Kdo by neznal vesmírný dalekohled Kepler, jemuž vděčíme za záplavu cizích planet v odborných časopisech i nadšeně popularizujících médiích. Není jediným přístrojem, který loví exoplanety, ale je teď jednoznačně nejlepší. Právě v jeho zorném poli teď známe nejvíc míst, kde by s nezbytnou dávkou fantazie mohlo být i něco zajímavějšího, než vyprahlé kamení. Lidé, pátrající v SETI (Search for ExtraTerrestrial Intelligence) po mimozemských civilizacích, měli pohotový nápad zacílit své pátrání do zorného pole dalekohledu Kepler a hledat signály cizinců ve hvězdných systémech, kde je alespoň s trochou dobré vůle myslitelný život našeho typu.
Pustila se do toho věhlasná astronomka Jill Tarterová, donedávna ředitelka Centra výzkumu SETI, podle které napsali roli Jodie Foster ve filmu Kontakt. Mezi únorem a dubnem 2011 s kolegy zaměřili radioteleskop Green Bank v Západní Virginii na 86 hvězdných systémů vytipovaných Keplerovým dalekohledem. Vybrali si hvězdy s planetami v obyvatelné zóně - kde je naděje na kapalnou vodu, systémy s pěti a více planetami a také takové, v nichž obíhají superzemě jednou za 50 dní a déle.
Tarterová a spol. lovili signály v pásmu ultrakrátkých radiových vln 1,1 až 1,9 GHz, tedy v oblasti, kde na Zemi pracují například mobilní telefony. Zaměřili se hlavně na úzkopásmové rádiové signály, které zahrnovaly 5 a méně Hz, protože ty, pokud víme, nevznikají žádným přírodním mechanismem.
Vzhledem k tomu, že sami vytváříme takových signálů spoustu, je u podobného výzkumu největší výzvou vyloučit pozemské rušení. Tým Tarterové se zajímal jen o signály, které zmizely, když teleskop mířil jinam. Tímto způsobem vyloučili drtivou většinu všech pozorování a zbylo jim jenom 52 zajímavých signálů, které podrobili dalšímu zkoumání. Výsledek byl nakonec poměrně prostý. Nenašli vůbec nic.
Mohlo to vůbec dopadnout jinak? Zlé jazyky říkají, že jenom civilizace padlá na hlavu zamořuje okolí rádiovými vlnami po významnější dobu. Otázkou prý také je, jak silné signály mohl reálně zachytit teleskop v Green Bank. Tarterová s kolegy každopádně na základě svých výsledků odhadují, že je kolem nás méně než jedna civilizace bezuzdně vysílající na ultrakrátkých radiových vlnách na milión hvězd podobných Slunci. Civilizace, která by se pohybovala kolem prvního až druhého stupně Kardašovovy škály civilizací, tedy výkonnější až mnohem výkonnější než ta naše, by to podle nich jistě zvládla. Nejspíš jich ale moc nebude. Na hořké zklamání je vždycky dost času, naopak je sympatické, že se zajímáme o okolní vesmír a snažíme se ho alespoň zběžně prozkoumat, byť zatím jenom na malém kousku oblohy. Možná by ale nebylo od věci se zamyslet, jestli je průzkum ultrakrátkých rádiových vln tou nejlepší možností.
Literatura
MIT Technology Review 7.2. 2013, arXiv:1302.0845, Wikipedia (Kepler – spacecraft, Search for extraterrestrial intelligence).