Diabetici jsou ve svém středním věku náchylnější ke ztrátě sluchu. K tomu se ještě podle nejnovější americké studie přidává u diabetiků nárůst mentálních a neurologických komplikací, zvláště má-li k tomu osoba předpoklady. Na pokusech s těmito závěry se podílela Nancy Vaughan, pracovnice Lékařského centra, oddělení pro válečné vysloužilce v Portlandu (stát Oregon) a ta ze získaných výsledků vyvozuje následující doporučení: „Ve vlastním zájmu diabetiků je, aby se pravidelně podrobovali pravidelné kontrole sluchu“.
O cukrovce je známo, že způsobuje celé „moře“ problémů. Diabetici každoročně podstupují testy na zrak, funkci ledvin a často i další vyšetření. Sluchu se při těchto pravidelných vyšetřeních význam nepřikládal a tak se mu ani nevěnovala žádná zvláštní pozornost. Vaughanová se svým kolegou jménem Stephen Fausti prověřili sluch 694 osob mezi 25 až 85 roky věku. Mezi nejstaršími dobrovolníky měli diabetici i zdraví vrstevníci v nedoslýchavosti obdobné zastoupení. Pokud ale provedli výzkumníci členění osob do skupin podle věku, zjistili, že u diabetiků s věkem pod 60 let, je statisticky významně více případů, kdy člověk trpí ztrátou sluchu. Příčina tohoto jevu zatím není známa, ale autorka studie předpokládá, že problém pochází z degenerace mnohých vlásečnic v uchu, nebo v nervech, které spojují ucho s mozkem. Tuto domněnku odvozuje od dávno známé skutečnosti, že komplikace s nervy a s krevními kapilárami patří k běžným vedlejším projevům diabetu.
Vaughanová zveřejnila tyto výsledky svědčící pro vztah cukrovky k nedoslýchavosti, na setkání specialistů v Daytona Beach na Floridě.
Z jiné, samostatné studie se americkým výzkumníkům podařilo zjistit také to, že diabetici jsou s postupujícím věkem vystaveni většímu riziku vzniku mentální zaostalosti. Pokročilé stádium poklesu poznávacích schopností (přechod mezi normální stařeckou demencí a plně rozvinutou demencí) je více rozšířen mezi postaršími ženami s neléčenou cukrovkou 2. typu. U žen ve věku 70 – 81 let, které měly diabetes 15 let a více, jich polovina tímto problémem trpěla.
I když studie sledovala pouze ženy, bude tento fenomén platit i pro muže, domnívá se Giancarlo Logroscino z Harvardu v Bostonu, který projekt vedl. Jeho tým testoval 19 000 starších žen na jejich paměť a na plynulost slovního vyjadřování. Logroscino se domnívá, že kolísání hladiny krevního cukru posléze vykoná to, že poškodí diabetikovi mozek.
Na Logroscinově studii je přece jen i něco dobrého. Je to zjištění, že disciplinovaní diabetici, kteří berou léky na stabilizaci cukru v krvi jsou na tom mentálně stejně, jako ti, kteří jsou zdraví.
V USA trpí cukrovkou přibližně 16 milionů lidí a státní pokladnu to přijde na sto milionů dolarů. Z nemocných cukrovkou jich 95% připadá na typ 2, který se vyvíjí u dospělých a který má vztah k obezitě. A to je velká výzva pro prevenci, protože obézní pacienti často zrovna neoplývají dostatkem silné vůle a discipliny a přitom pouhým dodržováním diety a cvičením by šlo ročně zachránit tisíce případů.
Prameny:
Nature 1 March 2004
Logroscino, G., Kang, J. H. & Grodstein, F.. Br. Med. J., published online, doi:10.1136/bmj.37977.495729.EE, (2004).