V kalifornském Long Beach právě běží 221. mítink Americké astronomické společnosti a jak se dalo čekat, dějí se věci. Očividně žijeme v době explozivního objevování exoplanet a i když je to k jiným astronomických objektům poněkud nefér, právě o exoplanetách se mluví nejvíc. Ostatně, objevení takzvané druhé Země, tedy exoplanety co nejvíce podobné Zemi, které tak toužebně očekávají média celého světa, je určitě na spadnutí, i když samo o sobě prakticky nic neznamená. Je už totiž prakticky jisté, že galaxie, jako je naše Mléčná dráha, jsou nacpané planetami k prasknutí a že by v tom byl čert, aby některé z nich nebyly dramaticky podobné Zemi.
Na včerejší (7.1. 2013) tiskové konferenci v rámci mítinku vystoupil Francois Fressin z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics a představil čerstvý odhad počtu planet různých typů u hvězd v Mléčné dráze, vycházející z měření vesmírného teleskopu Kepler – specialisty NASA na lov cizích planet. Fressin s kolegy zhodnotili kvalitu a úplnost získaných dat a z toho pak vyvodili závěry. Není nutné chodit kolem horké kaše, vypadá to úžasně. Kepler hledá exoplanety tranzitní metodou. Ve svém zorném poli sleduje hvězdy a všímá si nepatrných změn jejich záření. Pokud kolem nějaké hvězdy obíhá planeta a z pohledu teleskopu Kepler přejde přes její kotouč, tak se zář takové hvězdy na určitou dobu zeslabí. Podle nejnovějších zpráv Kepler zachytil 2 740 potenciálních planet, obíhajících kolem 2 036 hvězd. NASA navíc před pár dny vypustila seznam 18 406 podezřelých událostí zachycených Keplerem, z nichž by velká většina mohla být dokladem existence dalších planet.
S přihlédnutím k možnostem teleskopu Kepler autoři odvozují, že v těsné blízkosti poloviny všech hvězd obíhá planeta velikosti Země anebo větší. Po jisté extrapolaci pozorování Keplera a výsledků dalších pozorovacích technik to vypadá, že prakticky každou hvězdu typu Slunce obíhají nějaké planety. A už to je nepochybně důvod k oslavě. Fressin a spol. si pak planety rozdělili do pěti tříd podle velikosti. Planety o velikosti 0,8 až 1,25 Země podle nich obíhají jednou za 85 dní a méně u 17 procent hvězd.
Superzemě o velikosti 1,25 až 2 Země na oběžné dráze trvající až 150 dní jsou asi u čtvrtiny hvězd. U stejného počtu hvězd obíhají minineptuni (o velikosti 2 až 4 Země), do oběžné dráhy 250 dní. Za to velké planety na oběžných drahách do 400 dní jsou výrazně vzácnější. Velké neptuny (4 až 6 Zemí) hostí pouhá 3 procenta hvězd a plynné obry o velikosti 6 až 22 Zemí zase 5 procent planet. Na první pohled je vidět, že čím větší planeta, tím dál od hvězdy ji Kepler může odhalit.
Také se ukazuje, že planety nejsou vybíravé, pokud jde o typ hvězdy. Planety všech velikostí, tedy až na plynné obry, se vyskytují zhruba stejně často u červených trpaslíků i u hvězd velmi podobných Slunci. Když si to všechno dáme dohromady, tak můžeme v Mléčné dráze čekat přinejmenším tolik planet, kolik je tu hvězd. A 17 miliard z nich budou planety velikostí velmi blízké Zemi. Tím není samozřejmě řečeno, že takové planety nutně přetékají životem, k tomu samotná velikost planety, ani její vzdálenost od hvězdy nestačí. Bude to ale každopádně rozdmýchávat naši představivost.
Prameny:
Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics Press Release 7.1. 2013, Wikipedia (Kepler – spacecraft).