Kouření je zlozvyk, kterého se tabakisté po čase snaží zbavit, ale už to nejde. Tak jako jiné návykové látky, i nikotin dokáže ovládnout naše mozkové centrum odměny a to se k nám pak chová jako diktátor. Po vdechnutí kouře trvá jen okolo 20 sekund, než si mozek přijde na své. Nikotin se naváže na cholinergní receptory na něž se normálně váže acetylcholin. Spustí se vyplavování dopaminu, kterému se ne nadarmo přezdívá vnitřní droga pohody. Kromě dopaminu se zvýší i vyplavování serotoninu. Ten má zase účinek antidepresiva. Proto mají kuřáci velké nutkání „dát si svůj kouř“ právě ve stresových situacích. Jenže mají smůlu. U chronických kuřáků se serotonin přestává syntetizovat a nikotin nepomáhá. To je pak činí úzkostnější a „černí psi“ je navštěvují častěji. Kuřáci si ale zadělávají také na časnější nástup aterosklerózy a ischemické choroby srdeční. Mají vyšší riziko infarktu, mozkové, plicní a vředové choroby a jako bonus se častěji dostavuje impotence a neplodnost. O nádorových onemocnění plic a bronchů, úst, močového měchýře a dalších překvapeních ani nemluvě. Statistiky dokládají, že odolat žádostivosti na drogu jednou navyklého mozku, je většinou nad lidské síly. Dokládají to počty z USA, kde kouří asi 46 milionů osob a zhruba polovina se jich každoročně snaží přestat. Jen pěti procentům se to ale na různě dlouhou dobu podaří.
Těm, co to myslí s odvykáním vážně, by měla brzo být k dispozici vakcína nazvaná SEL-068. Od klasických vakcín, například těch proti chřipce, které jsou směsí oslabených virů množených ve vyvíjejících se kuřecích zárodcích, jde u nové vakcíny o umělé nanočástice. Velikostně jsou srovnatelná s virem a podobně jako virus také imunitní systém provokují. Jejich velikost je zhruba 100 nanometrů a za úkol mají spolupracovat s imunitním systémem a představit bílým krvinkám našeho „nepřítele“. Imunitní buňky se dorozumívají systémem povrchových struktur – antigenů a proto jsou i syntetické nanočástice takovými antigeny (výběžky) vybaveny. Podle slov představitele firmy Selecta Biosciences, je jejich laboratoř schopna denně produkovat syntetických nanočástic takové množství, že by bylo možné z nich vyrobit imunizační dávky pro deset tisíc kuřáků.
Odhad zájmu o novou vakcínu se odvozuje od zkušeností s odvykacím přípravkem „Chantix“ od firmy Pfizer. U něj se uvádí, že kdo jej vydrží brát denně po dobu 12 týdnů, měl by mít 44% šanci se závislosti zbavit. Podle některých pramenů to ale s Chantixem v praxi tak slavné není. I když Chantix vyvolává deprese a zvyšuje riziko sebevraždy, prodalo se ho v loňském roce za 755 milionů dolarů.
Společnost Selecta již provedla se svou vakcínou SEL-068 laboratorní zkoušky na zvířatech a nyní zahajuje klinické testy na dobrovolnících. Podle odborníků má první syntetická nanočásticová vakcína velkou šanci uspět, už proto, že na založení podniku se podílely Massachusetts Institute of Technology a Harvard, kterým záleží na uvádění jejich poznatků z výzkumu do praxe. Nikotin za normální situace vzhledem k velikosti molekuly není látkou, kterou by se náš imunitní systém zabýval. Nanočástice imitující povrchové antigenní virové struktury ale dokáží chování obranného imunitního systému změnit. Selecta tuto strategii hodlá v brzké době využít nejen ve prospěch kuřáků, ale i k tvorbě vakcín proti dalším nevirovým onemocněním. Malárii, rakovině, diabetes. Dokonce panují úvahy, že by vhodným nasměrováním proti specifickým povrchovým buněčným markerům měla jít využít vakcinace i k prevenci odhojovacích reakcí u pacientů s transplantovanými orgány. Plány jsou velké, ale vše se asi bude odvíjet od úspěchu s protikuřáckou vakcínou. Její „ochranný“ efekt by měl trvat několik let. To ve srovnání s nikotinovými náplastmi, žvýkačkami a nově elektronickými cigaretami, jejichž účinek je navíc naprosto jiný, je nespornou předností. Všechny totiž místo odvykání nabízejí tělu lačnému po droze jen její jinou formu její aplikace.
Vakcína nenabízí mozku žádnou drogovou náhražku. Nemá v popisu práce ani snižování chuti na cigaretu. Pouze aktivuje imunitní systém, který se za přispění nanočástic naučí molekuly nikotinu z krevního oběhu vychytávat a nedovolí jim pronikat do mozku. To znamená, že odvykající kuřák, i když si zakouří, bude prožívat muka a trpět stejně, jako kdyby si nezapálil. Proto i zde asi bude hrát otázka silné vůle velkou roli. Touha po „šluku“ totiž může být tak silná, že kuřáka ve snaze dostat se k opojnému účinku přivede ke snaze „přebít“ svůj imunitní systém megadávkami nikotinu. Úspěšnost léčby se v případě silného chtíče a patřičně nadité peněženky, může nechtěně zvrhnout do ještě větší závislosti.
I když se s vakcinací zatím počítá jen u dospělých tabakistů, výhledově může být zajímavá právě pro svou preventivní funkci. Například u osob, jejichž geny z nich dělají ve vztahu k drogám snadno zmanipulovatelné loutky. Možná přijde doba, kdy rodiče vědomi si rizikové kombinace genů u svých ratolestí, jim pro sichr zafinancují očkování, aby jim kouření hned zpočátku nic neříkalo, kdyby se náhodou chytly nesprávné party.
Škoda, že molekula alkoholu je mnohem menší než ta nikotinová a že není ani teoretická šance, že bychom jí mohli našemu imunitnímu systému rovněž znechutit. Obdobná vakcína pro alkoholiky na principu těchto nanočástic tak zřejmě nikdy nebude. První výsledky testů s protikuřáckou SEL-068 na lidech mají být k dispozici již v tomto létě. Odborníci nepředpokládají nějaké zásadní nepředloženosti a tak je velká šance, že závislákům by se mohly jejich neradostné vyhlídky zlepšit. A to je moc dobře, protože statistika k nim není přívětivá. Síla závislosti na nikotinu vychází srovnatelná s kokainem a heroinem. Na následky kouření umírá každý druhý silný kuřák. Odhaduje se, že ročně vdechovací hobby připraví o život pět milionů lidí. Jen v Česku to je 18 000, což denně představuje 50 zbytečně předčasně zmařených lidských životů.
Prameny: Selecta Biosciences