Přízračná Severní Korea 12. února ráno dala na vědomí, že se chystá odpálit v pořadí už třetí jaderný test. A vskutku, seismografy monitorovacích stanic zaznamenaly před polednem místního času náhlé zemětřesení o síle cca 5. stupně Richterovy škály, tj. zhruba jako nejsilnější otřesy na území ČR z posledních let. Odborníci z americké Geologické agentury USGS a Přípravné komise Organizace Smlouvy pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek (CTBTO) vyhodnotili, že zemětřesení pocházelo z hloubky kolem 1 kilometru, ze stejné oblasti, kde Severní Korea uskutečnila v letech 2006 a 2009 své dva předcházející jaderné testy. Podle nich šlo o explozi zhruba dvojnásobné síly oproti testu v roce 2009, teď podle všeho odpovídající několika kilotunám TNT. Pokud by místní dali tu práci, lstivě vyhloubili větší podzemní prostor a bombu umístnili do ní, aby tak ztlumili následné otřesy, pak by exploze mohla být ještě silnější. Odborníci to ale považují za nepravděpodobné.
Jenže, v případě Severní Koreje, země s věčným prezidentem, koncentračními tábory a extrémním režimem obskurní strany si nemůžeme být jistí prakticky ničím. Seismologická data ze stovek stanic po světě a samotné prohlášení Severní Koreje sice nasvědčují jadernému testu, ještě přesvědčivějším důkazem by ale podle Lassiny Zerbo z CTBTO byla analýza radionuklidů, uvolněných při samotné explozi. Po nich teď pátrají odborníci, přičemž se nejvíc zajímají o radioaktivní izotopy xenonu.
Xenon je poměrně netečný vzácný plyn, který jen velmi nerad reaguje s okolním prostředím. Mohl by tudíž vcelku nerušeně proklouznout skrz horniny a konstrukce v místě severokorejského jaderného testu. Jak se případné radioizotopy xenonu dostanou do ovzduší, určitě je zachytí monitorovací stanice CTBTO, které momentálně stojí v okolních zemích, jako je Čína, Japonsko anebo Mongolsko. Jsou vybavené speciálními plynovými chromatografy a ty už ze vzorků vzduchu vydolují potřebné informace. Americké letectvo zase disponuje speciálním průzkumným letounem, který dokáže radioaktivní xenon objevit přímo ve vzduchu, ale jeho data zase nebývají veřejně přístupná.
Informace o xenonu by měly o čerstvém severokorejském jaderném testu poskytnout poměrně jasný obrázek. Jestli k němu vůbec došlo a také jaký typ jaderné zbraně Severní Korea odpálila. Podle Anderse Ringboma ze Swedish Defence Research Agency ve Stockholmu mohou poměry jednotlivých izotopů xenonu prozradit, jestli severokorejci použili plutonium anebo uran.
Odborníci tvrdí, že oba předchozí testy v letech 2006 a 2008 zahrnovaly exploze plutonia, ale zároveň Severní Koreu podezřívají, že pracuje na obohacování uranu a mohla tudíž vyrobit uranovou bombu. To by bylo docela zneklidňující, protože severokorejci byli doposud odkázáni na omezené zásoby plutonia. Analýza xenonu v ovzduší by také mohla zjistit zda Severní Korea svoji bombu nevylepšila deuteriem a tritiem, díky čemuž by došlo k termonukleární explozi. Někteří odborníci mají ovšem za to, že zachycení xenonu nebude tolik k užitku. Mohou ho totiž vypouštět i civilní jaderná zařízení a to pak zamlžuje sebraná data. Severokorejci by to klidně mohli udělat schválně, aby zmátli zbytek světa. Pokud bychom chtěli mít opravdu intenzivní jistotu, chtělo by to detailní průzkum přímo v oblasti předpokládané jaderné exploze, což v tomto případě určitě nejde.
Také se může stát, že monitorovací stanice nezjistí nic. Po prvním severokorejském testu v roce 2006 zachytili podezřelý xenon na monitorovací stanici v Kanadě, ale po druhém, větším testu (2009) monitorovací stanice nezaznamenali vůbec nic. Severokorejští inženýři se nejspíš naučili lépe utěsňovat tunely v oblasti pokusného výbuchu a taky měli štěstí, což v podobných situacích bývá klíčové. Teď je každopádně důležitá rychlost. Poločas rozpadu významného metastabilního izotopu X 133m je 2,2 dne. Snad se nakonec dozvíme, s čím si teď vlastně v Severní Koreji hrají.
Literatura
Nature News 12.2. 2013, Wikipedia (2013 North Korean nuclear test).