Svět jako z divoké vědecké fantastiky. Jeho povrch je rozlámán na různě velké kusy, které se zlověstně pohybují sem a tam a jejich pohyb doprovázejí hrozivá zemětřesení a soptění. Přitom je to náš svět, řeč je samozřejmě o Zemi. Desková tektonika Země bývá považována za naši specialitu, alespoň v rámci Sluneční soustavy. Jinak je takřka jisté, že terestrické planety podobné Zemi a zejména superzemě v jiných hvězdných systémech deskovou tektoniku mají. Země je vlastně možná hraniční případ planety s deskovou tektonikou, kterou máme, navzdory nepříliš oslnivé velikosti, díky velkému obsahu vody. Ve Sluneční soustavě jsou jisté náznaky jevů podobných tektonické aktivitě na některých měsících Jupiteru a Saturnu, v určitém podezření z dávné nebo i nedávné tektonické aktivity je dodnes Venuše a pak je tu Mars. V příštích měsících a letech si ještě do sytosti užijeme novinek z mise Curiosity, takže jedna aktualita z Marsu mimo tento projekt by mohla být příjemně osvěžující.
O deskovou tektoniku Marsu se odborníci dohadují už dlouho a ve hře už byla mnohá pro i proti. Zajímavou kartu teď vynesl An Yin z Kalifornské univerzity v Los Angeles, který tvrdí, že na snímcích povrchu Marsu nalezl neklamné známky deskové tektoniky, i když ne tak velkolepé, jako jsou na Zemi. Analyzoval kolem 100 snímků zařízení THEMIS (Thermal Emission Imaging Systém) sondy Mars Odyssey a také HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) z paluby sondy Mars Reconnaissance Orbiter a na tuctu z nich se rýsovala desková tektonika. Yin má nastudované Himaláje, Tibet i Kalifornii a snímky z Marsu mu intenzivně připomněly geologické zlomy v těchto oblastech na Zemi. Zároveň podle svých slov neviděl nic podobného jinde ve Sluneční soustavě.
Na snímcích jsou vidět velmi hladké stěny kaňonu, které pravděpodobně vytvořil zlom a také krajina velmi podobná kalifornskému Údolí smrti, které je také výtvorem zlomu. Mars měl podle všeho lineární vulkanické zóny a to je opět typický produkt deskové tektoniky. Přesvědčivým dokladem svérázné deskové tektoniky Marsu je podle Yina Valles Marineris, gigantický šrám na tváři Marsu v oblasti rovníku, o délce kolem 4 tisíc kilometrů, šířce 200 kilometrů a hloubce až 7 kilometrů. Slavný pozemský Grand Canyon je jenom jeho skromným stínem. Právě Valles Marineris by měl být hranicí tektonických desek s horizontálním pohybem. Něco podobného se na Zemi děje ve zlomovém systému Mrtvého moře.
Valles Marineris rozděluje Mars na dvě velké tektonické desky, pojmenované Yinem jako Valles Marineris North a Valles Marineris South. Podle analyzovaných snímků se vůči sobě v horizontálním směru pohnuly o 150 kilometrů, což je sice méně než v případě slavného kalifornského zlomu San Andreas, ale Mars je zase menší než Země, takže jsou podle Yina vlastně pěkně srovnatelné. Stejné může být i vysvětlení pro malý počet tektonických desek na Marsu – vzhledem k menším rozměrům má méně vnitřního tepla, které deskovou tektoniku pohání. Jsou podle všeho jen dvě a jejich pohyb také asi nebude z nejrychlejších. Zlom ve Valles Marineris by měl být aktivní a proto jsou na Marsu prý i zemětřesení, jen k nim dochází v porovnání se Zemí hodně zřídka, snad jednou za milióny let. Snad Curiosity nebude mít tu pochybnou čest nějaké také zažít, i když Valles Marineris je od kráteru Gale docela hodně daleko.
Prohnuté bílé proužky uvnitř Valles Marineris – usazeniny deformované pohybem zlomu. Kredit: A.Yin, UCLA. |
Prameny: UCLA Newsroom 9.8. 2012, Wikipedia (Plate tectonics).