NewScientist, všestranný mezinárodní časopis popularizující novinky ve světě vědy se sídlem v Londýně, si libuje ve vydávání rozličných žebříčků a hitparád, které se nějak dotýkají akademického světa. Nejvíc se jich pochopitelně vyrojí vždycky během výměny nástěnných kalendářů, kdy i v NewScientistu cítí zesílené pnutí k hodnocení minulosti a předpovídání budoucnosti. Zajímavý je například „Smart Guide 2012: 10 ideas you"ll want to understand“, tedy vlastně desatero vybraných myšlenek či konceptů, kterými tento časopis předjímá zájem vědychtivé veřejnosti v přicházejícím bouřlivém roce 2012. Nakolik se v NewScientistu strefili do vašich představ?
1. Neutrina z nedávno ještě poměrně neznámého experimentu OPERA (Oscillation Project with Emulsion-Racking Apparatus), možná létající rychleji než světlo, otřásla fyzikou pouhým podezřením z překonání nepřekonatelného tak strašlivě, že se stále ještě chvějí i komentátoři NewScientistu. Asi vůbec nikdo by před rokem v tuto chvíli netipoval, že nejsledovanějším výzkumem roku 2012 bude hon na nadsvětelná neutrina. V roce 2012 se do něj určitě zapojí projekty MINOS (Main Injector Neutrino Oscillation Search) v americkém Fermilabu a japonský T2K (Tokai to Kamioka), které by mohly výsledky z OPERA rozcupovat. Pokud se tak nestane, můžeme čekat pozoruhodné věci. Nejsou třeba neutrina z OPERA vlastně legendárními tachyony?
2. Pokud se Evropská unie nerozloží rychleji, než si myslí většina z nás, tak by měl i příští rok pokračovat lov na Higgsův boson. Lidé z CERN sice 13. prosince naznačili, že higgs podle všeho existuje a to zřejmě v lehčí variantě, dojmy jsou ale zatím spíš rozpačité. Nadcházející sezóna na Velkém hadronovém urychlovači slibuje záplavu dat a možnost definitivního rozlousknutí existence Higgsova bosonu. Pokud ho nenajdou, tak už máme naštěstí připravené alternativní hypotézy.
3. NewScientist v příštím roce očekává mnohé od plánované konference OSN o udržitelném rozvoji, známé jako Rio 2012 nebo též Rio+20. Hvězdolet Země prý potřebuje pilota a my bychom měli vlézt do řídící kabiny a převzít řízení, někteří očekávají zavedení jakési globální environmentální vlády, která by shora nadiktovala, jak zachránit svět. Nic tak strašného se doufejme nestane a ve skutečnosti bude rok 2012, už teď stigmatizovaný stínem krize a nepokojů, pro ochranu přírody na všech úrovních bohužel asi docela tvrdý. Ať chceme nebo ne, je to především vše prostupující pulzování ekonomiky, které ovládá naše životy a její případné zadrhnutí tvrdě prověří veškeré ideály. Špetku optimismu v posledních měsících přináší překvapivá přívětivost veřejnosti vůči geoinženýrství a s ní spojená šance na realistické projekty v této oblasti.
4. V červnu 2012 by oslavil sté narozeniny Alan Turing, zakladatel moderní informatiky a strůjce prolomení německých tajných kódů šifrovaných stroji Enigma za druhé světové války, posléze zavržený homofobní Británií. Právě on v roce 1950 představil takzvaný Turingův test, jehož cílem je experimentální ověřovat, zda se určitá strojová inteligence chová opravdu inteligentně, a to porovnáním její komunikace a komunikace člověka vůči testujícímu. Rok 2012 by se shodou okolností měl stát rokem nových testů umělé inteligence, protože Turingův test už podle zainteresovaných odborníků v dnešní době nevyhovuje. Stručně řečeno, Turing umělé inteligence v některých ohledech značně přecenil a v jiných zase podcenil. Testy AI nové generace by už neměly zohledňovat náročné detailní pochopení lidské řeči a zároveň by se neměly orientovat pouze na lingvistické dovednosti.
