O.S.E.L. - Vesmírná ZOO

Podobnost s Vostokem čistě nenáhodná (Kredit: federalspace.ru)

Když nebudeme počítat lodě Sojuz, pak není v ruském kosmickém programu používanější návratový prostředek. Platforma Vostok/Zenit pomohla Rusům do vesmíru a zpět dopravit první kosmonauty a pak ještě dlouhá léta chránila při návratu na Zem pouzdra s filmy převážně špionážního charakteru. Od roku 1966 se používá také pro biologické mise s názvem Bion. Nejprve tyto mise připravoval Sovětský svaz zcela ve své režii. Od 70.let se, jako na jednom z prvních projektů, podílela také NASA a další kosmické agentury či státy včetně Československa. Do roku 1996 se Bionů stačilo podívat do kosmu 11.

Zvětšit obrázek

Celkový pohled na Bion-M (Kredit: federalspace.ru)

Návrh aktuální mise Bion-M se začal rýsovat v roce 2005. Start byl původně plánován na rok 2010, ale časté změny projektu a způsob financování ho neustále odsouvají do budoucnosti. Ani letos start nevyšel. Bajkonurský drsný podzim a zimu s ohledem na tělesnou kondici pokusných tvorů při jejich přípravě na kosmickou misi raději ruští vědci nechtějí pokoušet. Další možností je tedy jaro 2013.

Pro Biony se používá autonomní kapsle, do které vědci umístili biologické experimenty. Díky jejich povaze není vhodné je provozovat na objektech obývaných kosmonauty (ISS, loď Sojuz). Důvodem jsou i hygienické normy předepsané pro pilotované lety.
Pro Bion-M bylo vyvinuto oproti jeho předchůdcům spoustu nových přístrojů a vylepšení. Napájení je řešeno pomocí solárních článků. Nejen díky nim dokáže tento “modernizovaný Vostok” vydržet na oběžné dráze až 45 dní. Modifikovaný je přístrojový úsek, motor a mírných změn doznal i systém oddělení návratové části.

Na palubě se mají nacházet bakterie, rostliny a hlavně vyšší živočichové. Výčtem 45 myší, 8 pískomilů, 15 čolků a několik hlemýžďů. Naprosto unikátní bude i akvárium s rybami a mořskými řasami.

Zvětšit obrázek

Pouzdro Bion-M s vědeckým vybavením (Kredit: federalspace.ru)

Experimenty na vyšších živočiších budou spadat do oboru biomedicína (kostra, svaly, kardiovaskulární systém, nervový systém,…). Vědce zajímá vliv mikrogravitace, ale i umělé gravitace! na tělesnou kondici živočichů a rostlin.
K navození umělé tíže bude sloužit přístroj Graviton, který dokáže pomocí odstředivé síly navodit různou úroveň gravitace (Země, Měsíc, Mars) a to tak, že otáčí celým blokem s živým osazenstvem lodi.
U kontejnerů vně lodi bude možné dálkově otevírat a zavírat poklopy. Lze tak testovat vliv kosmického záření na vše živé uvnitř.

Zvětšit obrázek

Bakterie se umísťují do speciálních prohlubní (Kredit: https://t3.gstatic.com)

Jedním ze zajímavých experimentů, který by mohl podpořit nebo naopak podkopat teorii tzv. Panspermie, se nazývá Meteorit. Teorie tvrdí, že život přišel na naši Zemi z vesmíru, pravděpodobně na některém kosmickém tělese, ať už meteoritu, kometě nebo planetce.

Pečlivě vybrané, co možná nejodolnější bakterie, absolvují celou misi vně lodi Bion-M. V ústavu biomedicíny je vědci umístili do malých prohlubní, které se zaplombovaly a posléze přilepí k vnějšímu plášti lodi. Bakterie tak budou vystaveny nejen kosmickému záření a chladu, který ve vesmíru panuje, ale hlavně obrovskému žáru při návratu lodi.

Podobné experimenty se již na několika lodích uskutečnily, ale zatím nikdy bakterie nepřežily žhavý vstup do atmosféry.
Nyní vědci vybraly několik bakterií extrémně odolných vůči teplu. Pokud by se experiment povedl a některá z bakterií přežila, pak to zvýší pravděpodobnost teorie Panspermie na 80%.
Experimenty s bakteriemi by mohly výrazně pomoci při obnově atmosféry, recyklaci vody a odpadu na kosmických stanicích a hlavně na budoucích meziplanetárních lodích, které se nemohou spoléhat na zásobování ze Země.

Zvětšit obrázek

Astronautka NASA Catherine Coleman a její nezbedné vlasy (Kredit: federalspace.ru)

Pomocí bakterií navrhli mikrobiologové zničit organický odpad . Tento postup je efektivní a šetrný k životnímu prostředí. Uklízecí bakterie mají krásné jméno Clostridium termatselium. Jejich tradičním prostředím je půda. Tam rozkládají rostliny. V laboratoři jsou bakterie krmeny celulózou, jinými slovy, běžnými kousky papírových utěrek. Za několik dní se utěrky rozpustí na kapalinu. Speciální bakterie přemění kapalinu na vodu. Takže voda bude konečný produkt při zpracování organických odpadů ve vesmíru. Tu je pak možno doplnit zpět do zásobníků.
Důvodem, proč se vědci rozhodli zrovna pro celulózu (papír) je to, že se velmi často používá na ISS při hygienických úkonech. Kosmonauti mají většinou dvě sady a sice mokré na mytí a suché na otření. K mytí vlasů se používají také. Jejich spotřeba se výrazně zvyšuje, když je na palubě žena či více žen s dlouhými vlasy.Na palubě Bionu-M budou Klostridie umístěny do speciální nádoby. Jídlo mají mít stejné jako na Zemi – oblíbené utěrky. Vědce zajímalo, nakolik budou bakterie účinné ve vesmíru v porovnání s pozemskými testy.

Bion-M vynese raketa Sojuz-2 na kruhovou dráhu 575 km nad Zemí. Tam si pobude 30-45 dní. Teplota na palubě se má pohybovat od 18°C do 28°C při relativní vlhkosti 80%. Počítá se s tradičním návratem t.j. zapálením brzdícího motoru, oddělením návratového pouzdra a jeho dosednutím rychlostí menší než 3 m/s na pevninu. K vyhledání pouzdra bude loď vybavena radiomajákem. Aby se neznehodnotily výsledky experimentů, vyvinuli ruští vědci přímo pro tento projekt polní laboratoř, která bude co nejrychleji dopravena na místo přistání Bionu. Tam by měla najít zvířata pohodlné útočiště a vědci první cenné výsledky mise. Po prvotním vyhodnocení experimentů v polní laboratoři, mají být všichni živí tvorové převezeni do specializovaných laboratoří výzkumných ústavů všech zemí, jež se na Bionu-M podílely.
Ne dříve než v roce 2017 se očekává Bion-M2. Nemělo by se jednat o pouhé zopakování pokusů nebo jen drobné úpravy experimentů z Bion-M1, ale o další zcela nové experimenty, které budou zkoumat danou problematiku z dalších úhlů. Na co se zaměřit v Bion-M2 by měly napovědět výsledky aktuálního Bionu-M.

Psáno pro Kosmonautix.cz a Osel.cz