Ať rodiče nejezdí autem. EU straší žáky vedrem. LN 18.dubna 2011.
Evropská komise se snaží děti přesvědčit, že kvůli globálnímu oteplování se zhoršují požáry a sucha. EU vydala pro děti obrázkovou knížku, ve které velitel požárníků říká: „Pane starosto, jsme požárníci. Dĕláme jen svou práci. Vidíme, že země se otepluje. Dnešní lesní požár nebyl náhoda. My, lidé, jsme jej asi způsobili. Podnebí se mění!“ Děti poučené panem požárníkem pak přijdou v knížce s nápadem vyznamenat lidi jako jsou eurokomisaři: „Dejte medaile všem, kdo se snaží zabránit vzniku skleníkových plynů! Ti lidé jsou opravdoví hrdinové!”
Publikace vypadá jako pohádková knížka a také že ano. Vlastní data Evropskou komisi usvědčují, že dětem vypráví pohádky. Plocha spáleného území růstový trend nevykazuje, korelace s růstem teplot ani skleníkových plynů tu není pozorována.
|
Forest Fires in Europe 2010. European Commission. Report no 11. 2010 |
|
Graf 2: Počet zaznamenaných požárů. V 90. letech se začaly zaznamenávat i malé požáry. Podrobnost záznamů se zvýšila. |
Příručka ovšem varuje (str. 8 dole), že po roce 1990 se zpřesnila pozorování a do záznamů se dostaly i menší požárky. Tak trend v počtu požárů a jejich velikosti je jen optický klam –efekt pozorovatele. I když se do záznamů dostaly i menší požáry, celková plocha spáleného území stejně 1980 - 2010 rostoucí trend nejeví. Spíše naopak.
Obdobná situace je v USA
| The New Climate Dice: Public Perception of Climate Change |
Tento graf veřejnosti předkládá James Hansen z NASA v článku „The New Climate Dice: Public Perception of Climate Change“. Od doby co Hansen roku 1988 vystoupil v americkém Kongresu se slavnou prognózou oteplování, americké požáry na truc stagnují. (Zdroj)
OD 19. STOLETÍ POKLES POŽÁRŮ
Často bývá nechvalným zvykem uvádět jen data od chladné éry 60. let do dneška. Čtenář pak ale nemůže srovnat, zda současná situace je výjimečná ve srovnání se starší érou. Pokud však starší data najdete, ukáže se něco překvapivého. Od 19. století plocha spálená požáry poklesla asi o 90 %.
Graf 5: Plocha spálená požáry v jižní Fennoskandii. To je Skandinávie plus Finsko, Karélie a poloostrov Kola. Zdroj: Wallenius 2011. |
Graf 6: Jihozápad USA. Spálená plocha (šedě) až do 1880 dobře koreluje s indexem sucha PDSI (červeně). Zdroj: Wallenius 2011. |
Stejně dramatický je úbytek požárů v USA za posledních 200 let. Této oblasti je třeba si zvláště všímat, protože anglické diskuse na internetu se často zaměřují právě na Spojené státy jako by zbytek světa neexistoval. (Wallenius, T. 2011. Major decline in fires in coniferous forests – reconstructing the phenomenon and seeking for the cause. Silva Fennica 45(1): 139–155).
Data o poklesu požárů od 19. století uznávají i ekologové ze Society for Conservation Ecology (Conbio.org) na svém webu: Před rokem 1910 v USA ročně shořelo 50 milionů akrů lesa a v některých částech Západu a JZ USA byly požáry každých 3-5 let. Za posledních 20 let rekordním rokem byl rok 2000, kdy v USA shořelo 8,5 milionu akrů lesa, což je méně jak pětina rekordů z období před 1910. (zdroj)
Tyto závěry potvrzuje i nedávná studie, která rekonstruovala lesní požáry na západě USA za posledních několik tisíc let.
| Jennifer R. Marlon et al. Long-term perspective on wildfires in the western USA |
Po dvou staletích globálního oteplování je lesních požárů nejméně za 200 let. Tomuto tématu se věnovala v 6. kapitole i rozsáhlá analýza „Climate Change Reconsidered“ (2009), kterou zpracoval Nevládní mezinárodní panel pro klimatické změny. Jakýsi protipól IPCC. Příčiny tohoto úbytku požárů nejsou vědcům zcela jasné, teorie se různí. Zpravidla se domnívají, že půjde o vliv lidské činnosti. Ať už je to změna způsobu obdělávání půdy, změna technologie, vznik hasičských sborů, spásání porostů dobytkem, vypalování suché trávy, průmyslová těžba dřeva atd. Podle některých názorů spalováním fosilních paliv lidé silně přispívají k oteplení. Pokud všechny tyto lidské vlivy sečteme, čistý antropogenní vliv je redukce. Snížení požárů.
SEKVOJE OHEŇ POTŘEBUJÍ
Že lidé snížili výskyt požárů, to je pro lidská osídlení jistě dobrá zpráva. Ne vždy je to však dobrá zpráva pro přírodu.
„Po mnoho let lesníci mysleli, že požár nepříznivě zasahuje do života přírody a znamená jen ničení životů a majetku. Jejich zásadou bylo eliminovat požáry naprosto a těmi nejpřísnějšími prostředky. Dnes si však uvědomují, jaké negativní důsledky absence požárů může mít.“ „Learning to Live with Fire“ (California Department of Forestry 1999)
Například kalifornské sekvoje. Sekvoje a sekvojovce patří k největším, nejvyšším a nejdéle žijícím stromům na Zemi. Ochránci přírody je ve 20. století pečlivě chránili proti požárům, aby toto kulturní dědictví lidstva uchovali. Až se přišlo na to, že bez požárů se sekvoje nemohou rozmnožovat. Zní to neuvěřitelně, ale oheň je to, co sekvojím pomáhá. Díky němu shoří rostliny v blízkosti stromu, a ten se tak nemusí dělit o živiny v půdě. Popel ji navíc zúrodní a vlivem žáru popukají semena, která v čerstvé půdě mohou začít klíčit. Samotný strom je před ohněm chráněný. Jeho kůra je někdy skoro metr silná a plná vody, takže oheň neprohoří až na dřevo. Semena mohutných sekvojí jsou velikosti špendlíkové hlavičky a pokud nedopadnou na spálenou půdu v konkurenci jiných rostlin nemají šanci uspět. Požáry jsou přirozenou součástí přírody a byly na této planetě dávno před člověkem.