Když už přijde řeč na obří jihoamerické titanosaury, kteří zřejmě představovali největší dnes známé suchozemské živočichy všech dob, obvykle je v popředí zájmu populární Argentinosaurus huinculensis, poněkud záhadný Puertasaurus reuili, dosud nejkompletněji zachovaný kolos Futalognkosaurus dukei nebo třeba robustní Argyrosaurus superbus. Pravda, ten poslední už je dnes zmiňován o trochu méně. Každopádně se málokdy setkáme také se jménem jednoho z největších sauropodů, popsaného již roku 1929 německým paleontologem Friedrichem von Huenem (1875 – 1969). Tím je Antarctosaurus („jižní ještěr“), sauropodní kolos známý zatím jen z fragmentárních zkamenělin. Vůbec poprvé byl fosilní materiál tohoto příslušníka kladu Lithostrotia zmíněn roku 1916, o třináct let později byl pak popsán typový Antarctosaurus wichmannianus. V průběhu doby bylo formálně vědecky popsáno dokonce pět různých druhů antarktosaura, dnes je ale za nepochybně platný považován pouze onen první.
Zatímco totiž druhy „A.“ septentrionalis (od roku 1994 Jainosaurus) z Indie, „A.“ jaxartensis z Kazachstánu a „A.“ brasiliensis z Brazílie téměř s jistotou do rodu Antarctosaurus nepatří, dva zbývající druhy z Argentiny (A. wichmannianus a A. giganteus) zřejmě ano. Tedy prvně zmíněný druh zcela samozřejmě, druhý pak alespoň velmi pravděpodobně. Je ovšem možné, že A. giganteus není dokonce ani samostatným druhem, nýbrž pouze obrovským, snad plně dorostlým, jedincem druhu A. wichmannianus. V každém případě šlo o obřího a masivního býložravého čtvernožce s dlouhým krkem a ocasem, relativně malou hlavou a čtyřma sloupovitýma nohama. Je možné, že byl stejně jako někteří jeho příbuzní vybaven jakýmsi tělesným pancířem ze zkostnatělých kožních destiček (osteodermů). Velikost prvního zmíněného druhu je impozantní, nikoliv ale rekordní. Typový druh zřejmě dosahoval délky přes 18 metrů, výšky asi 4,5 metru v „ramenou“ a odhadované hmotnosti kolem 34 tun. Tyto hodnoty byly extrapolovány z délky stehenní kosti, která samotná měřila tolik, co dobře stavěný dospělý muž (1,85 metru). Vzhledem k nekompletnosti fosilního materiálu a velké variabilitě v proporcích různých části těla (u sauropodů zejména ocasů) jsou však odhady velikosti spíše jen přibližné.
Holotyp druhu A. wichmannianus byl objeven geologem R. Wichmannem, podle kterého byl také pojmenován. Šlo vlastně o kolekci mnoha fosilních kostí, které nemusely patřit jedinému zvířeti. Objev byl učiněn v asi 83 – 80 milionů let starých sedimentech souvrství Anacleto, nacházejících se dnes na území jihoargentinské provincie Río Negro. Popsány byly také fragmenty lebky, a to včetně mozkovny a spodní čelisti (ta ale může patřit jinému, dosud nepopsanému sauropodovi). Dále byly získány krční a ocasní obratle, žebra a početné kosti končetin. Ne všechny kosti ale skutečně patří velkému titanosaurovi, v případě původní lokality tak šlo zřejmě o jakési lůžko kostí s akumulací většího množství různých druhů uhynulých zvířat. O něco jasnější je situace s druhým, gigantickým exemplářem. A. giganteus nepochybně představuje jednoho z největších suchozemských tvorů všech dob. Byl popsán zmíněným paleontologem von Huenem rovněž ještě v roce 1929. Vzhledem k nekompletnosti fosilního materiálu o něm ani dnes není mnoho známo, některými vědci je dokonce označován jako nomen dubium.
Dokladem ohromujících rozměrů sauropoda jsou zejména dvě obří stehenní kosti, které jsou možná dokonce největšími dnes známými exempláři. Měří totiž úžasných 235 cm, takže by se na výšku sotva vešly do průměrné místnosti. Na základě těchto údajů bylo vypočteno, že A. giganteus vážil téměř 70 tun, čímž se řadil k největším sauropodům (Argentinosaurus vážil podle stejné vědecké studie asi 73 tun). Délka většího z antarktosaurů se dá odhadovat jen velmi nepřesně, ale zřejmě mohla přesahovat 30 metrů. V nejvyšším bodě plecí pak mohl být vysoký přes 6 metrů (jen nohy čněly do výše nejméně pět metrů, tedy jako dospělá žirafa). Zkameněliny jednoho z největších známých dinosaurů byly objeveny v argentinské provincii Neuquén, a to v sedimentech souvrství Plottier o stáří asi 88 až 86 milionů let (stupně koňak – santon). Větší druh antarktosaura byl tedy zároveň o několik milionů let starší než jeho menší příbuzný. Nezbývá než doufat, že budoucí výzkumy odhalí více zkamenělin tohoto záhadného jihoamerického giganta o hmotnosti deseti autobusů.
Prameny:
https://en.wikipedia.org/wiki/Antarctosaurus
https://en.wikipedia.org/wiki/Anacleto_Formation
https://en.wikipedia.org/wiki/Plottier_Formation