Texas letos postihla velká sucha. Klimatolog Kevin Trenberth zvedl varovně prst: „Vidíte, právě tohle jsme předpovídali.” Vidíte, takhle prý vypadá globální oteplování. Sucha. Velká sucha. Podle alarmistů může oteplování ohrozit naši civilizaci.
Seth Borenstein. This US Summer is What Global Warming Looks Like (Time 3 July 2012)
Autoři klimatologických cirkulačních modelů ani novináři však zpravidla nejsou odborníky na lidské dějiny. Historici zase zpravidla nevěnují pozornost klimatologii a oba obory spolu moc nekomunikují. To je škoda. Historická zkušenost nám totiž říká, že k velkým suchům a rozvratu civilizací zpravidla vede ochlazování, nikoli oteplování.
Lidé sice většinou intuitivně usuzují, že sucha patří k vysokým teplotám. Jenže to není tak jednoduché. Ve kterém zeměpisném pásu je nejsušší klima? V chladné Arktidě. Naopak v horkých tropech je v ovzduší vodní páry nejvíce.
Ukázkovým příkladem je kdysi zelená Sahara. Kdy se z ní stala poušť? Když skončilo holocéní optimum (altithermal) a ochladilo se. Saharská jezera vyschla. Lidé museli Saharu opustit. Skalní kresby v Tasíli osiřely. Přišly migrace. Někteří se usadili v Egyptě, kde pak vznikla první velká civilizace. Touto migrací se zabývali například Rudolph Kuper a Stefan Kröpelin.
Exodus From Drying Sahara Gave Rise to Pharaohs, Study Says (National Geographic 2006)
Jiným příkladem jsou Heinrichovy oscilace (Heinrich event) v době kamenné. Při těchto stadiálech (ochlazeních) se ochladilo během pouhých desítek let o celé stupně Celsia. Například ochlazení H1 před 15 000-18 000 lety přineslo obrovská sucha, kdy vyschlo i Viktoriino jezero v Africe. Je pravděpodobné, že právě tato změna klimatu vedla k zániku paleolitické kultury Solutréen a k nástupu poslední kultury paleolitu zvané Magdalenién (cca před 17-11 tisíci lety). Ta pak končí po dalším chladném a suchém výkyvu zvaném Mladší Dryas (který se někdy počítá k Heinrichovým oscilacím jako H0).
Podíváte-li se na rekonstrukci teplot podle grónského vrtu GISP2, tak velké vlny stěhování národů často přicházejí, když skončí teplé období a ochladí se.
Například kolem roku 1200 př.n.l. kdy skončilo minojské teplé období, , postihl Blízký východ naprostý kolaps. Egypt zasáhly vpády cizích kmenů přezdívaných v literatuře „mořské národy“. Do té doby spadá příběh o Mojžíšovi, sedmi ranách egyptských a odchodu Izraelitů z „egyptského zajetí.“ Zhroutila se chetitská říše. Zanikly Mykény. Do těchto událostí spadá i legendární trojská válka. Do Řecka přicházejí Dórové. Etruskové migrují do Itálie. Působivě toto stěhování národů popsal Eberhard Zangger v knize „Nový boj o Troju“.
A pád říše římské? Skončilo římské klimatické optimum a ochladilo se. Největší chladno & sucho v letech cca 200 – 300 n.l. se shoduje s nejhlubším úpadkem římské říše. Propad ekonomiky ilustruje devalvace měny. Denár v prvním století n.l. obsahoval 90% stříbra, koncem druhého století už to bylo méně než 70%. O dalších sto let později tato „stříbrná“ mince už obsahovala jen 5% stříbra. (zdroj)
J.R.Peden. Inflation and the fall of Roman Empire. (Mises, 1984)
Stát se pokusil o regulaci cen, čímž situaci ještě zhoršil. Aby byly zajištěny potřebné služby, císař připoutal lidi k půdě a zavedl nevolnictví (glebae adscripti). Ve snaze zabránit chaosu Řím opustil poslední republikánské svobody. Císař otevřeně převzal zvyky orientálních despotů – poddaný před ním musel padnout na kolena. Císaře Diokleciána (284-305 n.l.) můžeme svým způsobem pokládat za prvního vládce středověku.
Z vysychajících asijských zemí se pak vyhrnuli Hunové, což odstartovalo hlavní fázi stěhování národů. Klimatickým důvodům pádu Říma se věnovala například studie Ulfa Buentgena z roku 2011. Klimatickou změnu jako možný důvod stěhování národů asi jako první před sto lety uvedl Ellsworth Huntington, známý klimatický determinista.
Climate a factor in Rome"s rise and fall –study (Reuters 30. ledna 2011)
A co malá doba ledová? Třeba v 17.století, kdy jsme zažili Třicetiletou válku? Studie Davida Zhanga a kol. ukazuje, jak pokles teplot vedl k nižším úrodám a nárůstu konfliktů ve společnosti. Autor použil rozsáhlý katalog čínských válek zpracovaný vojenskou akademií v Nanjingu. Pacifisté zalapají po dechu. V letech 1000 až 1911 je v Číně zaznamenáno celkem 1672 válek v Číně – viz příloha.
„Analyzovali jsme také dějiny válek v Číně až do roku 1000 n.l…. Vidíme, že všechna válečná období vrcholila (více než 25 válek za deset let) v chladném klimatu… Korelace válek a teplot je statisticky významná… D.J.Krus a kolektiv také zjistili, že Čína měna více válek, když v ní dominovaly nekunfuciánské etické systémy. Tato období však často byla chladná a suchá. Takové změny klimatu vedly severní a západní kmeny ke vpádům do Číny. A právě to přinášelo do Číny nekonfuciánské filosofie.“
https://www.wired.com/wiredscience/2011/10/climate-change-war/
Podle jiné studie týchž autorů kolaps agrárních dynastií Chan (206 př.n.l. – 220 n.l.), Tang (681-906), Sung (960-1279) a Ming (1368-1643) byl spojen spíše s nízkými teplotami. „Tato období mohou souviset s cyklickými variacemi sluneční aktivity či cyklickými změnami polohy Země vůči Slunci,“ uvádějí autoři s odkazem na solární cykly 87 a 210 let.
Cooling caused wars and drought in China – study (Reuters 14. July 2010)
Další info: https://www.climatewiki.org/index.php/War_and_Social_Unrest
Píše se rok 2012 a tak se hodí na závěr připomenout zánik mayské civilizace. Co bylo příčinou? Podle současných poznatků důvodem bylo dlouhé období sucha 800 –1000 n.l., které bylo v daném regionu způsobeno výrazným ochlazením. Upozornil na to v roce 2003 výzkum Richardsona B. Gilla. (zdroj)
„Příčiny kolapsu mayské civilizace vždy byly předmětem kontroverze,“ říká bio-geograf Philip Stott. „Ale zdá se, že tím kritickým faktorem bylo sucho. Přestože Mayové žili v části světa, kterou pokládáme za horkou a vlhkou… Tyto výkyvy ukazují, že tou pravou kalamitou jsou chladná období. Což naznačuje, že bojíme-li se globálního oteplení, bojíme se toho nesprávného.“ (zdroj)
Autor vystudoval anglistiku a historii. Je autorem portálu Klimaskeptik.cz