Mozek je úžasné zařízení, ale nejvíce na něm asi vděčíme jeho vývojově nejmladší části – mozkové kůře, nazývané také neokortex. S tím jak rosteme do ní přichází stále více dostředivých nervových vláken a pod kontrolu vzruchů, které z ní vycházejí, se dostává stále více našich tělesných funkcí.
Anatomové na mozkové kůře popisují laloky a závity oddělené zářezy, neurofyziologové zase odhalují za co která její část může a tyto poznatky vtělují do map se stále vícero funkčně definovanými okrsky. Vědci z University of Groningen Medical Centre uveřejnili v časopisu Journal of Sexual Medicine práci ve které se píše o BA 17. V překladu to znamená, že se přiklonili k členění mozku podle Brodmanna, které mozkovou kůru rozděluje na asi 52 morfologicky odlišných oblastí se specializovanými funkcemi. Z těch známějších Brodmannova mapa vymezuje lokality pro motorické centrum, sluchové centrum, řečové a mezi mnoha dalšími také oblast BA 17. Ta není ničím jiným než odborným výrazem pro zrakové centrum nacházející se v týlní oblasti mozku. „Sedmnáctka“ tedy je primární zrakovou korovou oblastí, kterou mnozí považují za nejdůležitější korové centrum jednoduše proto, že 80 % všech informací vnímáme zrakem. Protože oči jsou párový orgán, je i tato oblast patřičně komplikovaná. Vzruchy z levých polovin sítnic (pravá zorná pole obou očí) končí jinde, než vzruchy z pravých polovin sítnic. Vzruchy z horních polovin sítnic také mají své vlastní místo určení, stejně jako vzruchy z dolních polovin sítnic. Tato komplikovaná změť neuronů spolupracuje a odpovídá za rozeznávání tvaru, barvy a v podstatě jí vděčíme za vnímání pohybu předmětů i osob. Bez přehánění je oblastí, která hrála a hraje rozhodující úlohu v životních základních mechanismech zajišťujících lidské přežití. Nemělo by překvapovat, že když dobrovolníkům promítnou nějaké obrázky, nebo film, oblast se výrazně aktivuje. K nažhavení tamních korových neuronů dochází do značné míry bez ohledu na to „co se zrovna promítá“. Je to logické, protože sledovat co se okolo nás děje je potřeba. Teprve až po „nasnímání“ přichází na řadu podrobnější zpracování a vyhodnocování informací, ale to už je záležitost, která přísluší jiným částem mozku.
Také by nemělo překvapit, že když mozek nedostává zrakové podněty, ale třeba jen zvukové, nebo řeší matematicky složitou úlohu bez nutnosti sledovat něco zrakem, činnost centra zraku se utlumí. Dokonce i v případech, kdy množství podnětů, které z očí v tu chvíli do něj směřuje, je stále stejné, tedy když se nám před očima nic výrazného neděje.
Kdo ví proč, ale výzkumníky popadlo prověřit chování primárního zrakového centra ve chvíli jeho sexuálního vzrušení. K pokusům si přizvali 12 dobrovolnic, žen ve věku od 18 do 47 let. Žádná z nich nedosáhla menopauzy a během pokusu nesměly používat antikoncepční pilulky, které by mohly zkreslit jejich reakce. Hormonálně řízený cyklus totiž má tendenci snižovat sexuální touhu a někdy má na svědomí i stavy mírné úzkosti.
Každé z účastnic v rámci testu bylo dopřáno třech videí. Jedno bez jakéhokoliv sexuálního obsahu, druhé s jemně lechtivým nádechem a třetí „nabité“ sexem (hard-core porno). Při promítání se vědci nenápadně dobrovolnicím dívali do mozku pozitronovým emisním tomografem. Zaznamenávali aktivitu jednotlivých mozkových oblastí, kterou prozrazuje průtok krve. Obecně se soudí, že s narůstající mírou prokrvení se v daném místě odehrává i více duševních pochodů. Podle krví zásobených lokalit, neurologové získávají představu jak mozek rozdělil úkoly a který z mozkových regionů se zabývá jejich řešením. Prakticky to ale také vypovídá, jak který mozkový okrsek je pro daný typ činnosti důležitý.
Promítání prvních dvou videí zaměřených na "slunce seno a jahody", u žádné z žen významnějších změn činnosti v korových oblastech nepřivodilo. U slušných snímků vše tedy probíhalo jak se sluší a patří. Zrakové centrum „dávalo pozor“ a bylo ve střehu a aktivní. Když ale při třetím filmu s erotikou přitvrdili, došlo k překvapení. Aktivitu korové oblasti odpovědné za příjem a první zpracování zrakových vjemů, sprosťárny nejen nezvýšily, ale snížily! Tímto způsobem reagovaly všechny ženy, bez ohledu na věk i zkušenosti. Jakoby ženám jejich mozek avizoval, že by se v tutéž chvíli mohlo někde odehrávat něco důležitějšího a raději se věnoval jiné aktivitě. Šedou kůru jakoby přestalo dění na obrazovce zajímat a přestala jí věnovat i normální, běžnou pozornost. Někteří to interpretují jako kdyby ženy podvědomě ani nechtěly vidět, co se při sexuálních hrátkách na scéně děje.
Poznatek je poněkud v kontrastu s tím, co se v této mozkové oblasti děje při jiných vizuálních podnětech. Kromě porna většinou dochází k prokrvení zrakové kůry, což se vysvětluje snahou zpracovat co možná nejvíce a nejvěrohodněji všechny přicházející zrakové podněty.
Z výsledků testů vědci usoudili, že by se jimi dalo vysvětlit, proč u tolika žen s příznaky stresu se přidávají i vážné problémy v sexuálním životě. Asi to u něžného pohlaví funguje tak, že úzkost jim přehodí v mozku výhybku a energie v podobě okysličené krve spolu s energetickými zdroji začne proudit jinam. Zrakovému korovému centru se tím přiškrtí kohoutek a to se za to své majitelce pomstí omezeným zpracováváním vizuálních podnětů. Zkrátka a dobře, ženský mozek neumí být být nervózní a eroticky vzrušený současně. Svým nositelkám dává na výběr ze tří možnosti - první, druhou, a nebo nic.
Optimisté jsou přesvědčeni, že se jim podařilo poodhalit zákonitosti v tajích ženské mysli. Realisté jim oponují empirickým poznatkem: „Žena je chaos, který se organizuje jen když něco chce.“
Prameny: The Journal of Sexual Medicine DOI: 10.1111/j.1743-6109.2012.02706.x
Neuroanatomie, Kikalová a kol., UP Olomouc