Statistiky startů

Celkově se v roce 2012 na Zemi uskutečnilo 78 raketových startů (vloni jich bylo o 6 víc). Mezi státy, které se mohou chlubit vlastní družicí se dostalo Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Bělorusko a KLDR. Právě Poslední jmenovaný stát dosáhl i dalšího prvenství - vůbec poprvé v historii se jeho nosná raketa dočkala úspěchu. Svou úspěšnou premiéru si letos odbyly již zmíněná raketa Unha-3, evropská Vega a Delta-IV v konfiguraci M+ (5,2). naopak do pomyslného důchodu odešla ruská Proton-K.
Pokud necháme mluvit čísla, zjistíme, že nejaktivnější (co se startů raket týče) bylo Rusko. To vyslalo do kosmu dohromady 29 raket. V tom jsou započteny i 3 starty raket Zenit z plošiny Sea Launch a 2 Sojuzy z Kourou.Druhé místo bere s 19 starty Čína, třetí jsou Spojené státy (13 startů). Následuje Evropa (8 startů), Írán (3 starty) a na závěr tu je Japonsko, India a KLDR (po dvou startech). Hezky to ilustruje přiložený obrázek.

 

 

Samotný počet startů ale není směrodatným měřítkem. Důležitá je i spolehlivost. Z již zmíněných 78 celkových startů skončily fatálním neúspěchem 4 z nich. Další dva pak byly částečně neúspěšné (Falcon 9 a Proton-M/Briz-M). Celkově tedy můžeme říci, že úspěchem skončilo startů, což je 93,5 %. Částečným selháním pak 2,5 % a havárií 5 %. Nejspolehlivějšími stroji se může chlubit Čína, Evropa, Indie a Japonsko – všechny jejich letošní starty dopadly úspěšně. U Indie a Japonska se jednalo pouze o dva starty, ale Evropa na sebe může být pyšná a před Čínou musíme smeknout. Velmi slušně je na tom i Rusko – 93% úspěšných startů a USA, která má pouze o jeden procentní bod méně. KLDR má jen poloviční úspěšnost a Írán dokonce třetinovou.

Přejděme teď k pilotované kosmonautice. Díky ní se letos v pěti startech podívalo do kosmu celkem 15 lidí. 12 jich mířilo k ISS (Sojuz TMA-04, Sojuz TMA-05M, Sojuz TMA-06M a konečně Sojuz TMA-07M). Tři tajkonauti navíc navštívili první čínskou orbitální stanici Tiangong-1 v lodi Šenčou-9. Celkově bylo na palubách lodí 13 mužů a 2 ženy. Národnostní rozdělení posádek je následující.
Když už jsme u pilotované kosmonautiky, nesmíme zapomenout na celkem 5 výstupů do volného kosmu, přičemž všechny proběhly na palubě ISS. V souhrnu to dělá celkem 33 hodin a 29 minut. Dva výstupy byly ruské (Kononěnko/Škaplerov a Padalka/Malenčenko), tři potom americko/japonské (Williamsová/Hošide).

 

Trochu smutné je zjištění, že všechny starty mířily pouze na oběžnou dráhu Země. Lidstvo v roce 2012 nevyslalo žádnou družici k jiné planetě. 40 startů mířilo na nízkou oběžnou dráhu, 4 na střední, 32 na geosynchronní a 2 na vysokou oběžnou dráhu Země. Nejvíce živo bylo na Bajkonuru, kde proběhlo 21 startů. Naopak z atolu Kwajelein se startovalo pouze jednou.

Do dějin se letošní rok zapíše tím, že vůbec poprvé se o let k ISS pokusila soukromá loď. Dragon od firmy SpaceX tak poslal do věčných lovišť tvrzení, že ke stanici létají pouze lodě státních agentur. NASA a celkově celá kosmonautika tímto rokem vstupuje do nové éry. Firma SpaceX kromě tohoto úspěchu úpracuje i na dalších projektech – za všechny můžeme jmenovat třeba projekt Grasshopper, tedy motorické přistání vyhořelého raketového stupně, motory SuperDraco pro pilotovanou loď DragonRider atd.

Nepilotovaná kosmonautika
Je čas opustit letošní starty a zaměřit se na družice, které už nějaký ten pátek brázdí vesmírem. Ukázková je v tomto směru například americká sonda Cassini. Ta během roku 212 vykonala celkem 14 blízkých průletů kolem Saturnových měsíců. Po celý rok 2012 kroužily kolem našeho Měsíce dvě americké sondy GRAIL – na jeho oběžnou dráhu vstoupily hned prvního ledna a v průběhu prosince svou misi zakončily řízeným dopadem na jeho povrch. Za zmínku stojí i sonda Dawn, která na přelomu srpna a září opustila po více než ročním zkoumání planetku Vesta a zamířila k trpasličí planetě Ceres. Zapomenout nesmíme ani na čínskou sondu Chang’e-2, která po vypršení základní mise u Měsíce zamířila k asteroidu 4179 Toutatis.

 

Mnoho informací nám přinesla i sonda MESSENGER u Merkuru, nebo evropská Venus Expres. Nezahálely ani družice kroužící kolem Marsu – MRO, Mars Odyssey a Mars Express.
Bezkonkurenčně největší událostí roku 2012 ale bylo úspěšné přistání vozítka Curiosity na Marsu. Tunový rover od té doby brázdí povrch rudé planety a posílá na Zemi tuny fotek a mnoho vědeckých údajů. Nezahálí ani jeho starší bratříček Opportunity. Stále pilně pracuje. I když o něm poslední dobou není tolik slyšet.

