Celiakální sprue, glutenová enteropatie, endemická sprue, primární malabsorpční syndrom, choroba Geeova-Herterova, Heubner-Herterova nemoc. To všechno jsou názvy pod kterými se skrývají celoživotní trable nesnášenlivosti k potravinám v nichž je lepek. Celiakie nemá s alergií na lepek nic společného, je to mnohem závažnější chronické onemocnění v němž jde o život. Společné je jen to, že sliznice nesnáší některé proteiny. Lepek, neboli gluten, není jedna, nýbrž směs bílkovin obsažených v mnoha druzích obilí. Nesnášenlivost je celoživotní a nevyléčitelná. Vzniká zánětem sliznice střeva a končí totální devastací jeho epitelu. Následuje špatné vstřebávání živin, podvýživa. Nestrávené živiny obšťastňují postiženého průjmy, dávením, nechutenstvím, únavou, cukrovkou i rakovinou střev.
Celiakie postihuje asi jedno procento populace ale podle všeho v Česku 85-90 % osob trpících celiakií o tom ani neví, že příčinou jejich obtíží je právě tato nemoc. Má se zato, že u jejího vzniku asistuje genetická predispozice. Smutným faktem je, že jí neumíme vyléčit a jediným řešením pro nemocné je celoživotní bezlepková dieta.
Pokud má v nemoci prsty genetika, zdá se poněkud protismyslné doporučení, které zaznělo ze Švédska a které v podstatě říká, že není vhodnější příležitost, než začít s navozováním tolerance k obilnímu proteinu již u kojenců. Představitelkou tohoto kacířského názoru je Anneli Ivarssonová, hlavní autorka studie a lékařka vyučující na Umea University. Nutno podotknout, že nemluví do větru, opírá se o výsledky studie, která vyšla v nejnovějším vydání časopisu Pediatrics a jíž je první autorkou.
Tým Ivarssonové provnával dvě skupiny švédských dětí. V první byly narozené v roce 1993, což bylo údobí v němž se počet diagnostikovaných případů celiakie zvýšil čtyřnásobně. Ve druhé skupině byly děti narozené v roce 1997. U těch stejnou měrou počet případů zase klesl. V první skupině onemocněly téměř tři procenta dětí a ve druhé jen něco přes dvě (2,9 % versus 2,2 %). Jinak řečeno to znamená, že děti narozené později měly o 25 procent nižší riziko že onemocní.
K těmto dvěma skupinám Ivarsonová dospěla z prostého důvodu. Šlo o období, kdy ve Švédsku probíhaly mediální masáže propagující změnu výživy kojenců. Obě se týkaly potravin a důraz se kladl i na obsah lepku. Zatímco lékaři v roce 1982 před potravinami s obsahem lepku varovali s tím, že nejsou pro děti do šesti měsíců vhodné, v roce 1996 je zase doporučovali. A to již od 4 měsíců věku.
Ivarssonová přiznává, že nemá přímý důkaz podložený fyziologickým výzkumem, který by doložil, že přídavek lepku brání rozvoji celiakie nemá. Zjištěná data ale takovou myšlenku víc než podporují. Nějakou roli při vzniku nemoci genetika hraje, nicméně při pohledu na statistiku výskytu nemoci u švédských dětí při změně jejich výživy je jasně vidět, že přivykání na lepek v době kojení nějakým tím cumlání piškotu navíc, dětem, pokud neprospívá, rozhodně neškodí. Samozřejmě, že to platí jen za předpokladu, že nemoc u dítěte ještě nepropukla. Umožnit organismu kontakt s lepkem lze doporučit jen a jen v případě, že je dítě zdravé. Nesmí mít chronický průjem nebo zácpu, bolesti břicha křeče z plynatosti a podobně. Mohly by to být známky, že celiakii již má a pak by gluten škodil.
Stejného názoru jako nyní zaznívá z evropského severu, je slabě slyšet i za velkou louží. Peter Green, ředitel Centra pro celiakii na Columbia University Medical Center v New Yorku také v v jeho zařízení, rodičům, kteří mají v rodině postiženého potomka a přijdou se poradit co mají dělat aby další dítě také nebylo nemocné, doporučuje: "Kojte a seznamujte střívka vaší ratolesti s lepkem již mezi 4. a 6. měsícem věku." Doporučení Američanů nevychází ze švédské studie a poznatků na Evropanech, ale z vlastních, amerických zkušeností. Instituce, jakou je například American Academy of Pediatrics, ale žádné podobné doporučení k možnosti snižování rizika celiakie zatím nevydaly. Nejen ve Švédsku ale i v zámoří sílí, zvláště u imunologů přesvědčení, že dát možnost zažívacím traktům a tím i bílým krvinkám kojenců se s lepkem v útlém věku seznámit, je cesta správným směrem a že by se tím opatřením mohlo riziko vzniku onemocnění snížit až o polovinu.
A co ve věci lepku říká Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), Výbor pro toxicitu (COT) a Vědecký poradní výbor pro výživu (SACN)? V poměrně strohém vyjádření se praví „Není dostatečně silný důkaz na podporu doporučení zavádět lepek před šestým měsícem věku dítěte.“ Jakoby tím říkaly, že do šesti měsíců nemáme s lepkem experimentovat a se zdravím dítek hazardovat.
Lieratura: Celiac Disease Foundation, Pediatrics, Health News
JOINT STATEMENT - Timing of introduction of gluten into the infant diet
https://cot.food.gov.uk/pdfs/cotsacnstatementgluten201101.pdf