Idylická představa soužití a harmonie s přírodou je rázem pryč když začneme přemýšlet o tom, že žádný ze zdejších aktérů – lovci a jejich ženy, které úlovek stahovaly z kůže a porcovaly, ještě předtím, než z něj vznikla hodnotná krmě, ani netušili, že jejich obyčejné škrábance je ohrožují infekcemi přenosnými ze zvířat - zoonózami. A že kvůli obyčejné oděrce se sami mohou stát inkubátorem virů a to i takových zabijáků, jakým je například i virus HIV.
Nathan Wolf (vpravo) se vydal do odlehlých částí Afriky aby pátral po původcích nových lidských infekčních nemocí.
Opičí „pěnivý virus“ (SFV) se zatím zdál být vědcům málo nebezpečný a to jak pro zvířata, tak i pro lidi. Virus zřejmě ani není přenosný z člověka na člověka. Přesto vědci upozorňují, že zatím o tomto viru vědí příliš málo. V posledním čísle časopisu Lancet je článek, který uvádí, že virus může být patogenní a nebo se patogenním může stát. Docent Nathan Wolfe z John Hopkins University v Baltimore se svými kolegy z Kamerunu je toho názoru, že virus si již mohl najít cestičky a opustit centrální Afriku, podobně jak tomu bylo v případě AIDS.
Virus z gorily byl jeden z prvních virů, které zmutovaly a nakazily lidi, které obchodovaly s masem zabitých zvířat.
Dosud panující představy musíme změnit v tom smyslu, že retrovirové zoonózy (nemoci pocházející ze zvířat) jsou široce rozšířené, především tam, kde lidé přicházejí do přímého kontaktu se zvířaty, primáty nevyjímaje.
„Ačkoli nemůžeme nyní zjistit celkový počet infekcí, šířících se kontaktem mezi primáty v odlehlých venkovských zalesněných afrických oblastech, je pravděpodobné, že mnohé takové existují“, říká Nathan Wolfe. Wolfe se svou manželkou uskutečnil dosud největší studii zaměřenou na tento typ viru, jehož přítomnost je typická pro maso lovených zvířat. Výsledky nám umožňují udělat si představu o rozšíření tohoto typu viru mezi lidmi. Jejich poznatky jsou založeny na vyšetření vzorků krve od 1800 lidí žijících v devíti lokalitách v jižním Kamerunu.
Z vyslechnutých domorodců jich 61% přiznalo přímý kontakt s čerstvým masem ulovených šimpanzů, goril a opic.
1 až 10% z Kameruňanů mělo pozitivní nález – měli v krvi přítomné protilátky. To znamená, že byli v minulosti infikováni. Genetickým rozborem viru z infikovaných osob se ukázalo, že původ jejich infekce pocházel ze tří různých druhů vyskytujících se u svých hostitelů: šimpanzů, goril a kočkodanů Brazzových.
Dosud se mělo zato, že SFV viry se přenesly na člověka ve výzkumných laboratořích, případně v léčebných zařízeních zoologických zahrad. A to proto, že se zde z nějakých důvodů vyskytly relativně infekčnější kmeny těchto virů. Ukazuje se, že to není pravda.
Kombinace opičích virů
Dr. Martine Peeters, specializující se na viry „bushmeat“ - viry, které jsou v mase divokých zvířat, tvrdí, že u retrovirů existuje riziko, že se mohou začít chovat jako jejich sesterský virus HIV a nebo lidský T-lymfotropní virus, jež je svým původem také virem opičím. Pokud se různé kmeny virů vyskytují společně v jednom hostiteli, mohou si vyměňovat geny, a to může dát vznik nebezpečné variantě. Peetersová z Institute for Development Research v Montpellier uvádí ještě jednu nepříjemnou vlastnost SFV virů: „ Infekce opičími viry může u lidí probíhat jako nerozpoznaná po mnoho let, protože jejich inkubační doba je dlouhá a to může přispět k případnému velkému rozšíření epidemie“. Podobně jako se již stalo. Překonání mezidruhové bariery, ke které došlo v centrální oblasti Afriky někdy v první polovině dvacátého století, je dnes obecně uznávaná teorie vzniku globální pandemie AIDS. Prapředek viru HIV byl také původně opičí virus, který přeskočil ze zvířecích primátů na člověka. Ten v novém hostiteli již jen nepřežíval, ale našel si cestu, jak se přenášet a napadat lidské imunitní buňky. Léta se omezoval jen na vesnice tropického pralesa. Až najednou, psal se rok 1980, jsme tu měli globální pandemii.
Lov zvěře je tradiční způsob obživy lidí žijících v pralesích stření a západní Afriky a jeho zákazy zatím mnoho nezmohly. Riziko tamních lidí není spojeno s vlastní konzumací pokrmů z masa, ale spočívá v přímém kontaktu se syrovým masem. Tehdy viry přechází do nového hostitele přes drobné ranky a nepatrné oděrky kůže. Mutace virů a rozvoj turistiky se může kdykoli postarat o překvapení obdobnému tomu s virem HIV.
Absolvent Stanfordské univerzity a Harvardu Nathan Wolf: „Z výsledků serologických testů vychází, že tou cestou, která dovoluje vetřít se patogenům do lidské populace, jsou tradiční zvyky obyvatel Kamerunu“.
Prameny:
The Lancet, March,20,2004
Eating apes imperils species, spreads AIDS, News in Science 15 Sep 2003
HIV may be a hybrid mix of monkey viruses, News in Science 13 Jun 2003
Apes on the verge of extinction, News in Science 8 Apr 2003