Nemusíte být ani vášnivým nacionalistou, který nespí kvůli přízrakům Sudeťáků číhajících za hranicemi, a přesto vás potěší, když na předních místech světových hitparád nejpoutavějších vědeckých novinek visí už dlouhé dny zpráva o tažném paprsku týmu Pavla Zemánka z brněnského Ústavu přístrojové techniky AV ČR (anglicky Institute of Scientific Instruments - ISI). Je to prostě skvělé a takové počiny snad ani nelze dostatečně vynachválit. Co na tom, že zahraniční agentury vesměs přejímají anglický text o „týmu vědců ze Skotska a České republiky“, přičemž „Skotem“ je ze šesti autorů podle všeho toliko Tomáš Čižmár, toho času působící na velmi věhlasné skotské University of St Andrews.
Vědci budou asi ještě velmi dlouho vděční Star Treku a dalším odvážným dílům lidské kultury, jejichž autoři se nebáli vysnít si celé světy. Popularita neohrožených hrdinů vesmíru totiž celou řadu z nich ke vědě přivedla a také je nesmírně užitečná při popularizaci nových objevů, pokud to je jenom trochu možné. Jako ze Star Treku je samozřejmě i tažný paprsek (proslavený jako „tractor beam“) Zemánka a spol., jejichž výsledky nedávno nadšeně publikoval časopis Nature Photonics.
Ve science-fiction se první zmínky o podobných zařízeních objevují zřejmě v novele Skylark of Space od E.E. Smithe, který ji sepsal v letech 1915 až 1921. Technologie manipulace světlem existují už od 70. let 20. století.
V nedávné době se vynořily teoretické studie, podle nichž sice světlo obvykle do pevných objektů tlačí směrem od zdroje světla, jak to popisoval už Kepler při pozorování ohonů komet, ale zároveň - za jistých okolností - může světlo takové objekty i přitahovat. Zemánek a spol. teď vůbec poprvé dokázali pomocí světelného paprsku přitáhnout mikroskopické objekty směrem ke zdroji světla, tedy proti proudu fotonů.
Badatelé si to vyzkoušeli na mikrokuličkách různé velikosti a přitom zjistili, že přitažlivou sílu světelného paprsku významně ovlivňuje velikost i složení taženého objektu. Jinými slovy, pomocí světelného paprsku bychom mohli leccos mikroskopického elegantně třídit. V tom už můžeme tušit fascinující možnosti aplikací takové technologie. Mohla by vést například k jednoduchým a laciným přístrojům pro třídění makromolekul, buněčných organel nebo i celých buněk. Takové zařízení by se jistě hodilo vědcům i laboratořím mnoha různých odvětví, nepochybně třeba v biomedicíně. Zemánek a spol. podle vlastních slov použili velmi jednoduchou optickou sestavu, kterou si s minimálními náklady může poskládat prakticky kdokoliv a pak ji jednoduše připojí k libovolnému mikroskopu. Podle všeho se brzy dočkáme dalších zajímavých objevů, i když tažný paprsek schopný přivléct kosmickou loď to asi ještě nějaký čas nebude.
| Tažný paprsek ve Star Treku. Kredit: Paramount Pictures, Gene Roddenberry. |
Literatura
University of St Andrews News 25.1. 2013, AV ČR Novinky 21.1. 2013, Nature Photonics 7: 123–127, Wikipedia (Tractor beam).