Získání informací o stavu uvnitř primárního kontejnmentu a reaktorové nádoby v japonské Jaderné elektrárně Fukušimě I je velmi důležitou podmínkou přípravy reálných podkladů pro naplánování likvidace zničených reaktorů. Je třeba zjistit, jak vysoké je poškození tlakové nádoby reaktoru a aktivní zóny, v níž se nachází roztavené části paliva a zda se toto nedostalo až do primárního kontejnmentu. Stav se musí postupně prozkoumat u všech tří havárií poškozených reaktorů, které obsahují palivo.
Informace z endoskopu
První průzkum nitra kontejnmentu se provádí pomocí průmyslového endoskopu, jehož kamera je napojena tenkým optickým vláknem na vzdálený monitor (obr. vpravo). Součástí zařízení je i termočlánek umožňující měřit teplotu v zkoumaném prostoru. Endoskop se do kontejnmentu zavádí přes úzký, asi 13mm otvor vyvrtaný v jeho stěně.
Využití endoskopu se nejprve vyzkoušelo na pátém reaktoru. Týmy, které otvor vrtají, ovládají přístroj a zajišťují ostatní potřebné práce, musí být dokonale sehrané. Vše totiž probíhá ve velmi silně radioaktivním prostředí, takže jde zároveň o souboj s časem.
I díky přípravnému nácviku se v úterý deseti čtyřčlenným týmům, které se postupně střídaly, úkol podařil, aniž by přitom u někoho obdržená dávka přesáhla 3 mSv. Ve čtvrtek pak tito pracovníci úspěšně zavedli endoskop i do druhého reaktoru. Viditelnost uvnitř kontejnmentu žel nebyla dobrá, proto nerozeznali detaily, které doufali, že uvidí. Způsobila to vysoká vlhkost a pravděpodobně i velmi vysoká radioaktivita. Nebylo tak možné dohlédnout na hladinu vody uvnitř kontejnmentu a rozlišit detaily v jeho dolní části.
Přesto se však získalo mnoho zajímavých informaci. V blízkosti místa zavedení endoskopu byly vidět systémy trubek, kabelů a jejich nosných konstrukcí, které se zdají být nepoškozené. Přesná identifikace konstrukčních systémů se bude z nepříliš kvalitních videí a fotografií ještě zjišťovat. Jsou ale vidět konstrukce, které se nacházejí ve výšce 4 m nad podlahou kontejmentu, takže je jisté, že voda této úrovně nedosahuje. Bylo také možné prohlédnout vnitřní stěnu kovové části primárního kontejnmentu, která byla extrémně namáhána vysoce přehřátou párou po dobu několika měsíců dochlazování reaktoru.
Velmi důležité bylo měření teploty uvnitř primárního kontejnmentu pomocí termočlánku zavedeného dovnitř spolu s kamerou. Zjištěný výsledek 44,7 °C odpovídal hodnotám naměřeným původním systémem teplotních čidel. Odstranily se tak pochybnosti o jejich kalibraci a funkčnosti v průběhu havárie a nyní. Je to velmi důležitá indicie, že nejen u druhého reaktoru se lze na informace o teplotě reaktorové nádoby a vnitřku primárního kontejnmentu spolehnout.
Video: Pohled přes kameru technického endoskopu do primárního kontejnmentu 2. reaktoru Jaderné elektrárny Fukušima I.
Další pokrok v areálu elektrárny
Jak už se psalo v předchozích částech cyklu o Fukušimě (zde, zde a zde, spolu s odkazy pod články), u všech reaktorů už pracují systémy kontroly atmosféry uvnitř primárních kontejnmentů a reaktorových nádob. Úkolem je zajistit atmosférický tlak, který umožňuje účinně zabránit únikům radioaktivity ven z kontejnmentu. Je potřebný i pro systémy pro kontrolu složení plynů, doplňování dusíku a dekontaminace atmosféry v jeho vnitřních prostorách.
I u bazénů s vyhořelým palivem práce pokročily. Do bazénu u prvního reaktoru se mořská voda nestříkala, proto odsolování nepotřebuje. U těch dalších je to ale nevyhnutné. Před samotným odsolováním se musí nashromážděná voda nejdříve dekontaminovat. Tento úkol se podařilo splnit v bazénech bloků dvě a čtyři. U obou nyní již úspěšně probíhá odsolování. U třetího bloku se voda v bazénu ještě dekontaminuje.
