Ještě pár dní a bude to rok, co úžasný lovec exoplanet, orbitální teleskop Kepler, objevil první spolehlivě potvrzenou planetu obíhající dvě hvězdy najednou. V systému Kepler-16, vzdáleném 196 světelných let, jsou dvě malá slunce – oranžový trpaslík spektrální třídy K (Kepler-16A) a jeho hvězdný partner, červený trpaslík spektrální třídy M (Kepler-16B). Dělí je od sebe jen zhruba pětina vzdálenosti Sluce – Země a kolem hmotného středu dvojhvězdy oběhnou za 41 dní. Tahle dvojhvězda má jednu známou společnou planetu přibližné velikosti Saturnu (Kepler-16b), která je tím pádem cirkumbinární.
Teď se na nás valí další úspěch teleskopu Kepler, jehož operátoři nedávno potvrdili existenci ještě o něco komplikovanějšího hvězdného systému Kepler-47. Jerome Orosz ze Státní univerzity v San Diegu a jeho početní spolupracovníci ho v minulých dnech (2012) publikovali v časopise Science. Dvojhvězda se pochopitelně nachází v zorném poli teleskopu Kepler, tomto případě v souhvězdí Labutě (Cygnus). Ve vzdálenosti kolem 4900 světelných let ji tvoří hvězda velikostí podobná Slunci , ale o něco méně zářivá, a spolu s ní červený trpaslík o jedné třetině velikosti a s pouhým jedním procentem zářivosti Slunce. Jsou k sobě tak blízko, že se oběhnou jednou za 7,5 dne. Dvojhvězd známe bezpočet, stejně tak už víme o zhruba 70 planetách, obíhajících buď obě hvězdy dvojhvězdy najednou, tedy cirkumbinárních anebo jen jednoho člena dvojhvězdy, tedy cirkumstelárních. Systém Kepler-47 je ale výjimečný tím, že kolem této dvojhvězdy obíhají hned dvě cirkumbinární planety najednou.
Je to dost přelomová záležitost. Podle aktuálních představ o tvorbě planet by totiž tenhle systém vznikl jen velice obtížně a zdá se, že naše představy budeme muset pozměnit. Vnitřní planeta Kepler-47b je rozpálená koule o něco menší, než Neptun a párek hvězd oběhne za 49,5 dne.
Ještě mnohem zajímavější je ale planeta Kepler-47c, která je sice o něco větší, než Uran, ale jinak podle všeho poměrně stabilně krouží v obyvatelné zóně dvojhvězdy. Oběhne ji za 303,2 dne. Je to sice plynný obr, na němž bychom život zrovna nečekali, alespoň ne život našeho typu, mohl by ale mít měsíce. A měsíce v obyvatelné zóně by zase mohly mít kapalnou vodu.
Zatím to jsou jenom divoké představy, ale tahle možnost, předpovězená nedávno Jamesem Cameronem ve filmu Avatar (2009), který se odehrává na měsíci Pandora u plynného obra jménem Polyfémos v systému Alfa Cantauri A, není podle všeho nereálná.
Na objevu a rozšifrování podivuhodného hvězdného systém Kepler-47 se podíleli i lidé z McDonaldovy observatoře v Texasu. S Hobby-Eberlyho teleskopem a také s teleskopem Harlana J. Smithe se jim povedlo analyzovat spektrum dotyčné dvojhvězdy a odvodit z něho hmotnost větší hvězdy. S využitím data teleskopu Kepler nakonec odhadli i relativní velikosti všech zúčastněných těles této zajímavé soustavy. Jak je vidět, pozorování sondy Kepler, nás budou nepochybně zásobovat pozoruhodnými objevy ještě celou řadu let.
Prameny:
NASA Kepler News 28.8. 2012, Science online 28.8. 2012, Wikipedia (Kepler-16).
Vesmír: