Japonský profesor Ryuzo Yanagimachi už více než 40 let působí na University of Hawaii v Honolulu. Za tu dobu provedl bezpočet převratných experimentů v oboru reprodukční biologie. Největší slávy zřejmě dosáhl s prvním klonem myši. Je ale rovněž průkopníkem metody lyofilizace spermatu. Jako první dokázal „vysušit“ spermie myšáka a následně je po „zalití“ pufrem využít k oplození myšího vajíčka. Spermie je sice spolehlivě mrtvá, ale její dědičná informace je nenarušena. Po vstříknutí do vajíčka splní své poslání stejně dobře jako živá samčí pohlavní buňka. Lyofilizované spermie se mohou skladovat v pokojové teplotě. Yanagimachi například vozil při jednom přednáškovém turné po japonských universitách v kapse saka ampuli „sušeného“ myšího spermatu a po návratu na Havaj prokázal, že dědičná informace spermií přitom nijak neutrpěla. I tyhle „zcestovalé“ spermie dokázaly po vstříknutí do vajíčka zajistit vznik plně životaschopného zárodku.

Nyní přináší vědecký časopis Biology of Reproduction publikaci Yanagimachiho týmu o úspěšné lyofilizaci králičího spermatu. Může se zdát, že Yanagimachi víceméně jen zopakoval svůj průlomový experiment, ale není tomu tak. Jde o další (proboha, kolikátý už?!) Yanagimachiho průlom. Myší spermie jsou v savčím světě zvláštností, protože jako jedny z mála nedávají zárodku vzniklému oplozením do vínku centrosom - jednu ze základních jednotek pro organizaci vnitřní buněčné kostry (tzv. cytoskeletu). Ve vzduchu visela otázka, jestli lyofilizace spermií centrosom fatálně nepoškodí. Yanagimachi proto začal „sušit“ spermie králíka, jejichž centrosom zárodek k vývoji nutně potřebuje. A ukázalo se, že i sušené králičí spermie zvládají otcovskou roli. Nezabrání jim v tom dokonce ani dva roky skladování v teplotách nad nulou.  Nejde jim to kdovíjak dobře – z 230 oplozených vajíček se narodilo jen jedno mládě a to přišlo na svět mrtvé. Nicméně, je zřejmé, že po určitém vylepšení je i tahle cestička schůdná. Tentokrát nebyl Yanagimachiho tým na náročný úkol sám. Vydatnou pomocí mu přispěl tým dalšího „démona“ reprodukční biologie Xiangzhonga „Jerryho“ Yanga z University if Connecticut.

Sám velký Ryuzo Yamagimachi ukazuje vybavení své laborky. Stoly s mikroskopy stojí na vzduchových polštářích , aby se na ně nepřenášely ani sebemenší otřesy. V Yanagimachiho laboratoři vám v práci nic nebrání. Naopak, její šéf velmi usilovně brání svým „ovečkám“ v tom, aby práci přerušovaly. Když po týdnu práce u Yanagimachiho padala jedna evropská vědkyně „na ústa“ únavou a při životě ji držela jen vyhlídka na volný víkend ve stínu havajských palem, zastavil se u jejího stolu v pátek odpoledne Yanagimachi s dotazem: „Jaký máte výzkumný program na sobotu a neděli.“ Dokázala ze sebe vykoktat jen to, že bude balit kufry. A také si sbalila a odjela. O její místo se vzápětí poprali další vědci, kterým móresy „otrokáře“ Yanagimachiho nevadily.

Xiangzhong „Jerry“ Yang – jeden z nejubrebtanějších Číňanů, jaké kdy „Říše středu“ zplodila. Ale jinak borec na klonování a další biotechnologie. Nezapomíná na svou domovinu, dveře jeho laborky jsou otevřeny mladým klukům a holkám nejen z Číny. Pro oplození „sušenou“ králičí spermií spojil „Jerry“ (jak si nechává rád říkat) své síly s „otrokářem“ Ryuzem. Inu, i takovou „asijskou tvář“ na sebe bere současná americká věda.

„Sušené“ spermii musí pomoct do vajíčka injekce dutou skleněnou jehlou.