Firma TEPCO by v letošním roce měla zajistit odklizení trosek a vyčištění čtvrté budovy tak, aby se mohl zahájit odvoz palivových článků. To bude prvním krokem vyklízení bazénů s vyhořelým palivem. Dalším důležitým úkolem pro letošní rok je dekontaminace nižších pater budov prvního až třetího reaktoru, aby bylo možné skontrolovat a opravit primární kontejnmenty. V plánu je také úprava systému pro manipulaci a dekontaminaci vody ze samotných reaktorů. Jeho asi čtyřkilometrová délka by se měla postupně zkrátit na polovinu, aby se zmenšilo riziko úniků radioaktivní vody.
V současnosti se provádí důkladná prohlídka různých podzemních prostor a hledají místa, kam se dostala radioaktivní voda. To umožní identifikovat zdroje případných úniků, její odčerpání a dekontaminaci. Další plánovaný postup likvidace zničených bloků byl popsán v předchozím článku.
Díky celkovému zlepšení pracovních, bezpečnostních i dozimetrických podmínek v elektrárně bylo už v listopadu možné snížit hranici pro povolenou dávku ozáření u pracovníků z hodnoty 250 mSv, která platí pro extrémní havarijní podmínky, na hodnotu 100 mSv. To představuje horní povolenou mez, skutečná dozimetrická zátěž pracovníků je výrazně nižší.
Začátkem letošního roku byl v areálu elektrárny odvolán výjimečný stav, vyhlášený bezprostředně po cunami. Jak postupuje čištění a zlepšování podmínek v elektrárně, prozrazuji fotografie jednotlivých objektů. Situace umožňuje vykonávat práce, které nejsou bezprostředně nezbytné. Před měsícem proběhla pečlivá kontrola celého systému turbín čtvrtého bloku, aby se zjistilo, nakolik je zemětřesení poškodilo. Nenašlo se nic, co by mohlo představovat riziko pro jejich provoz. Je to důležitá informace pro posouzení odolnosti turbín při tak extrémní přírodní katastrofě i u jiných velkých tepelných elektráren.
Dekontaminace
Intenzivně pokračuje příprava dekontaminace zakázané zóny. Vláda vyjednává s místními samosprávami možnosti, kam umístit přechodná úložiště radioaktivního odpadu shromážděného při dekontaminačních pracích. Navrhuje oblasti s vyšším zamořením, které se budou dekontaminovat nejdéle. Ukazuje se, že jednání budou složitá. Všechny práce na dekontaminaci totiž musí probíhat s podporou místních komunit.
Postupně se obnovuje infrastruktura v zóně mezi 20. a 30. kilometrem. Pomalu se vracejí i obyvatelé, což si vyžaduje rychlou obnovu funkce zdravotního systému. Obnovování infrastruktury však neprobíhá dostatečně rychle, hlavně chybí pracovní příležitosti. Ukazuje se, že není až tak důležité, kdy bude zákaz návratu do zakázané zóny odvolán, podstatnější je připravit pro život lidí vhodné podmínky. Tedy zajistit základní služby a dostatek pracovních míst. I o tom jednají místní samosprávy sídel v zakázané zóně. Samozřejmě, že prvořadá je dekontaminace prostředí. Aby probíhala co nejrychleji a koordinovaně, začátkem ledna ve Fukušimě, za přítomnosti ministra životního prostředí, otevřeli centrum pro řízení dekontaminačních prací. Předpokládá se, že do dubna by mělo mít přes 200 pracovníků.
Firma Toshiba vyvinula mobilní dekontaminační zařízení na čištění vody v zamořených oblastech. Po vyřešení všech technických a právních podmínek by se tato zařízení měla začít využívat. A probíhá další intenzivní výzkum efektivních způsobů dekontaminace. Při obnově a rekonstrukci by mělo pomoci i mezinárodní centrum pro výzkum v oblasti jaderné bezpečnosti, likvidací jaderných havárií, dekontaminačních prací, lékařského sledování a prevenci následků nízkých dávek radiace, které plánuje vláda v perfektuře Fukušima vybudovat.
