Pokusy s transplantací tkáně ovaria se u lidí dělají již několik let ale informace, kterou dnes zveřejnil vědecký časopis The Lancet,  znamená, velký průlom v léčbě sterility žen. Poprvé se totiž podařilo z transplantované tkáně získat kvalitní vajíčka a živé embryo.
O tuto senzaci se postaral  Kutluk Oktay z Cornell University v New Yorku, který se svými spolupracovníky odebral kousek ovaria třicetileté ženě. Ta trpěla pokročilým stádiem  rakoviny prsu a musela podstoupit radikální léčbu. Odběr kousku ovária jí Oktay provedl ještě před tím, než žena chemoterapii, která zárodečnou tkáň vaječníků nenapravitelně poškodila, žena absolvovala. Chemoterapie a ozařování učiní každoročně mnoho žen navždy neplodnými.  Slovo navždy ale v tomto případě není až tak docela na místě, protože Oktay, který odebranou část ovaria zmrazil v tekutém dusíku ji po šesti letech  rozmrazil a implantoval ženě zpět pod kůži na břiše. Po třech měsících začala transplantovaná tkáň produkovat vajíčka. Vajíčka, která byla životaschopná, Oktay oplodnil ve zkumavce. Tak získal jedno slibně se vyvíjející embryo, které ve čtyř buněčném stadiu  přenesl do ženiny dělohy. I když žena nakonec neotěhotněla, ukázalo se, že nastoupená cesta je schůdná a že je jen otázkou času, kdy se takto přivedené dítě na svět narodí.

Odborníci hodnotí pokus jako ohromný úspěch, a to hned z několika důvodů. Zaprvé, že se podařilo prokázat, že žena si může uchovat svojí plodnost uchováním vlastní ovariální tkáně ve zmraženém stavu.
Zadruhé, že těhotenství se pro ní může stát realitou i když její ovarium bylo uchováno ve zmraženém stavu po velmi dlouhou dobu. A zatřetí, že tato metoda neskýtá šanci jen dospělým ženám, ale že může být východiskem z nouze i pro mladé dívky, které ještě nedospěly (a nemohou si uchovat své plně vyvinuté vaječné buňky pro oplodnění in vitro), a také je postihla je nepřízeň osudu v podobě rakoviny s nutným ozařováním, chemoterapií, nebo komplikované zranění při němž není naděje na uchování funkčního vaječníku,…

Úspěšnému pokusu na presbytariánské Cornellově univerzitě předcházela řada neúspěšných pokusů, kdy se Oktaymu nedařilo  transplantované štěpy lidské ovariální tkáně přimět k tomu, aby produkovaly plně vyvinutá vejce. Teprve po zdokonalení techniky (kterou ale blíže nespecifikoval) se mu podařilo to, že tkáň začala místo nevyvinutých vajíček produkovat vajíčka dostatečně zralá a schopná podstoupit oplodnění. V tomto popisovaném pokusu se podařilo „sklidit" 20 vajíček, z nichž 8 bylo schopno oplodnění. Dvě byla oplodněna injekcí spermie do cytoplazmy (ICSI). Jedno vzniklé embryo nebylo normální a druhé dalo vznik normálně se vyvíjejícímu čtyř buněčnému embryu schopného implantace. To, že se z tohoto embrya nenarodilo dítě není velký neúspěch, protože pokud se přenáší čtyř buněčné embryo, je pravděpodobnost jeho uhnízdění 1:10.  Podle odborníků je nyní  již jen otázkou jednoho až dvou let, kdy se takto počaté první dítě narodí.

Při reimplantaci ovariální tkáně hrozí ženě jen jedno riziko - možné vnesení rakovinných buněk do již vyléčené ženy. Toto nebezpečí, jak ukázaly dřívější pokusy na myších, existuje, ale pouze jen u některých typů rakoviny (leukemie). U nádorů jako je například Hodgkinův nádor, toto nebezpečí ženám nehrozí.

Kutluk Oktay, doktorát medicíny získal na Hacettepe univerzitě v Ankaře, Turecko. Dále působil v Cook County Hospital, Chicago, USA, University of Texas Health Science Center v San Antonio, University of Leeds Assisted Reproduction Unit ve Velké Británii.
Nyní Dr. Oktay působí na Cornell University,
505 East 70th Street, Suite 340 New York,
New York 10021
Phone - 212.746.1762 or 888.703.3456 fax - 212.746.8208