Jedním z autorů „čichací metody“ je Chris Probert z University of Bristol, a svojí novou metodu popisuje následovně: „Analyzuje se průjmový zápach a k tomu je potřeba připravit vzorky. Dělá se to tak, že se výkaly dají do skleněné hermeticky uzavřené lahvičky. Ta se rychle zahřeje. Tak vlastně získáte prdy ve zkumavce“, říká Probert a dodává.“ Výpary se zachytí na vláknitou yčinku. Tak se vzorek pachu dopraví do přístroje, který provede analýzu.
Plyny dokáže přístroj vzájemně oddělit. Dělení probíhá podle toho, čím jsou tovřeny a také podle toho, jaké mají vlastnosti.
University of Bristol – místo vzniku přístroje „na čichání“
Probert se svým týmem zjistili, že každá infekce má svůj vlastní chemický podpis. Pacienti s infekcí rotavirů, což je nejčastější příčina průjmů u dětí, jsou charakterističtí přítomností ethyl dodecanoatu, který je cítit po hruškách. Pacienti s jinou infekcí tento zápach nemají.
Campylobacter jejuni
Campylobacter jejuni, který je charakteristický pro alimetární nákazy s následnými intoxikacemi a Clostridium difficile, způsobující záněty tlustého střeva, také mají své otisky.
Průjmová onemocnění mají každoročně na svědomí přibližně 2 miliony lidských životů. Většinou v rozvojových zemích.
Přístroj na analýzu střevních plynů, je zatím velký a drahý. Bylo by ale možné jej zmenšit na velikost krabice od bot a jeho cenu snížit na půl milionu korun, soudí autoři vynálezu. Po prvotní investici jsou nákladovou položkou na vyšetření již jen detekční tyčinky, jejichž cena je zanedbatelná a dají se použít opakovaně.
Diagnostikovat nemoc pomocí pachu není nic nového. Pacienti s ketoacidózou, potenciálně smrtelnou okolností, která je někdy průvodním jevem cukrovky, mají dech cítit po ovoci.
Pacienti strádající střevním onemocněním – kolitidou, mají někdy zvláštně zapáchající stolici.
Lékaři, staří praktici, mohou tyto charakteristiky odhadovat klasickým způsobem - svým nosem. Ne všichni lékaři ale mají dostatečně rozsáhlé zkušenosti a klasické laboratorní vyšetření zaměřené na určení původce, trvá zase relativně dlouho. Nová technika může tyto dávnou praxí získané zkušenosti výrazně zpřesnit a zautomatizovat a výsledky vyšetření poskytuje prakticky okamžitě. Odborníci soudí, že nová metoda má šanci se ujmout. Zda budeme dovážet "prdometry" (přístroj zatím nemá jméno, proto používáme termín volený autorem vynálezu)také do Česka , ukáže budoucnost.
Pramen: Gut, 53, 2004, a sdělení prvního autora publikace: C.S.J.Probert@bristol.ac.uk