Pozitivní je i to, že turisté z jiných částí Japonska nezanevřeli na lyžařské terény v horských oblastech v tomto regionu. Ty mají dostatek lyžařů, kteří jsou informováni nejen o sněhových podmínkách, ale i o aktuální dozimetrické situaci. To prospívá jak ekonomické situaci tohoto regionu, tak i celkové společenské situaci v něm.
Zmírňují se i přísné podmínky pro vstup do zakázané zóny. Toho využily i organizace pro ochranu zvířat a spolu s majiteli vyhledávaly domácí zvířata, která v této zóně po katastrofě zůstala. Zatím se podařilo najít a majitelům vrátit 332 psů a koček.
Možnosti pro sledování radioaktivity v životním prostředí se stále zlepšují. Řada obchodů umisťuje u pokladen zařízení, na kterém mohou nakupující testovat, zda v potraviny nejsou kontaminovány. Jak už bylo zmíněno, děti mají dozimetry. Díky tomu byl objeven i případ, kdy se při stavbě nového obydlí použilo kontaminované kamenivo z lomu v zakázané zóně, přivezené těsně před jejím úplným uzavřením. Dítě, které se do domu nastěhovalo, pak mělo zvýšenou hodnotu dávky zjištěnou dozimetrem. Měřený dávkový příkon v prvním patře budovy byl okolo jednoho mikrosievertu za hodinu.
V rámci postupného odškodňování firma TEPCO vyplatila perfektuře Fukušima 332 milionů dolarů. Jsou určeny zejména na financování dozimetrického a zdravotního monitoringu, například na nákup celotělových počítačů. Počítá se například s komplexním sledováním mateřského mléka kojících maminek z této perfektury a jejich dětí.
Výsledky dozimetrického sledování obyvatel v perfektuře Fukušima se pravidelně uveřejňují. Střední hodnota dávky, kterou obdrželo 36 767 sledovaných obyvatel Fukušimy během tří posledních měsíců roku, byla 0,26 mSv. Pouze 110 lidí obdrželo dávku větší než jeden milisievert a jenom deset z nich pak obdrželo dávku mezi 1,8 mSv a 2,7 mSv. I to ale nemusí odpovídat reálnému ozáření, protože osm z těchto deseti obyvatel prefektury zapomnělo dozimetr delší dobu venku, nebo nechalo projít rentgenovým zařízením při kontrole zavazadla na letišti. A to bylo patrně důvodem vyšší naměřené dávky. Její hodnoty však také neznamenají žádné zdravotní riziko.
Jaderná energetika v Japonsku
Jak bylo popsáno v nedávném přehledu vývoje jaderné energetiky v roce 2011, v Japonsku pokračuje vypínání reaktorů. Z 54 jich už pracuje pouze pět. Ovšem se zvětšujícím se deficitem elektrické energie a nárůstem její ceny i v důsledku dovozu fosilních paliv se intenzivněji projevuje i snaha o jejich opětné spuštění. Elektrárenské společnosti jsou nuceny vyzývat k maximálním úsporám elektřiny a postupně přistupovat i k jejímu zdražování jak pro průmysl, tak pro obyvatele.
Postupně probíhají stress testy jednotlivých bloků. Například společnost TEPCO je dokončila u prvního a sedmého reaktoru v Jaderné elektrárně Kashiwazaki Kariwa. Do začátku ledna byly vládě zaslány podklady stress testů čtrnácti jaderných reaktorů. Vláda se zatím vyjádřila pouze ke stress testům dvojice reaktorů Jaderné elektrárny Ohi v perfektuře Fukui a schválila je. Jestli budou tyto reaktory v dohledné době spuštěny, zůstává však otevřenou otázkou, protože samospráva perfektury Fukui s tím zatím nesouhlasí.
Pokračuje také budování nového úřadu pro jadernou bezpečnost. Ten už nebude spadat pod ministerstvo průmyslu, ale pod ministerstvo životního prostředí. Bude tak daleko nezávislejší na provozovatelích jaderných elektráren. Vláda až dosud dobu provozu jaderných elektráren striktně zákonem neomezovala. Nyní chce stanovit limit pro maximální dobu provozu na 40 let s tím, že případné další prodloužení bude povolováno po detailním rozboru a přísné kontrole. Jsou to důležité kroky pro obnovu důvěry v japonskou jadernou energetiku.