Více než tři stovky jelenů záhadně uhynuly na celkem malém území amerického státu Wyoming. Počet obětí může být mnohem vyšší, protože v nepřehledném terénu není možné dohledat všechna postižená zvířata. Veterináři si se záhadnou chorobou nevěděli rady. Zvířata ochrnula, ale zůstávala při plném vědomí, takže hynula hladem a žízní. Pátrání po příčině „smrti jelenů“ vycházelo dlouho naprázdno. Určitým vodítkem bylo poškození kosterní svaloviny, jež bylo na tělech uhynulých jelenů patrné. Jelenům nepomáhala antibiotika, vitamíny ani minerály. Rozhodně byla vyloučena jako příčina úmrtí prionová choroba jelenů označovaná jako „chronické chřadnutí“ (CWD – chronic wasting disease).

Jednou z horkých stop se  během intenzivního pátrání stala přítomnost lišejníku terčovky v žaludcích uhynulých zvířat. Veterináři začali krmit tři jeleny držené v zajetí lišejníkem a u všech zvířat se záhy projevily příznaky typické pro záhadnou „smrt jelenů“. Zvířata ztrácela vládu nad tělem a postupně ochrnula.

Nález dává smysl, protože terčovky produkují zvláštní organické kyseliny, které narušují svalovou tkáň. Záhadám však ještě není konec. Terčovky rostou v postižené oblasti stále a také jeleni tu nejsou žádní nováčci. Nikdo pořádně neví, jestli jeleni žerou terčovku běžně. Ve vědeckých publikacích zabývajících se potravními zvyklostmi amerických jelenů není o konzumaci tohoto rodu lišejníků zmínka. Je možné, že svou roli sehrálo velmi suché počasí posledních let, které donutilo jeleny sejít na zimu z hor dále do nížiny než bývá obvyklé. V suchém klimatu také můžou lišejníky produkovat více toxických látek nebo se v nich toxiny více hromadí.

V současné době se zdá být nejhorší zažehnáno, protože s příchodem jara se jeleni vracejí do výše položených oblastí pohoří Sierra Madre a tam by je toxický lišejník ohrožovat neměl.

Péče veterinářů postiženým jelenům nepomáhala.

Vrah  jelenů – lišejník terčovka.