Vědci z Illinoiské státní archeologické služby ve spolupráci s kolegy z dalších pěti amerických a mexických institucí zjistili, že původní obyvatelé Ameriky u soutoku Missouri a Mississippi používali nápoj z pražených lupínků obsahujících kofein. Prozradily to zbytky nalezené na střepech keramických nádob. Protože nádoby jsou zdobené i tvarem poněkud honosnější, než běžně používané při stolování, vědci si myslí, že pití tohoto nápoje souviselo s rituálem, který se od toho našeho zaběhaného ranního kofeinového vyprošťováku, poněkud lišil. Nález se týká osady Cahokia, která v době rozkvětu byla největším pravěkým sídlem Severní Ameriky severně od Mexika. Žilo zde 50 000 obyvatel a lokalita byla tehdejším mocenským a náboženským střediskem v němž se uctívala celá řada božstev. Jedním z rituálů k jejich poctě bylo pití nápoje obsahujícího kofein. V indiánské kultuře používání specifických hrníčků pro určitý úkon není nic neobvyklého. Indiáni z oblasti kaňonu Chaco v Novém Mexiku používali hliněných pohárků pro pití nápoje z kakaových bobů.
Podle vědců „černý nápoj“ z Cahokia (označení pochází z dob conquisty) obsahoval až šestkrát více kofeinu. Organického materiálu se na střepech zachovalo málo a tak metody, kterymi se běžně určuje původ podle specifických sekvencí genetického kodu ze zbytků jader buněk, nebylo úspěšné. Z materiálu uchovaného v prasklinkách a pórech hliněných nádob se ale dal zjistit vzájemný poměr theobrominu, kofeinu a kyseliny ursolové. U všech z osmi testovaných nádob výsledky ukázaly na rostlinu zvanou Yaupon (Ilex vomitoria) česky cesmína.
Ve společnosti Indiánů měly kofeinové rituály významné postavení a obchod s touto drogou kvetl a surovina pro výrobu nápoje se dopravovala zdaleka. Nejbližší keře rostliny se nacházely jihovýchodním směrem stovky kilometrů od hlavního sídla Cahokie. Nádobky pro kofeinový lektvar se vyznačují tyčovitým uchem a v protilehlém směru malou hubičkou, jsou zdobené a vyskytují se v přítomnosti symbolů pro vodu a podsvětí. O síle víry v zázračnou moc kofeinových rituálů svědčí fakt, že pití černého nápoje na usmíření božstva úrody se uchovalo stovky let po rozpadu centra Cahokia a stopy tohoto kultu byly zaznamenány i v Alabamě, Arkansasu, Louisianě a Wisconsinu.
Různé kmeny používaly černý nápoj pro různé účely. Pro většinu ale byl klíčovou složkou očistného rituálu, který si dopřávali bojovníci před bitvou či u příležitosti jiných významných akcí. Vědci jsou přesvědčeni, že vysoká dávka kofeinu musela u praktikujících vyvolat pocení a zřejmě i zvracení, což bylo tehdy považováno za součást očisty. Ještě dnes se některé druhy cesmíny používají jako projímadlo. Datování střepů v nichž se zbytky cesmíny uchovaly, ukazuje na dobu mezi 1050 až 1250 lety našeho letopočtu. To ale znamená, že v Indiáni znali povzbudivé účinky kofeinu dávno před tím, než k nim v roce 1492 zavítal Kryštof Kolumbus a pokřtil je na Indios.
U kávy se traduje, že na její povzbudivé účinky u divoké formy rostliny přišli lidé v oblasti dnešní Etiopie. Pěstovat jí začali v jižních obastech Arabie a první doložené zmínky o pití nápoje pocházejí z Jemenu. Jsou z poloviny patnáctého století. Nedlouho poté Muslimové pití černého opojného kávového moku rozšířili k nám a do Indie.
V konzumaci kofeinu ale nikdo nemá na Asiaty. První doložená zmínka o pití čaje pochází z Číny a je z desátého století před Kristem. Ve třetím století př.n.l. bylo pití čaje v jihovýchodní Asii běžné a krátce na to si podmanilo i Japonsko. Evropané se k opojné vůni čaje dostali až když je ze svých cest v šestnáctém století dovezli Portugalci. Z toho všeho vyplývá, že co se kofeinu týče, jsme byli dlouho zaostalí a předběhli nás i Indiáni. Budiž nám útěchou, že náš způsob konzumace, alespoň do doby, než se za velkou louží naučili dělat maté, byl kultivovanější a smyslům příjemnější.
Prameny: "Ritual Black Drink Consumption at Cahokia," PNAS, 2012.
University of Illinois at Urbana-Champaign
Cahokia