Stephen Hawking je nepochybně jedním z největších fyziků dneška, zdatným popularizátorem nepochopitelných konceptů a rozhodně jedním z nejpozoruhodnějších vědců historie lidstva. V neděli 8. ledna oslavil 70 a spolu s ním slavil celý svět moderní a nehrožené fyziky. Samotný Hawking si to bohužel moc neužil, protože právě zápolil se zdravotními obtížemi a musel odřeknout osobní účast na mediálně velmi žhavém slavnostním sympoziu univerzity v Cambridgi „The State of the Universe“, kde dlouhou dobu pracoval na postu Lukasiánského profesora matematiky, v asi nejprestižnějším zaměstnání akademického světa. Inu, kdo by nechtěl přednášet na místě, zastávaném svého času Isaacem Newtonem? Britský popularizující časopis New Scientist se samozřejmě přidal k zástupům gratulantů a přinesl krátký bilancující rozhovor s oslavencem.
New Scientist: Co vám během kariéry ve fyzice přišlo jako nejvíce vzrušující objev?
Stephen Hawking: Objevy sondy COBE (COsmic Background Explorer) v oblasti teploty reliktního záření a na ně navazující detailnější výzkumy sondy WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), které pěkně souhlasí s představou kosmologické inflace (podle níž se náš vesmír několik mžiků po svém vzniku nepatrný zlomek sekundy neuvěřitelně intenzivně rozpínal). V současné době pracující vesmírná observatoř Planck možná v reliktním záření detekuje otisk gravitačních vln předpovězený v konceptu inflace. Byla by to kvantová gravitace vepsaná do celé oblohy.
New Scientist: Einstein označil svoji kosmologickou konstantu, kterou zavedl do rovnic obecné relativity kvůli podpoře existence stacionárního vesmíru, jako svůj největší kiks. Jaký byl ten váš?
Stephen Hawking: Myslel jsem si, že v černých dírách mizí informace. Ale přesvědčila mě korespondence AdS/CFT (Anti de Sitter/Conformal Field Rheory correspondence, čili teoretický konstrukt spojující klasickou teorii gravitace definovanou na určitém typu prostoru a kvantovou teorii pole definovanou na hranici tohoto prostoru). To byl můj největší trapas, alespoň pokud jde o vědu.
New Scientist: Jaký objev by mohl v dohledné době odstartovat největší revoluci v našem chápání vesmíru?
Stephen Hawking: Objev supersymetrických partnerů pro elementární částice, snad na Velkém hadronovém urychlovači v CERN. Hezky by to podpořilo M-teorii (sjednocující teorie strun v časoprostoru o jedenácti dimenzích).
New Scientist: Pokud byste teď byl začínajícím mladým fyzikem, čemu byste se věnoval?
Stephen Hawking: Měl bych nový nápad, který by mohl otevřít nové obzory.
New Scientist: Na co nejvíc myslíte během dne?
Stephen Hawking: Na ženy. Jsou naprostou záhadou.
Čerstvý sedmdesátník se rád sází o věci, které jsou mimo svět běžných smrtelníků a dokáže takové sázky elegantně prohrávat, s oblibou dráždí konzervativce a věří, že jenom věda dokáže odpovědět na základní otázku našeho bytí, zažil stav beztíže, podporuje sympaticky bláznivou M-teorii, poskytl své jméno tepelnému záření černých děr a také je velmi rozumně zdrženlivý vůči snaze za každou cenu kontaktovat nějaké mimozemšťany. Za mnohem prozíravější považuje dobytí dalších planet, protože by raději viděl lidstvo v roli evropských kolonizátorů a nikoliv nešťastných indiánů. Zároveň se stal nesmrtelným i v popkultuře. Účinkuje mimo jiné v Červeném trpaslíkovi, Star Treku, Futuramě i v Simpsonových, kde z jeho angažmá na létajícím křesle dokonce vznikla akční figurka. Podle všeho je v mnoha ohledech dítkem štěstěny, například ještě za druhé světové války prý jedna německá raketa V2 minula Hawkingovy jen o pár bloků.
Co na tom, že trpí amyotrofickou laterální sklerózou, doposud záhadnou degenerativní nemocí, která mu postupně požírá motorické neurony a paralyzuje ho. Diagnostikovali mu ji v 21 letech a předpověděli tehdy maximálně 2 až 3 roky života. Oslavit za takových okolností 70. narozeniny, tak to je opravdu frajeřina.
Prameny: NewScientist 4.1. 2012, Wikipedia (Stephen Hawking).