Jak se zdá, galaxie mají velice rozmanitou náturu. Některé mají vcelku spořádané supermasivní černé díry, které by se navzdory nesmírné hmotnosti skoro daly přehlédnout. Jiné zase o sobě dávají velmi dramaticky vědět každému v okruhu pár miliard světelných let. Radiové galaxie velmi hlasitě řvou do dalekého vesmíru v rádiové oblasti spektra. Bývají to vesměs eliptické galaxie a jejich rádiové záření vzniká synchrotronovým urychlováním při průniku polárních výtrysků hmoty ze supermasivní černé díry do okolního prostředí. Pokud jsou rádiové galaxie opravdu extrémně veliké, přezdívá se jim obří rádiové galaxie (Giant Radio Galaxy, GRG).
Výborným nástrojem pro lov obřích rádiových galaxií je LOFAR, čili soustava radioteleskopů LOw‑Frequency ARray Nizozemského institutu pro radioastronomii ASTRON. LOFAR dovede zachytit velmi rozměrné objekty a zároveň pracuje na velmi nízkých frekvencích, na kterých jsou prastaré obří rádiové galaxie dobře patrné. Na LOFARu právě probíhá první místní prohlídka celé oblohy Multi-frequency Snapshot Sky Survey (MSSS). Právě při prohlížení čerstvých dat z této prohlídky objevil George Heald z ASTRONu a jeho kolegové zajímavý a rozsáhlý zdroj rádiového záření. Ukázalo se, že pochází z materiálu vyvrhovaného jedním ze členů systému tří již dříve známých a vzájemně těsně provázaných galaxií. Samotný vyvržený materiál zaujímá mnohem větší prostor, než celá trojice galaxií ve viditelném světle a rozprostírá se na miliony světelných let mezigalaktickým prostorem. Jeho promítnutí na naši noční oblohu by odpovídalo průměru měsíčního úplňku. Trojice galaxií, z nichž jedna je obří rádiovou galaxií, nese označení UGC 09555 a je od nás vzdálená zhruba 750 milionů světelných let.
Mezinárodní projekt Multi-frequency Snapshot Sky Survey ještě rozhodně nekončí a můžeme prý čekat celou řadu dalších podobných objevů. Jeho cílem je detailně zmapovat celou severní oblohu na velmi nízkých rádiových frekvencích (o vlnových délkách 2 až 10 metrů). Výsledkem prohlídky Multi-frequency Snapshot Sky Survey by měl být model celé oblohy v rádiové oblasti, který by sloužil ke kalibraci ještě mnohem hlubších pozorování zajímavých koutů vesmíru.
Pozorování projektu MSSS dosahují podobné citlivosti jako předešlé rádiové prohlídky oblohy, které proběhly na klasičtějších radioteleskopech, např. na americké soustavě Very Large Array (VLA), místním holandském Westerbork Synthesis Radio Telescope (WSRT) anebo indickém Giant Metrewave Radio Telescope (GMRT). Zároveň ale operují na podstatně nižších rádiových frekvencích, takže zachycují rádiové zdroje, které doposud unikaly naší pozornosti.
Literatura
ASTRON News 19.3. 2013, Wikipedia (Radio galaxy).