 

A co nás čeká v roce 2013?

Nepilotované lety na nízké oběžné dráze budou ve znamení soukromých firem. SpaceX plánuje lety dva (prozatím na březen a září) a Orbital Sciences jeden (pravděpodobně duben) + jeden testovací let (možná únor). Kromě toho k ISS vyrazí 4 ruské lodě Pregress (únor, duben, červenec a říjen). Evropa vyšle v dubnu svou loď ATV-4 Albert Einstein a Japonci přispějí se svou troškou do mlýna v červenci s lodí HTV-4.

 

Na vyšší oběžnou dráhu se chystá mnoho startů komunikačních družic, mezi kterými najdeme i americký systém TDRS, díky kterému satelity na nižších oběžných drahách komunikují se Zemí. Kromě toho se na orbitu dostane i družice LDCM, která se pokusí navázat na misi Landsat – bude pokračovat v monitorování zemského povrchu. V dubnu se můžeme těšit na start rakety Pegasus-Xl. Na její palubě bude ultrafialový teleskop IRIS určený především pro zkoumání Slunce.
V březnu nás čeká start družice pro navigační systém Glonass, dále tři starty raket Sojuz pro navigační systém Galileo – pokaždé dvě družice / start (červenec, září, prosinec). Ani systém GPS nezůstane stranou – čekají nás tři starty – květen, červenec a prosinec.

 

 

Zatímco v roce 2012 neletělo nic mimo zemskou oběžnou dráhu, letos tomu bude jinak. Můžeme se těšit na misi sondy LADEE, která se v srpnu vydá k Měsíci. Jejím úkolem bude zkoumat především mimořádně slabou atmosféru Měsíce a rozptýlení prachu v jeho okolí. A zapomínat nesmíme ani na evropskou družici Gaia. Ta by se mohla na oběžnou dráhu vydat v říjnu a bude mít hned několik úkolů – za všechny můžeme jmenovat třeba vyhledávání exoplanet, nebo přesné měření pohybu miliardy hvězd. U objektů s magnitudou 15 má být přesnost 20 obloukových mikrosekund. Jejím pracovním prostorem bude okolí libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země.

 

Ještě dál zamíří po svém listopadovém startu sonda MAVEN. Jejím cílem bude planeta Mars, na jejíž oběžnou dráhu vstoupí v roce 2014. Družice bude zkoumat atmosféru planety – především to jak ji ovlivňují sluneční erupce a jak reaguje na sluneční vítr. Sonda by měla odpovědět hlavně ne otázky jak rychle a jak výrazně Mars o svou atmosféru přichází. Zaměří se ale i na zkoumání složení atmosféry. Důraz bude klást hlavně na zjištění stabilních izotopů, které ji tvoří. Družice vzniká na základě konstrukčně osvědčených sond MRO a Mars Odyssey.

K Marsu má zamířit i indická sonda Mangalyaan. Její úkoly ale nejsou příliš vědecké – je to jen jakýsi demonstrátor, který má vyšlapat cestičku sofistikovanějším sondám. Přesto bude mít pro Indii velký význam.
A nyní přejděme na kosmonautiku pilotovanou. K ISS zamíří čtveřice kosmických lodí Sojuz. Jako první (v březnu) startuje Sojuz TMA-08M (Vinogradov – Misurkin – Cassidy), v květnu přijde řada na Sojuz TMA-09M (Jurčichin – Nybergová – Parmitano), září pro nás chystá SOjuz TMA-10M (Kotov – Rjazinskij – Hopkins). Čtveřici zakončí v listopadu Sojuz TMA-11M (Ťurin – Mastracchio – Wakata). Nesmíme zapomínat ani na Čínu. Ta se připravuje na let kosmické lodi Šen čou 10, která zamíří pravděpodobně v červnu k orbitální stanici Tiangong-1. Složení posádky zatím není jasné.

 

 

Pokračovat má také vývoj nových technologií – Američané budou pilovat hlavně design superrakety SLS, do finále půjde konstrukce prvního letového exempláře lodi Orion. SpaceX má v plánu přípravy na let Falconu Heavy, který má přijít na řadu v roce 2014. Rusové zase budou vyšívat na raketě z nové rodiny Angara.
Mnoha daty nás budou zásobovat družice, které se na cestu vydaly před nějakým tím pátkem.  V říjnu se nám připomene sonda JUNO, která se k Jupiteru vydala už v roce 2011. Země pomůže gravitačním prakem. Sonda Cassini má v plánu 8 průletů okolo Titanu, jeden kolem měsíce Polydeuces a jeden kolem měsíce Rhea. Curiosity bude stejně jako starší bratříček Opportunity dál brázdit povrch Marsu a činit se jistě budou i další sondy. Máme se na co těšit.

 

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://iris.lmsal.com/
https://en.wikipedia.org/
https://www.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
https://news.bbcimg.co.uk/media/images/57788000/jpg/_57788999_il-lanciatore-vega.jpg
https://www.usnewsblock.com/wp-content/uploads/2012/12/2013.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/IRIS_%28Explorer%29.jpg/1024px-IRIS_%28Explorer%29.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Maven_spacecraft_full.jpg/1024px-Maven_spacecraft_full.jpg
https://www.fangtrite.com/GOMP/files/662322main_orion_full.jpg
Psáno pro Kosmonautix.cz a Osel.cz