Jak starý je náš vesmír? Wikipedia uvádí jako nejlepší odhad věku vesmíru, v němž žijeme, 13,772 miliard let, plus mínus 59 milionů let. Tento údaj z roku 2011 vychází ze standardně užívaného Lambda-CDM kosmologického modelu, zahrnujícího Velký třesk, kosmologickou konstantu (velké lambda) a chladnou temnou hmotu (Cold Dark Matter, CDM). Pokud je tato hodnota správná, pak by nás měl vždycky pořádně rozpálit objev tělesa, jehož stáří se k této hranici nebezpečně blíží. Nemluvě ani o těch, které tuto hranici podle našich pozorování překračují.
Hvězdného podobra HD 140283 ze souhvězdí Vah (Libra), jsme znali už déle než století a prozatím nás to nechávalo poměrně v klidu. Teď ale na první pohled nepříliš nápadná, i když hodně stará hvězda otřásla i otrlými astronomy. Howard Bond z Pennsylvánské státní univerzity a jeho kolegové právě tuhle hvězdu detailně studovali mezi lety 2003 a 2011, s vydatnou asistencí Hubbleova vesmírného dalekohledu. Sledovali její zářivý výkon a teplotu, a získaná data pak prohnali evolučními modely vývoje hvězd v čase. Svoje snažení brzy zúročí v publikaci časopisu Astrophysical Journal Letters, kde se dočteme o stáří této hvězdy s nízkou metalicitou (obsahem kovů, tj. prvků těžších než H a He), které Bond a spol. odhadují na 14,46 miliardy let, plus mínus 800 milionů let. A to nezní úplně nezajímavě.
Ve chvíli, kdy jsme objevili vesmírný objekt, jehož střední hodnota odhadovaného stáří znatelně překračuje precizně vypilovaný odhad stáří celého vesmíru, tak se dostáváme na zábavně tenký led. Vzhledem k velkému rozsahu možné chyby u odhadu stáří dotyčné hvězdy je samozřejmě velmi pravděpodobné, že tento podobr není starší než námi odhadovaný věk vesmíru. I tak by ale byl velmi extrémně starý. Byl by vůbec nejstarší známou hvězdou ve vesmíru! I kdybychom použili mezní hodnoty udávaného stáří pro vesmír i pro hvězdu, tak by HD 140283 vznikla pouhých 171 milionů let po Velkém třesku. A navíc, jenom 190 světelných let od nás. Tohle vypadá podezřele, i když nejste milovníky konspiračních záhad.
První možností samozřejmě je, že někdo udělal chybu. Možná se Bond a spol. mýlili v odhadu věku hvězdy HD 140283, anebo zástupy odborníků různých specializací dospěli k chybnému odhadu věku vesmíru. Ani jedno nelze stoprocentně vyloučit. Pokud nejde o omyl ve výzkumu, mezinárodní konspiraci ani o objekt pocházející z jiného vesmíru, tak se jako nejpřijatelnější vysvětlení jeví, že HD 140283 pochází z druhé generace hvězd vzniklých po Velkém třesku, které odborníci označují jako hvězdy populace II. Ukazuje na to její metalicita, která je sice velmi nízká, ale zároveň nenulová. A můžeme být rádi, že ji máme tak blízko pro naše přístroje. První generaci hvězd po Velkém třesku (známou tak trochu nešťastně jako populace III), které by kromě stop lithia neobsahovaly žádné kovy (v astronomickém smyslu slova), jsme zatím ještě spolehlivě nepozorovali. Vysvětlujeme si to tak, že byly nesmírně hmotné a za pár milionů let zmizely v nepředstavitelných supernovách toho největšího kalibru. Možná také vznikaly a umíraly v těsných vícehvězdných systémech.
Ve skutečnosti byl hlavní motivací výzkumu Bonda a spol. výrazný konflikt mezi dřívějšími odhady stáří vesmíru a odhady stáří kulových hvězdokup Mléčné dráhy, které se dříve jevily jako starší, než celý vesmír. Z tohoto úhlu pohledu Bond s kolegy nejspíš uspěl, protože se hvězda HD 140283 vejde do rozsahu hodnot stáří známého vesmíru, byť s odřenýma ušima. Je-li odhad stáří této hvězdy reálný, tak podle všeho hvězdy populace II, které mohly vzniknout až po vychladnutí hmoty z explozí ohromujících supernov gigantických prvních hvězd (populace III), povstaly rychleji, než jsme si doteď mysleli. Zajímavého podobra, který je tak blízko, budeme jistě zvědavě zkoumat i dál.
Literatura
Universe Today 23.2. 2013, Wikipedia (Age of the universe, HD 140283).