Nutno přiznat, že Scott Swartzwelder vychází z výsledků pokusů na laboratorních potkanech a nikoli ze zkušeností paní Swartzwelderové. Ale i tak jsou výsledky jeho experimentů zajímavé. Březí krysy, jimž byl v závěru březosti po šest dní podáván ve velkém množství cholin, přivedly na svět potomky, kteří se lépe učili novým věcem a lépe si pamatovali. Tím se potvrdily výsledky podobných experimentů z minulosti. Swartzwelder šel ale dál a pátral po tom, co cholin u mláďat vlastně vyvolává.

„Jsme první, kdo prokázal, že takto podávaný cholin mění u mláďat anatomii a fyziologii mozku,“ říká Swartzwelder. „U pokusných potkanů jsme přitom nepozorovali žádné negativní vedlejší účinky.“

Vědci podrobili zevrubným prověrkám především neurony v hipokampu, který je oblastí mozku kritickou pro učení novým věcem. Neurony v hipokampu potkanů narozeným matkám „cpaným“ cholinem mají podstatně vyšší schopnost vysílání elektrických stimulů a vysílají je bez zbytečného prodlení. Jsou k tomu vybaveny větším počtem „komunikačních výběžků“ - dendritů  Tyto neurony byly také větší než neurony zvířat narozených matkám, které cholin nedostávaly. Pozorovaný efekt se pohyboval kolem 20 až 25%.

Přesný mechanismus, jímž cholin na mozek působí, není zatím jasný. Může se podílet v plodu na stavbě buněčných membrán. Na druhé straně se ale ví, že cholin spolu s dalšími látkami uvolňuje metylové skupiny, které se vážou na dědičnou informaci. Taková metylace DNA dokáže celkem spolehlivě „uspat“ některé geny. Steven Zeiser z University of North Carolina například nedávno prokázal, že metyl z cholinu „uspává“ gen CDKN-3, který v „bdělém“ stavu potlačuje dělení buněk v oblastech mozku zodpovědných za ukládání informací do paměti.

„Jestli se u výsledků našich pozorování potvrdí platnost i pro člověka a zjistíme, že dokážeme člověka učinit chytřejším na celý život a zabránit poklesu intelektuálních schopností ve stáří – tak to je skutečně vzrušující vyhlídka,“ říká Swartzwelder.

Cholin patří k vitamínů skupiny B a ve zvýšeném množství se vyskytuje v žloutku vajec, játrech a masu.

„Vyskytuje se přesně v těch věcech, které se lidem nedoporučují konzumovat ve větším množství,“ stěžuje si Scott Swartzwelder. „Ale nebojte se vajec. Dlouho jsem žil na nízkotučné dietě, ale teď jsem začal jíst vejce – a to nejsem těhotný!“ dodává americký biolog.

Scott Swartzwelder (vlevo) spolu se svým kolegou Aaronem Whitem.

Cholin – prášek „na chytré děti“?

Zatím jen pro laboratorní potkany.

Zdroj: dubnové číslo Journal of Neurophysiology