Galaxie se rády sdružují do kup, kde si hoví jako v hnízdě po stovkách až tisících. Mléčná dráha se ale na téhle vlně neveze a spolu s Galaxií v Andromedě a hejnem trpasličích galaxií vytvářejí malou, ale naši Místní skupinu galaxií, v oblasti vesmíru o průměru přes 10 milionů světelných let. Kolem naší skromné skupinky galaxií pozorujeme opravdové kupy, nejbližší je Kupa galaxií v Panně, která obsahuje kolem stovky velkých galaxií a celkem všech galaxií přes 2 tisíce.
V souhvězdí Fénixe je jedna nedávno objevená a velmi pozoruhodná kupa galaxií jménem SPT-CLJ2344-4243. Naštěstí někoho se zbytkem zdravého rozumu napadlo ji dát přezdívku kupa Fénix, což je vzhledem k její poloze poměrně pochopitelné. Je to nejvýkonnější zdroj rentgenového záření mezi všemi známými kupami galaxií a zároveň je to jedna z těch největších. Na kupu Fénix se nedávno detailně podívala rentgenová orbitální observatoř Chandra, mikrovlnný teleskop a radioteleskop Jižního pólu (South Pole Telescope) a 8 dalších významných observatoří. Jejich výsledky teď Michaelu McDonaldovi z Kavliho institutu astrofyziky a výzkumu vesmíru MIT a jeho početnému týmu kolegů publikoval časopis Nature.
Světlo pradávného vesmíru, které k nám letí z kupy ve Fénixu 5,7 miliard let, prozrazuje, že si tahle kupa zaslouží přezdívku ještě z jednoho důvodu. Centrální galaxie v jiných kupách totiž obvykle příliš nehýří tvorbou nových hvězd, centrální galaxie Fénixe se jako mytologický Fénix podle všeho znovuzrodila a prožívá velkolepou smršť tvorby nových hvězd. McDonald a spol. odhadují, že se v ní za jeden pozemský rok zrodí hvězdy o celkové hmotnosti kolem 740 Sluncí, což dalece přesahuje dosavadní rekordní údaje. Tak jako jiné kupy galaxií, i kupa Fénix obsahuje spousty horkého mezihvězdného plynu – víc, než kolik váží veškerá pozorovatelná hmota všech galaxií zmíněné kupy dohromady. Teorie praví, že by takový horký plyn měl postupně vychladnout a téct do centrální galaxie, během čehož by se měly hojně tvořit nové hvězdy.
Podle toho co vidíme, to ale tak obvykle nefunguje. V centrálních galaxiích okolních kup během posledních miliard let příliš mnoho nových hvězd nevzniklo. Odborníci si myslí, že za to mohou supermasivní černé díry centrálních galaxií, které pumpují do okolního plynu hodně energie a mezihvězdný plyn se pak neochlazuje a skoro žádné nové hvězdy tam nevznikají. Pěkným příkladem je známá kupa galaxií v Perseu, jejíž supermasivní černá díra plive energii v podobě relativistických výtrysků hmoty a tím ohřívá mezihvězdný plyn. Žádné orgie vzniku hvězd se tam nekonají.
Jenže, kupa ve Fénixu je v tomhle výjimečná. Supermasivní černá díra její centrální galaxie zřejmě nestíhá a tak do ní plynou extrémně silné toky chladnoucího plynu a kolem nich radostně vzniká jedna hvězda za druhou. Pozorovaná intenzita tvorby nových hvězd je tu 20krát větší, než v kupě Perseus. Není to sice absolutní rekord mezi galaxiemi, ale mezi centrálními galaxiemi kup to rekordní je a navíc naprosto ohromující. Ostatně, onen absolutní rekord ve tvorbě hvězd známých galaxií je jenom asi dvakrát vyšší.
Vzhledem k tomu, co pozorujeme, teď centrální galaxie kupy Fénixe a její supermasivní černá díra hodně nezřízeně rostou. Už v tuhle chvíli patří mezi největší ve vesmíru, takže to mezi jindy vyrovnanými astronomy vyvolává jisté obavy. Jak dlouho to takhle může běžet? Převažuje názor, že moc dlouho asi ne, jinak by tahle galaxie nesmírně přerostla všechny galaxie v dohledu. A když by to přehnala, nemůže skončit jako otesánek? Za pár desítek miliónů let prý bude jasno.
Prameny: Chandra X-Ray Observatory Press Room 15.8. 2012, Nature 488: 349–352, Wikipedia (Galaxy groups and clusters).