Mnozí ještě máme v živé paměti případ SARS, pozoruhodnou epidemii do té doby neznámého koronaviru, ze skupiny jednořetězcových RNA virů s negativním řetězcem. I když je to už deset let, stačí potkat někoho s nasazeným respirátorem a člověku hned vytane na mysli „Severe Acute Respiratory Syndrome“, čili SARS. Původce nemoci, pokřtěný jako SARS-CoV, se ukázal být důkladným zabijákem. Z Hong Kongu se rozšířil do 37 zemí světa a celkem nakazil 8 273 lidí. 775 z nich zemřelo, což ukazuje na úmrtnost takřka 10 procent. Nejhůř na tom byli lidé důchodového věku starší 65 let, mezi nimž zemřela polovina nakažených. A nejde jenom o úmrtí. Ukazuje se, že infekce SARS může přivodit velmi závažné trvalé následky, například poškození plic pulmonární fibrózou anebo poškození kostí osteoporózou či osteonekrózou. Někteří pacienti se údajně stále ještě cítí tak, že by raději tehdy zemřeli.
Infekce koronavirem SARS navíc probíhají zamlženě, nejprve připomínají nachlazení a pak chřipku. Pacienti mají jen velice málo společných příznaků, snad jen teplotu nad 38 stupňů Celsia, takže si nemůžeme být příliš jisti skutečným rozsahem epidemie, První známé případy SARS se objevily v listopadu 2002 v Číně a po vyděšení globální civilizace SARS zase odezněl v červenci 2003. Od té doby se objevily nějaké nepočetné případy v Číně, jinak byl ve světě klid. V září loňského roku (2012) médii prolétl nový případ infekce koronaviry, který nepříjemně připomněl deset staré šílení kolem SARS.
Patogen, důvtipně přezdívaný Novel coronavirus 2012, tentokrát pochází úplně odjinud – ze Saudské Arábie, takže se mu někdy říká Saudi SARS. Objevili ho u pacienta v Kataru, který předtím cestoval do Saudské Arábie a byl pak léčen na infekci dýchacích cest a selhání ledvin. K únoru 2013 víme o 11 laboratorně potvrzených případech, přičemž pět nakažených zemřelo. Je to samozřejmě jenom velice malý vzorek dat, pokud ho ale použijeme k odhadu úmrtnosti po nakažení tímto novým koronavirem, dostáváme se do docela děsivých čísel.
Před pár dny odborníky polekaly případy č. 10 a 11, otec a syn. Otec, kterého hospitalizovali se strašlivým zápalem plic, pochází z Manchesteru ve Velké Británii a předtím navštívil Blízký východ a Pákistán, syna velmi pravděpodobně nakazil on, po příjezdu domů. Podle všeho je to první potvrzený případ přenosu dotyčného koronaviru mezi lidmi. Moc se toho zatím neví a k případné pandemii s milióny mrtvých je určitě ještě daleko, stejně se ale vyplatí koronaviry v příštích měsících bedlivě sledovat. Naše možnosti léčit takovou infekci jsou zatím k smíchu. Jsou to viry, takže antibiotika si v jejich případě můžeme strčit za klobouk. Vývoj účinných antivirotik stále vázne a tak nám zbývají jenom prostředky utišující horečku, horký čaj s citronem a klid na lůžku. V takové tristní situaci hraje úžasnou roli prevence. Kdo se koronaviru nevyhne, má smůlu.
Zatím není důvod k velkým obavám. Syn nakažený otcem z Manchesteru měl podle lékařů sníženou imunitu a zdá se, že nikoho dalšího v Anglii nenakazili. Stejný koronavirus ale vystopovali v případu těžkých zápalů plic, které propukly loni v dubnu v Jordánsku, na jednotce intenzivní péče. Dva její zaměstnanci tehdy zemřeli. I v tom se nový koronavirus nepříjemně podobá epidemii SARS, mezi jejímiž oběťmi byl větší počet zdravotníků. Zdrojem koronaviru SARS jsou zřejmě netopýři, kteří podle všeho, jako naší poměrně blízcí příbuzní, občas šíří lidské koronaviry i jinou smrtící havěť. Původ nového koronaviru 2012 je stále ještě zamlžený, na jeho sekvenci se intenzivně pracuje ve Velké Británii.
Literatura
NewScientist 14.2. 2013, Wikipedia (Severe acute respiratory syndrome, Novel Coronavirus 2012).