Jeden nemusí být ani Einstein, aby mu při pohledu na běžně dostupné obrázky zobrazující velikost exoplanet a jejich vzdálenost od hvězdy došlo, že nejsnáze objevujeme planety velké a planety blízké hvězdě. Naše schopnosti lovit cizí planety ale postupně rostou a tak nacházíme planety menší a také vzdálenější od mateřské hvězdy. Včera (20.2. 2013) na stránkách Nature oznámili průlomový objev planety, jen o něco málo větší než náš Měsíc, u hvězdy podobné našemu Slunci.
Početný mezinárodní tým, v jehož čele stáli Thomas Barclay a Jason Rowe z kalifornského NASA Ames Research Center, vydestiloval z ohromného balíku dat dalekohledu Kepler historicky první planetu u hvězdy typu Slunci, která je menší než Merkur. Hvězda se jmenuje Kepler-37 a je poměrně malá – dosahuje zhruba 80 procent hmotnosti Slunce. Pokud můžeme Barclayovi a spol. věřit, tak kolem dotyčné hvězdy, vzdálené od nás 220 světelných let, krouží minimálně tři planety. Kepler-37d je se vší pravděpodobností kamenná planeta, superzemě o velikosti trojnásobku planety Země, Kepler-37c je zase planeta velikostí podobná Venuši.
Nejvíc rozruchu vzbudila planeta Kepler-37b, která je s průměrem 3865 kilometrů výrazně menší, než Merkur. O pouhých 10 procent přesahuje náš Měsíc a je zhruba o třetinu větší, než zavržené Pluto. Oběhne hvězdu jednou cca za 13 dní, takže je k ní nesnesitelně blízko.
Vzhledem ke vzdálenosti hvězdy a své velikosti určitě nemá žádnou atmosféru, co by stála za řeč. Je to kamenný, pustý a rozžhavený svět s povrchovou teplotou kolem 400 stupňů Celsia. Planety Kepler-37 c a 37d na tom nejsou o mnoho líp. Kepler-37b by se teď měla hřát na výsluní co nejvíce, protože titul nejmenší planety u hvězdy typu Slunce zřejmě v systému Kepler-37 nevydrží, při dnešním tempu výzkumu, moc dlouho. Vesmírný dalekohled Kepler ale každopádně v tomto případě opět posunul hranice vlastních možností a prokázal, jak ohromně je přínosný pro pátrání po cizích planetách.
Úplně nejmenší oficiální explanetou byla po dlouhou dobu vnitřní planeta systému PSR B1257+12, velikostí srovnatelný s Kepler-37b. Je to pulsar v souhvězdí Panny, vzdálený cca 1 000 světelných let, jehož oběžnice patřily roku 1994 k prvním objeveným cizím planetám. Bylo to tehdy poměrně nečekané a také nezvyklé, protože existenci zmíněných planet vypočítali z anomálií v periodě pulsaru, které lze nejlépe vysvětlit právě planetami. Nikdo také nečekal, že by takové planety přežily výbuch supernovy, k němuž podle všeho muselo před vznikem pulsaru dojít.
Literatura
Iowa State University 20.2. 2013, Nature online 20.2. 2013, Wikipedia (Kepler-37).