Jako lidé jsme vcelku jasní primáti, přesto ale máme některé speciálnosti, které sdílíme s docela nečekanými druhy živočichů. Jednou takovou speciální dovedností je, že naše ženy zastavují výrobu vlastních dětí obvykle dlouhou dobu před tím, než samy umírají. Jinými slovy, menopauza. Ženám se obvykle mezi 45. a 55. rokem života utlumí vaječníky, poklesne hladina hormonů estrogenu a progesteronu a vyhasne menstruace. Teoreticky sice mohou i nadále otěhotnět, nejde to ale už přirozenou technologií.
Pokud jde o ostatní živočichy, jsou naše znalosti v tomto směru zatím poměrně kusé. Něco jako menopauza se občas vyskytne u jiných primátů, slonů, kytovců, akvarijních rybek, papoušků anebo laboratorních hlodavců, skoro ve všech případech jde ale o jedince žijící v zajetí, což samozřejmě komplikuje jejich výpovědní hodnotu. Pozoruhodnou výjimku představují roztomilý kytovec kulohlavec Sieboldův (Globicephala macrorhynchus), připomínající delfína zkříženého s melounem a spolu s ním kosatka dravá (Orcinus orca), jejichž samice mají menopauzu v divočině. Menopauza, čili vlastně rezignace na množení, je v pragmatickém evolučním světě na první pohled velice podivná a žádá si vysvětlení. Proč vlastně existuje?
V poslední době velmi prestižní plátek Ecology Letters právě uveřejnil zajímavou studii, kterou s kolegy sepsala ekoložka Mirkka Lahdenperä z finské Univerzity Turku. V rámci svého výzkumu analyzovali záznamy luteránské církve ve Finsku z let 1702 až 1908, které zahrnovaly data o narozeních, úmrtích a svatbách. Z těchto údajů se jim povedlo vytěžit pozoruhodné zjištění o soužití matek dvou generací. Pokud se tchýni a snaše zhruba ve stejnou dobu narodí děti, významně se to podepíše na jejich pravděpodobnosti přežití. Šance dítěte tchýně na přežití se v takovém případě sníží o polovinu, u dítěte snachy dokonce více než o tři pětiny. Při současném porodu matky a její dcery se ale nic podobného neděje.
Autoři studie jsou nadšeni, že jim to vyšlo tak zřetelně. Zdá se, že tchýně a snachy si jdou v případě současného otěhotnění těžce po krku. Metody této války nemusely být ani ve Finsku minulých století příliš okatě brutální, jejich důsledky jsou ale hezky čitelné. Lahdenperä a spol. naznačují, že by v tom snad mohl mít prsty nedostatek jídla. Matky se s dcerami rozdělí, tchýně se snachou už asi méně ochotně. Jsou to ale jenom dohady. Pokud jde o serióznější čísla, badatelé si propočítali, že výsledkem dramatického soužití tchýní a snach vzniká silný selekční tlak v neprospěch plodnosti žen po 51. roce života.
Ponecháme-li stranou řevnivost mezi tchýněmi a snachami, evoluci menopauzy vysvětluje ještě hypotéza matek, podle níž u stárnoucí ženy mohou snadněji přijít o dítě a hypotéza babiček, která blahořečí přínos babiček k výchově vnoučat. Lahdenperä s kolegy považují konflikt tchýní se snachami a hypotézu babiček za zhruba stejně evolučně významné tlaky, zatímco hypotéze matek příliš velké šance nedávají. Evoluční biolog Michael Cant z Exterské univerzity, který ještě s Rufusem Johnstonem z Cambridge v roce 2008 koncept konfliktu matek různých generací původně vymyslel, nejspíš jen špatně skrýval dojetí. Koho by nepotěšil přesvědčivý doklad vlastní hypotézy?
Samozřejmě ještě není všem dnům konec. Určitě by bylo fajn prozkoumat několik dalších podobných souborů dat, pokud se takové najdou. Navíc, kolem menopauzy stále zůstává spousta zajímavých otázek. Například, proč je menopauza u žen tak nápadně natvrdo zadrátovaná? Nebylo by jistě těžké si představit pružnější mechanismus. Každopádně, jestli mají Cant s Johnstonem a Lahdenperä s kolegy pravdu, měli bychom v blízké budoucnosti důkladně zvážit opětovné rozběhnutí menstruace u starších žen, pokud po něm bude společenská poptávka. Mnohé rodiny by se mohly rychle změnit v živoucí peklo na Zemi.
Prameny: Nature News 23.8. 2012, Ecology Letters online 22.8. 2012, Wikipedia (Menopause).