Patří do skupiny purinových, methylových derivátů xanthinu, kromě stimulace mozku to je látka uvolňující průduškové svalstvo, což ocení například astmatici.

Na rostliny s kofeinem se hmyz nehrne, je pro ně něco jako pesticid. Není to dávno, co tiskem proběhla zpráva izraelských vědců, že včelám kofein nevadí a že květy s kofeinem naopak vyhledávají. Ve stejném duchu nyní popsali své poznatky v časopisu Science britští vědci. Těm se zřejmě podařilo přijít na to proč.

Vedoucí studie Geraldine Wright z Newcastle University (Velká Británie) tvrdí, že kofein je ku prospěchu jak včele, tak rostlině. Při praconím tempu včel je náročné zapamatovat si tvar, velikost, barvu a další znaky navštívených kytek. Kofein jim při jejich honění se z květu na květ pomáhá si vzpomenout, kde jaké květy jsou. Původně kofein ale takovou funkci asi neměl a byl určen jen k obraně. Do květů ho zpočátku asi rostliny nepouštěly, protože by si tím zpackaly reprodukci. Pak ale asi nějaká rostlinka své geny neudržela na uzdě a do nektaru se ho přece jen něco málo dostalo.

Geraldine Wright: “Včelám krmeným kofeinem se zlepšila paměť.“  (Kredit: Newcastle University )

Pro včelu to moc slavně nedopadlo. Kofein totiž není návykový jen pro lidi. Pro rostlinu to ale byl tah přímo geniální. Stačilo doladit jeho obsah v nektaru aby včelám nepřipadal moc hořký a pak už se jen těšily z pravidelných návštěv závisláků. Přesně podle strategie drogových dealerů. Místo idylického vztahu květinky s včelkou Májou tu máme spíš brutální snahu vytvořit si co největší armádu závislic. Zdá se, že vše jede v sobecké režii ku prospěchu vlastních hrátek lásky a opylení.

A jak to funguje?  Možná dost podobně jako u nás. Kofein je látka na kterou vzniká těžká závislost a když ji navyklý člověk nedostane, dostaví se absťáky, které si nezadají s těmi co mají morfinisté. Kofein má ale i další fyziologické účinky. Některé nejsou tak špatné a znali to již Indiáni, dávno před Kolumbem. Nová doba dala pak na čas přednost levnějším syntetickým stimulans. Ostatně i druhou světovou válku lze s nadsázkou přirovnat souboji stimulačních látek  - benzedrinu (užívaného spojenci) a pervitinu (státy OSY). Benzedrin, jinak čistý amfetamin, vyhrál. I dnes je stále v kurzu a nejen jako doping ve sportu a součást "krizových balíčků" vybraných vojenských jednotek. Většina z nás ale, když potřebujeme zůstat dlouho „fit“ a nebo neusnout za volantem, sahá po kofeinu. Je to purinový derivát, který je obsažen například v kávě (Coffea arabica), v čaji (Camellia thea), v kakau (Theobroma cocao), v kole (Cola acuminata). Stimuluje unám integrační činnost mozkové kůry, zvláště vyšší nervovou činnost. Brání ospalosti tím, že blokuje receptory pro adenosin. Adenosin je přenašeč plnící funkce při homeostatických spánkových cyklech. Podobně jako při užívání jiných stimulačních látek i u kofeinu je také „něco za něco“. Doložily to ostatně i výsledky těchto testů - těm osobám , kterým kofein v pokusu dopomohl zůstat déle vzhůru, se následně cítily ospalejší než ti, kteří kofein neměli. Konzumace kávy není nejlepší cesta jak nahrazovat spánek, ale když už se k tomu uchýlíte, optimální bdělost a pozornost docílíte postupnou konzumací kávy po malých dávkách. To by měli vzít na vědomí nejen řidiči kamionů ale i my, sváteční řidiči, kteří plánujeme například prázdninovou jízdu k moři autem. Prostě všichni, kdož jsou nuceni pracovat a zůstat výkonní po dobu přesahující 16 hodin.

Zvětšit obrázek

Přídavek kofeinu v množství, v jakém se přirozeně vyskytuje v nektaru kávovníků a citrusů, přivedl včely do stavu v němž si vůni „vylepšeného květu“ vybavovali třikrát „ochotněji“. (Kredit: Louise Docker, Wikipedia)

Američtí vědci z  University of South Florida nedávno potěšili pijáky kávy dalším důvodem, aby se nesnažili své závislosti zbavit. Když starým myším trpícím Alzheimerovou chorobou podávali kofein v dávce odpovídající u člověka několika šálkům kávy za den, jejich zhoršená paměť se zlepšila. Potvrdili tím zjištění jejich kolegů ze Severní Dakoty. Těm na králících také vyšlo, že každodenní kávička by nám měla dát větší šanci, že se k nám nenastěhuje ten protivný Němec, co má v popisu práce schovávat nám věci.

Bez ranní kávičky si řada z nás nedovede začínající den už ani představit. My „závisláci“ doufáme, že nás kotel životabudiče postaví na nohy a že budeme zase jako rybičky. Pokud ale  budeme chtít ze svého zlozvyku vytěžit co nejvíce, měli bychom se chovat spíše jako včelky – po malých dávkách, delší dobu.

Kofein ale není jen záležitost „nápojovníků“ - kávovníku, čajovníku, kakaovníku,... Tvoří ho i luštěniny, yerba, guarana, yaupon, grapefruit, citroník, pomerančovník,... Slouží jim ve vysoké koncentraci v pletivech jako pesticid. V květech už ho tolik nemají a v nektaru se jeho obsah přibližuje koncentraci, kterou míváme v šálku instantní kávy. Jak pokusy ukázaly, je to přesně tolik, aby to včelám nezošklivilo chuť, ale zase dost na to, aby to ovlivnilo jejich zvyky. Těžko říci, zda včely také znají něco jako absťák, ale testy prokázaly že kofein včelám vylepšuje dlouhodobou paměť.  Po 24 hodinách si vůni, k níž ji kofein přidružili, pamatovalo třikrát více včel. Dvakrát více si jich na to vzpomnělo dokonce i po třech dnech. Inu, když ptáčka lapají...

Prameny:
Caffeine in floral nectar enhances a pollinator"s memory of reward. G.A. Wright, D.D. Baker, M.J.Palmer, J.A. Mustard, E. F. Power, A. M Borland, P.C. Stevenson. Science, 2013.Journal reference: Science