kniha Antarktida z dílny profesora Pavla Proška z přírodovědecké fakulty a jeho kolegů. Právě Prošek byl hlavním iniciátorem myšlenky postavit v Antarktidě českou vědeckou stanici. O její historii se můžeme dočíst v kapitole „Prostor české antarktické stanice –jeho objevitelé a průkopníci vědy“. 

Výběr několika fotografií z kapitoly věnované české antarktické stanici:

Zvětšit obrázek Takto vypadal zabydlený domek výpravy začátkem roku 1902. Nordenskjöld o něm prohlásil: „se svým bydlištěm byli jsme celkem spokojeni“.	Zvětšit obrázek Dřevěný domek Nordenskjöldovy výpravy stojí při pobřeží ostrova Snow Hill Island dodnes. Je švédským a argentinským památkovým objektem (foto P. Prošek).	Zvětšit obrázek Bodman při vědecké práci v jídelně. Na stěně za ním visí meteorologické přístroje. Vpravo za lampou je barograf, uprostřed nahoře mechanický anemometr, vedle něj vlevo papírové pásky do heliografu a pod ním aneroid.	Zvětšit obrázek I dnešní interiér domku velmi připomíná dobu před více než 100 lety. Kamna a většina nábytku jsou původní, na stěnách visí nalezené kuchyňské nádobí a osobní předměty jeho obyvatel. Domek byl zamrzlý do ledu a zavát sněhem, takže se všechny předměty uchovaly ve velmi dobrém stavu (foto P. Prošek).
Zvětšit obrázek Grunden, Andersson a Duse po návratu ze zimování v zátoce Hope Bay na Nordenskjöldovu základnu.	Zvětšit obrázek Stanový tábor přípravné skupiny v lednu 2005 (foto P. Prošek).	Zvětšit obrázek Při noční vykládce pontonu byl břeh osvětlen reflektory z lodi (foto H. Adámek).	Zvětšit obrázek Rozhodujícím momentem operace bylo sjetí pásového traktoru z pontonu na pláž (foto H. Adámek).
Zvětšit obrázek Na základové železniční pražce se ihned pokládala podlaha a průběžně s tím začala montáž stěn (foto H. Adámek).	Zvětšit obrázek V této podobě byla stavba stanice v r. 2005 přerušena. Stavební materiál byl částečně umístěn v nedokončené budově, jejíž chodby byly zaslepeny a zbytek zabezpečen před zimním počasím (foto H. Adámek).	Zvětšit obrázek Uspořádání dvoulůžkové ložnice (foto D. Nývlt).	Zvětšit obrázek Jídelna a současně společenská místnost stanice v době, kdy se pracuje v terénu (foto K. Láska).

A pokud Vás ukázka z knihy zaujme, zde jsou další podrobnosti.  A nezapomeňte, že na  e-shopu Academia je kniha o 20 % levnější.