5. V příštím roce se nejspíš odehraje i olympiáda v Londýně, která podle NewScientistu obrátí pozornost na biologii a psychologii sportu. Psychologický trénink se poslední dobou významem vyrovná fyzické přípravě a není divu, protože v mnohých sportech už balancujeme na hranici lidských možností a o úspěchu rozhodují dříve méně podstatné detaily. Zároveň je jasné, že sport není až tak rovnostářský, neboť o mnohém už od narození rozhoduje vlastnictví správných alel klíčových genů. Kdo je nemá, tak tento hendikep dožene jen stěží.
6. Pořádně horko by mělo být i okolo vděčného tématu původu našeho vlastního druhu. Nedávné představy o evoluci lidské větve primátů se bortí jako domeček z karet. Už není tak jednoznačné, že jsme vznikli ve východní Africe. A když jsme se podívali do vlastního genomu a do DNA fosilních blízkých příbuzných, tak se ukázalo, jak zajímavě jsme vlastně namíchaní. Všichni lidé mimo původní linie v Africe vlastní cca 2,5 procenta DNA neandrtálců a Melanésané navíc ještě dalších 5 procent genomu tajuplných denisovanů. Čekají se další data z molekulárních laboratoří a pokud se konečně povede přečíst DNA hobitů z Floresu, tak to bude teprve rachot. Mohl by to být hezký dárek k premiéře Jacksonova Hobita, která se očekává v prosinci 2012.
7. Listopad 2012 bude žhavým měsícem volby hlavy Spojených států. Analytici odhadují, že to budou volby nesmírně drahé, díky ostrým útoků na protivníky řádně ohavné a vzhledem k možným výsledkům vlastně dost zbytečné. Takřka s jistotou můžeme předpokládat, že dojde k prolnutí virtuálních světů internetu a drásající volební mašinérie. Oba volební tábory se nebudou rozpakovat využít moře informací, které o sobě ve světové síti trousí uživatelé Facebooku a podobných sociálních sítí. Nasadí na ně sofistikované algoritmy a vytvoří tak gigantický online stroj na politiku. Kdo asi nakonec uspěje?
8. Pokud jde o Facebook, kromě zapojení do amerických prezidentských voleb se chystá i ke vstupu na burzu. Ekonomové odhadují, že každý z asi 800 miliónů uživatelů Facebooku přináší kolem 125 dolarů hodnoty jeho budoucím akciím. Naše osobní data, která Facebooku poskytujeme zadarmo, jsou ale bohužel takto cenná jenom jako součást velkého balíku takových dat. Nemá prý proto smysl dožadovat se u Facebooku svého podílu na zisku.
9. Nebyli bychom to my, kdybychom se v roce 2012 nezajímali o náš mozek. Na sklonku roku 2012 by se měl rozběhnout Human Connectome Project, který si klade za cíl ve velkorysém stylu zmapovat nervové spoje ve 1200 vybraných lidských mozcích. Badatelé se chystají mapovat lidské uvažování kombinací několika slibných zobrazovacích metod a rádi by v dohledné době zvládli alespoň zmapování hlavních informačních dálnic v mozku a jejich proměnlivost mezi jednotlivými lidmi. Mozek má kolem 100 miliard neuronů, každý s 10 tisíci informačními spoji, takže jejich detailní promapování je asi ještě hudbou budoucnosti.
10. A nakonec, rok 2012 by měl být rokem analýzy nejen sociálních sítí a sítí mozkových spojů, ale i sítí globální ekonomiky nebo sítí interakcí proteinů v buňkách. Rozhodně bude zasíťováno, jen si musíme dát pozor, abychom se neztratili v nic neříkajících sloganech. Komplexní systémy jsou nesmírně zajímavé a je určitě zábavné je modelovat a rozmotávat, často ale bývá obtíž s jejich interpretací pro reálný svět. Na podzim letošního roku pěkně zabodovala analýza vztahů 43 tisíc nadnárodních korporací, která sice odhalila jakousi super-entitu globální ekonomiky ze 147 nejpropojenějších společností, podle odborníků je ale velmi obtížné říct, co to vlastně znamená. Spíš než o spiknutí s cílem ovládnout svět jde o pozoruhodný důsledek samovolné organizace globálního hospodářství.
A jak to bude doopravdy? Ve vědě má naštěstí stále velké slovo náhoda, takže se i v roce 2012 nejspíš můžeme spolehnout, že prožijeme velkolepé dobrodružství s řadou překvapení.
Prameny: NewScientist, prosinec 2011.