Letošní sezóna tornád se rozjíždí pěkně zostra. Ve Spojených státech, ráji zlověstných vzdušných vírů, se počty potvrzených tornád od počátku roku pohybují na rekordních číslech. Naposledy před pár dny zahynulo 6 obyvatel karavanů u městečka Woodward v severozápadní Oklahomě, když se územím v minulosti obývaným kmeny Kajovů, Komančů, Šajenů a Arapahů prohnalo tornádo o síle F3, jinak jedno z více než 40 amerických tornád posledního týdne. Jako by to nestačilo na Zemi, nedávno jsme se stali svědky podivuhodného tornáda kosmických rozměrů, které se roztočilo nikoliv ve slavné americké Aleji tornád, ale přímo na Slunci.
Xing Li a Huw Morgan z velšské Aberystwyth University na výroční konferenci National Astronomy Meeting 2012 v Manchesteru předvedli dech beroucí záznam gigantického slunečního tornáda, které nasnímali se soustavou teleskopů Atmospheric Imaging Assembly (AIA), toho času pracující na palubě orbitální observatoře SDO (Solar Dynamics Observatory). SDO je pozoruhodný průzkumník Slunce, kterého NASA vypustila 11. února 2010, aby nepřetržitě sledoval povrchové vrstvy Slunce v detailním měřítku a na mnoha vlnových délkách zároveň. SDO pracuje na geosynchronní dráze, ve výšce 36 tisíc kilometrů nad povrchem Země. S jeho pomocí bychom měli lépe pochopit přímý vliv Slunce na Zemi, který je v mnoha ohledech zásadní.
Tři hodiny tornáda na Slunci:
(Kredit: Li & Morgan, Aberystwyth University)
Li s Morganem objevili v atmosféře Slunce tornádo, do jehož trychtýře by se naše Země vešla hned několikrát. Podle nich je to snad poprvé, kdy se někomu povedlo zachytit takhle veliký sluneční vír. Nějaká tornáda na Slunci už sice před časem zaregistrovala družice SOHO, ta byla ale vesměs mnohem menší a SOHO je nenafilmovala. Gigantické tornádo se prohnalo Sluncem 25. září 2011, kdy se ze spodní části sluneční protuberance, čili výtrysku chladného plazmatu, vynořily plyny rozžhavené na desetitisíce až milióny Kelvinů, které se pak rozvířily rychlostí 300 tisíc kilometrů za hodinu. Pozemská tornáda, která se jen výjimečně točí rychlostí dosahující několika málo set kilometrů za hodinu, si o takovém běsnění pochopitelně mohou jenom nechat zdát. Sluneční tornádo řádilo 3 hodiny a po spirální dráze atmosférou Slunce přitom urazilo zhruba 200 tisíc kilometrů.
Podle všeho není vyloučeno, že sluneční tornáda souvisejí s koronálními výtrysky hmoty Slunce (CME, Coronal Mass Ejection) do kosmického prostoru. Tyto bouřlivé závany slunečního větru se odehrávají v závislosti na momentální náladě Slunce jednou za několik dní až několikrát denně a pokud se strefí do Země, tak mohou vyvolat intenzivní geomagnetickou bouři, která by v extrémním případě nejspíš dokázala i na dlouhé týdny vypnout elektrifikovanou civilizaci. Solární tornáda mohou hrát roli v nasměrování a odpálení koronálních výtrysků hmoty, což by samozřejmě velmi zesilovalo jejich význam pro pozemšťany.
Prameny: Royal Astronomical Society News 29.3. 2012, Wikipedia (Tornado, Solar Dynamics Observatory).