Traduje se, že silikóza je nemoc především horníků, zedníků  a lidí pracujících v kamenolomech. Nová zpráva, která se opírá o sledování z let 1994-2000, které bylo provedeno v pěti státech USA zjistila 9 případů silikózy u techniček ze zubních laboratoří. To znamená, že alespoň v některých zubních laboratořích přichází zaměstnanci do styku s jemnými částečkami sloučenin křemíku, který je schopen silikózu navodit. Dentální laborantky, připravující korunky, můstky a zubní protézy zřejmě dosud neměly ani tušení, jakému  nebezpečí jsou vystaveny. Za upozornění vděčí studii, jejíž autorem je   Donald Schill z New Jersey State Department of Helth and Senior Services.
Shill dodává, že když  laborantky vdechují částečky s krystalickým oxidem křemičitým, plicní tkáň je obaluje tuhou tkání a vytváří  uzlíkovitě zajizvenou nefunkční plicní tkáň. Je-li takto postižena větší část plic, nastávají problémy s dýcháním. Takto postižené osoby často podléhají bakteriálním a plísňovým onemocněním plic, často trpí chronickou bronchitidou, jejich léčba je komplikovaná a onemocnění může být smrtelné. Pacienti se silikózou často podléhají tuberkulóze a rakovině plic.

Počínající silikóza. Na řezu plic lze pozorovat shluk hyalinních zvazivovatělých uzlin. Aktivně proliferující okraje jsou tvořeny černě pigmentovanými makrofágy, které jsou napěchované částečkami krystalů oxidu křemíku.

Tak, jak se zvazivovatělé uzlinky zvětšují, dochází u nich k nekróze. Nekróza postupuje od středu uzlin. Nekrotická rozpadající se tkáň je rizikovým místem pro množení bacilů tuberkulózy, vzniku zhoubného bujení,…. I takové nebezpečí může v sobě skrývat práce zubního laboranta.

 

V posledním čísle zpravodaje Morbidity and Mortality Weekly Report, Schill se svými spolupracovníky uvádí případ několika zubních laboratorních techniků u nichž byla silikóza potvrzena, včetně případu potvrzené příčiny úmrtí. Závěr článku doporučuje laborantům a laborantkám, aby důsledně vyžadovaly na pracovištích odsávače prachu a aby nebezpečí silikózy nepodceňovali. Aby broušení prováděli pod vodou,  a aby při práci s materiály obsahující oxid křemičitý používali  respirátory.

Zda se u českých laborantů a laborantek vyskytla silikóza se nám zjistit nepodařilo. Silikóza ale zůstává i v České republice vážným problémem. Z údajů zveřejňovaných Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR vyplývá, že nemoci dýchacích cest, způsobené vdechováním oxidu křemičitého jsou u nás třetí v pořadí četností a že v roce 2000 se tato nemoc z povolání vyskytla u 208 osob.

 

Zdroje:
Reuters
Morbidity and Mortality Weekly Report, March 12, 2004.
Údaje poskytnuté Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR