Po období nejistoty provázené jen šuškandou o povaze nového typu BSE odhaleného u několika kusů skotu v Itálii a Japonsku máme v rukou konkrétnější údaje. Nejsou dvakrát povzbudivé. Přinesl je špičkový americký vědecký časopis Proceeding of National Academy of Sciences. Stať italských vědců je zajímavá hned v několika směrech. Krávy postižené novou variantou BSE vykazují na mozku změny velmi podobné lidské sporadické Creutzfeldt-Jakobově chorobě.

Stávající „klasická“  BSE byla na člověka přenesena především ve Velké Británii a vyžádala si zatím asi 140 obětí. Ty zemřely na tzv. novou variantu Creutzfeldt-Jakobovy choroby (nvCJD), která se poprvé objevila v roce 1995 a její vznik má jasnou spojitost s konzumací nervové tkáně skotu postiženého BSE. Už od roku 1921 však známe tzv. sporadickou Creutzfeldt-Jakobovu chorobu (sCJD), která postihuje z neznámých důvodů zhruba jednoho až dva lidi z milionu. V České republice zemře ročně na sCJD zhruba 10 až 20 lidí, jak to odpovídá obvyklé četnosti této choroby. Oba typy CJD se od sebe v mnoha směrech liší. Liší se charakterem prionu, který je vyvolává, liší ze jejich rozložením v mozku obětí chorob, liší se i celkovým obrazem postižení mozku. Například při sCJD vznikají v mozky tzv. amyloidní plaky, které se při nvCJD netvoří. Fakt, že nvCJD postihuje mnohem mladší věkovou skupinu kolem dvacítky, zatímco sCJD obvykle udeří až po padesátce, nemusí být důsledkem biologických rozdílů mezi priony vyvolávajícími obě choroby. Spekuluje se například, že teenageři v Británii holdovali hamburgerům s namletou míchou „šílených krav“ mnohem více než starší generace a jsou proto postiženi nvCJD častěji. Už byly zaznamenány případy pacientů se sCJD kolem třicítky a naopak, jeden z pacientů onemocněl nvCJD až po sedmdesátce.

Nový typ BSE odhalený italskými veterináři se podobá sCJD nejen patologickými změnami na mozku (tvorbou plaků), ale i povahou prionu, který nese mnohem méně glykosylových skupin (je méně ověšen cukry) a je celkově menší než priony vyvolávající „klasickou BSE“. Právě tvorba plaků se stala inspirací pro vytvoření jména „nové BSE“. Budeme se s ní zřejmě setkávat pod zkratkou BASE vzniklou z termínu „bovine amyloid spongiform encephalopathy“.

V této souvislosti jistě nelze nevzpomenout na skutečnost, že ve Švýcarsku, jehož chov skotu je BSE těžce zasažen, v posledních letech nápadně přibývá lidí postižených „klasickou“ sCJD. V souvislosti s BASE se ozvaly hlasy, které tvrdí, že infekční povahu sCJD už nelze ve světle nových objevů tak úplně vyloučit.

Priony BASE se nehromadí v mozkovém kmeni, jak je u „klasické BSE“ dobrým zvykem, ale ve vyšších oddílech mozku včetně hypothalamu a čichových laloků. To je na první pohled nepříjemná okolnost, protože právě z prodloužené míchy se berou vzorky pro diagnostiku BSE. Dobrou zprávou je, že BASE byla i navzdory tomu zachycena standardními testy firmy Prionics, které jsou využívány k diagnostice BSE i u nás.

Někteří odborníci se zdráhají pustit BASE na stránky veterinárních učebnic s odůvodněním, že dva případy ještě chorobu nedělají. Vedoucí týmu italských veterinářů Salvatore Monaco ale tvrdí, že BASE může být relativně hojně rozšířená, protože plaky byly pozorovány v mozcích asi pětiny krav s diagnózou BSE. Podle Monaca nemusí však jít v případě BASE nutně o nový hovězí prion. Podle něj by mohl být obraz choroby BASE výsledkem jiné cesty nákazy. Zatímco při BSE vstupují priony do těla zvířete s potravou přes trávící trakt, pak u BASE by mohly být tytéž priony vdechnuty o pronikaly by do těla skotu plícemi.

 BASE čili „nová BSE“ může být naše stará známá „klasická“ BSE, která jen pronikla do těla zvířat jinou cestou – místo trávícím traktem plícemi.

Dá se očekávat, že zprávy o BASE a její podobě se sporadickou Creutzfeldt-Jakobovou chorobou negativně poznamenají odbyt výrobků z hovězího.