Jak již jejich jméno napovídá, břehule říční dříve obývaly především nátrže říčních břehů, ve kterých si hrabaly své až metr dlouhé nory. "S rozvojem vodohospodářství však divočící řeky z krajiny zmizely a břehule si musely hledat nová hnízdiště. Tento koloniálně hnízdící pták nově obsadil pískovny, štěrkovny a hliniště. Dnes dokonce existují pískovny, kde hnízdí i několik tisíc párů břehulí. Přesto se jejich početnost vytrvale snižuje, v současnosti odhadujeme velikost hnízdní populace na českém území na 15-30 tisíc párů," říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

 

Úbytek břehulí a jejich lokalit souvisí především se zánikem většiny malých pískoven a s rychlým postupem rekultivačních prací v těžebnách velkých. Břehule dnes obsazují především velké štěrkopískovny, kde vytvářejí početné kolonie až mnoha stovek párů. Koncentrace do velkých kolonií je ale činí mnohem zranitelnějšími - dochází k sesuvům hnízdních stěn po deštích, na některých místech může intenzivní nešetrná těžba vést až k likvidaci velkých částí kolonií s vejci i mláďaty.

Naštěstí je mnoho těžebních firem ochotno se na ochraně hnízdních stěn dohodnout - zodpovědné plánování těžby i s ohledem na břehule je výborným příkladem pozitivního vlivu těžby na živou přírodu. "Těžebny písků a štěrkopísků se stávají fenoménem, který do značné míry určuje ráz krajiny, nebo vytváří krajinu novou. Při vhodném managementu umožňují nejen zahnízdění břehulí, ale toto nové prostředí využívají i další stovky druhů organismů," říká dr. Petr Heneberg z Univerzity Karlovy v Praze, který se problematice využití těžeben jako náhradních stanovišť pro živočichy dlouhodobě věnuje.

 

VIDEO: Břehule říční (riparia riparia) hnízdící na zámku Blatná ve staré kamenné zdi. Poněkud netypické hnízdění!

 

 

Břehule znamenají i příjemné oživení pro zaměstnance těžebních společností, jak potvrzuje Ing. Jan Špaček, ředitel pro ekologii společnosti Lafarge Cement, a.s., generálního partnera kampaně Pták roku 2013: "V loňském roce nám břehule hromadně osídlily hromadu energosádrovce, materiálu, který se přidává k surovině pro výrobu cementu a je uskladněn na volném prostranství v cementárně. Desítky jedinců tam od jara do podzimu tvořily milou společnost našim zaměstnancům. Při realizaci projektu na podporu hnízdění sokola stěhovavého jsme s českými ornitology narazili na možnost rozšířit spolupráci a podpořit ochranu břehulí. Přišlo nám to příhodné, zvláště když pro propagaci a popularizaci tohoto druhu máme své vlastní živé exempláře. Tedy doufáme, že se k nám z teplých krajin vrátí a nejenom zaměstnance, ale i širokou veřejnost budeme moci pozvat, aby se na kolonii břehulí přišli podívat," vysvětluje Jan Špaček.

Břehule je tažný pták, který zimu tráví v subtropické a tropické Africe. Jako většinu stěhovavých ptáků ji negativně ovlivňuje také stav afrických zimovišť a tahových cest - na řadě míst se vysouší, dřívější močály se přeměňují v kulturní krajinu. Drastické snížení početnosti břehulí způsobují i opakovaná sucha v oblasti Sahelu. Na našich hnízdištích s objevují ze všech vlaštovkovitých nejpozději - od poloviny dubna do května. S břehulí říční se setkáme nejčastěji v nížinách a pahorkatinách, kde většinou loví nad vodní hladinou větších řek, rybníků nebo těžebních jezer. Břehule se v hnízdní době většinou nezdržují daleko od své kolonie. Pokud je vídáme ve větším množství a opakovaně, někde v blízkém okolí je nejspíše pískovna s hnízdními norami.

 

 

Mapování břehulí
Česká společnost ornitologická vyzývá veřejnost k mapování hnízdišť břehulí. Zejména hnízdiště mimo aktivní těžebny písku mohou snadno unikat pozornosti. Údaje je možno zadávat do faunistické databáze avif.birds.cz, zaslat na e-mail petr.heneberg@lf3.cuni.cz. Cenné jsou i údaje o případném ohrožení břehulí - v akutní situaci je vhodné informovat sekretariát ČSO nebo přímo Českou inspekci životního prostředí. Do míst s aktivní těžbou písku bývá vstup zakázán, je potřeba v zájmu vlastní bezpečnosti respektovat tato nařízení! Za podporu kampaně Pták roku 2013 děkujeme společnostem: Lafarge Cement, a. s. , Meopta - optika s.r.o., LB Minerals s.r.o., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Vojenské lesy a statky, Českomoravský štěrk, a. s., CK Primaroute, Národní park České Švýcarsko, Národní park Podyjí, Krkonošský národní park, Českomoravská myslivecká jednota, Pro-Bio s. r. o., Cemex Czech Republic, s.r.o., Klub ekologické výchovy, ORNIS - Ornitologická stanice Muzea Komenského v Přerově.
 Současně s vyhlášením vychází i specielní vydání časopisu Ptačí svět - Pták roku, obsahující základní informace o životě ptáka roku, o ohrožení, kterým je vystaven, i o možnostech jeho ochrany. Součástí kampaně je i projekt občanské vědy, díky němuž se může veřejnost zapojit do výzkumu vybraného druhu. Další informace na verm@birdlife.cz, 773 380 285, Lucie Hošková, hoskova@birdlife.cz, 602 972 368