Na operátorech Jet Propulsion Laboratory bylo během přistávacího manévru Curiosity zřetelně vidět nesmírné napětí a nervozita, které odplavil až jásot po obdržení první zprávy o úspěšném přistání. Není vůbec divu, tohle naprosto infarktové drama se odehrálo mimo jejich dohled, ve vzdálenosti nějakých 250 milionů kilometrů a nikdo na Zemi do něj nemohl účinně zasahovat. Přesto ale se ale našel svědek, který to zahlédl a dokonce se mu povedlo pořídit úžasnou fotografii.
Dotyčným svědkem se stala všestranná sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), která od 10. března 2006 krouží na oběžné dráze kolem Marsu, pořizuje tam spousty fantastických snímků a ještě si najde čas na různá měření, experimenty a testy nových technologií. Její obsluha včera (6.8. 2012) nastavila přístroje sondy tak, aby viděly do oblasti závěrečné fáze letu Curiosity a pak už jenom všichni čekali, jestli se jí povede přesvědčivý snímek. Vyšlo to podle všeho skvěle, Mars Reconnaissance Orbiter s nemalou dávkou štěstí vyfotil Curiosity právě během mediálně slavných Sedmi minut teroru.
Optika HiRISE měla na zachycení svižně přistávající Curiosity jenom jeden pokus v době, kdy se sonda mihla přes její zorné pole. Kdyby se tenhle snímek nepovedl, bylo by už pozdě. Fotka je z okamžiku zhruba minutu před přistáním, kdy robotický průzkumník stále ještě visí i s raketovým jeřábem uvnitř přistávacího pouzdra na svém supersonickém padáku o průměru 16 metrů, s jehož pomocí přistávající Curiosity zpomalila z rychlosti 400 metrů za sekundu na 80 metrů za sekundu v méně než dvou minutách.
Jen pár okamžiků poté byl padák odhozen a přišla řada na raketový jeřáb Sky Crane, který dobrzdil sestup Curiosity a spustil robotické vozidlo na kabelu k povrchu Marsu. Skvostný snímek přistávající Curiosity pořídila polychromatická kamera s vysokým rozlišením HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) ve viditelné části spektra a přístroj za 40 milionů dolarů opět bravurně osvědčil své kvality. Nebylo to vlastně úplně poprvé, v květnu roce 2008 stejné zařízení vyfotografovalo také velmi šťavnatý snímek přistávající sondy Phoenix, která pak v oblasti Vastitas Borealis za polárním kruhem Marsu pracovala do listopadu téhož roku. Zvědavá optika HiRISE také zachytila obě robotická vozítka mise Mars Exploration Rover, dnes již nefunkční Spirit i stále aktivní Opportunity. Sarah Milkovich z týmu HiRISE v Jet Propulsion Laboratory si zavtipkovala, že Mars Reconnaissance Orbiter je takový orbitální paparazzi, který nás zásobuje fotkami marťanských celebrit.
Úchvatný snímek sondy Mars Reconnaissance Orbiter už podle všeho vstoupil do dějin, za nějaký čas ale ještě uvidíme další, úplně odlišné snímky z přistávacího manévru Curiosity. Nafotil je samotný robotický průzkumník kamerou Mars Descent Imager (MARDI), která měla za úkol nasnímat rychlostí 5 snímků s rozlišením 1600×1200 pixelů za sekundu blížící se povrch Marsu. Kamera MARDI měla fungovat po oddělení tepelného štítu po dobu zhruba 2 minut, při sestupu z výšky 3,7 kilometru do pouhých 5 metrů nad povrchem Marsu.
Zatím jsou k dispozici jenom náhledy snímků s nízkým rozlišením, ale i ty vypadají skvěle. Od vlastních snímků si všichni slibují nejúplnější a nejdramatičtější záběry z přistání na jiné planetě v dosavadní historii průzkumu vesmíru.
Nejnovější informace s prvními barevnými snímky na webu NASA. A také NASA TV.
Zdroj: NASA
Prameny: NASA/Jet Propulsion Laboratory News 6.8. 2012, Wikipedia (Mars Reconnaissance Orbiter).