O.S.E.L. - Povedlo se Iránu hacknout americké výzvědné bezpilotní letadlo?
 Povedlo se Iránu hacknout americké výzvědné bezpilotní letadlo?
Podle dostupných informací není jasné, jestli se Iránci zmocnili dronu RQ-170 Sentinel náhodou anebo elektronickým útokem, ale odborníci takový útok přinejmenším nevylučují.


 

Zvětšit obrázek
Počítačově ztvárněný RQ-170 Sentinel. Kredit: Truthdowser, Wikimedia Commons.

 

Zvětšit obrázek
Predator C Avenger. Kredit: DASHBot, Wikimedia Commons.

Ani jsme se nenadáli a jsme ve věku robotické války. Nepočítáme-li špionážní a komunikační satelity, tak už pár let po boku lidských vojáků bojují více či méně sofistikované stroje bez lidské posádky. Ve slavné a komplikované historii válečnictví je to samozřejmě úplně nová situace. Přes veškeré silácké řeči vojáků jsou lidské ztráty nežádoucí a dnes se jim i ti nejotrlejší velitelé obvykle snaží vyhnout. V tom směru jsou dálkově bojové stroje k nezaplacení, vlastně téměř doslova, protože jsou zatím dost drahé. Namísto lidí bojují drahé přístroje, což je pro veřejné mínění ta lepší varianta. Elektronický boj ale také přináší mnohá úskalí. Sebechytřejší stroj může selhat, havarovat anebo být vyřazen elektronickým útokem protivníka. Právě to se teď možná stalo americkému výzvědnému dronu v Iránu.

 

V neděli 4. prosince (2011) Američané nad severovýchodním Iránem ztratili bezpilotní letoun Lockheed Martin RQ-170 Sentinel, v médiích podle fotografie náhodně pořízené v Afghánistánu přezdívaný Bestie z Kandaháru. Irán a s ním spřízněné státy tak od Američanů dostaly pěkný vánoční dárek. Sentinely jsou bezpilotní samokřídla o výšce lidské postavy a rozpětí přes 20 metrů, pravděpodobně vybavená technologií neviditelnosti pro radary „stealth“ a nacpaná špičkovým průzkumným vybavením. Létají s nimi operátoři US Air Force, obvykle na misích pro CIA. Doposud se o Sentinelech nic moc neví, předpokládá se, že to jsou důmyslní vyzvědači, které CIA vysílá nad Afghánistán, Pákistán, Irán, ale také nad Severní Koreu. Podle všeho se významně podílely i na přípravě operace vedoucí k likvidaci Usámy bin Ládina. Po nezbytné dávce politického mlžení americké vládní kruhy nakonec neoficiálně potvrdily, že opravdu šlo o výzvědnou misi CIA nad Iránem a že se Iránci dotyčného stroje opravdu zmocnili, i když není úplně jasné, v jakém je stavu.

 

Známý týdeník Christian Science Monitor ve čtvrtek 15. prosince otiskl rozhovor s iránským inženýrem, podle něhož Iránci dokázali přerušit komunikaci mezi Sentinelem a operátory US Air Force a přinutili Sentinel přejít na režim autopilota. Autopilot ho měl navést zpátky na základnu v Afghánistánu, ale Iráncům se prý podařilo přelstít Sentinelovu GPS navigaci falešnými údaji, přesvědčit ho, že už je doma a uchvátit ho tak do svých spárů. Komentátoři také ale zdůrazňují, že veškerá prohlášení o zajatém Sentinelu, ať už z iránské anebo americké strany je nutné brát s velkou rezervou, protože jsou součástí informační studené války, kterou tyto státy vzájemně vedou. Leccos může být promyšlená mystifikace.

 

Zvětšit obrázek
MQ-9 Reaper (původně Predator B). Kredit: vláda USA, Wikipedia Commons.

Podle odborníků je ale uvedený scénář přinejmenším teoreticky možný. Nezakódované civilní GPS systémy nepochybně lze obelstít. Vojenské GPS, jako ta, co ji má zajatý Sentinel, používají kódovanou komunikaci se satelity. Expertům nezní moc pravděpodobně, že by ji Iránci prolomili, protože v takovém případě by se prý nezdržovali s průzkumnými robotickými letadly, ale prolamovali by se do bank. Richard Langley, expert na GPS z kanadské University of New Brunswick poukazuje ještě na další možnost, totiž, že Iránci zablokovali kódovaný signál GPS a donutili tak Sentinel používat nezakódovaná GPS data, která je mnohem snazší hacknout, pokud to ovšem naprogramování Sentinelů umožňuje. Na druhou stranu, narušit GPS Sentinelů není podle odborníka na GPS útoky Todda Humphreyse z University of Texas vůbec snadné. S podobnými útoky jejich tvůrci počítali a Sentinely by na ně měly být připravené. Humphreys také moc nebere vyjádření iránského inženýra z Christian Science Monitor, že spodní část zajatého Sentinela, která na zveřejněných záběrech z Iránu vypadá poškozeně, doplatila na určitý rozdíl v nadmořské výšce domovské základny bezpilotního letadla a místa přistání v Iránu. Vzhledem k popsanému způsobu zajetí Sentinelu by však mělo být snadné ovládat i jeho nadmořskou výšku.

 

Zvětšit obrázek
Operátoři bezpilotních dronů MQ-1 Predator v Iráku. Kredit: US Air Force, Wikimedia Commons.

Polapení Sentinelu Iránem není až taková katastrofa, jak by se mohlo zdát. Analytici míní, že po odeznění celosvětové mediální ostudy Spojené státy neutrpí příliš závažné škody. Irán a možná i Čína, či někdo další se sice dostanou k velmi moderním výzvědným technologiím, je ale otázkou, jestli je zvládnou i vyrobit a používat. Američané se navíc tváří, že mají k dispozici nové bezpilotní průzkumníky a že jim na Sentinelech už tak nezáleží. V Afghánistánu už operují Avengery (známé i jako Predátory C) od General Atomics, následovníci známých Predátorů a Reaperů vybavení mohutnou palebnou silou a zároveň i hypermoderními výzvědnými přístroji.

 

Postupně se ukazuje, že bojové bezpilotní stroje mohou ohrozit klasická nebezpečí, dlouho spjatá s počítačovými technologiemi. Dronům a jejich operátorům mohou uniknout citlivá nezakódovaná data anebo je může postihnout virus či podobný škodlivý software. Pokud teď Iránci opravdu relativně snadno přelstili GPS Sentinelu, tak je to ale podle komentátorů zklamání, protože vývoji Sentinelů věnovalo hodně chytrých lidí spoustu času.

 

 

 

Prameny:

Wired Danger Room 16.12. 2011, Wikipedia (Lockheed Martin RQ-170 Sentinel, Iran-US RQ-170 incident).


 

 


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:19.12.2011 06:19