V šedesátých letech minulého století narazili cestáři u mexického Totuguera na kámen, který jim připadal zajímavý, a tak jej předali místním úřadům. Nyní je střežen v mexickém muzeu pod označením Tortuguerská kamenná deska. Pozornost budí tím, že je na ní konkrétní datum. Nápis říká, že něco má nastat v roce 2012 a v té souvislosti je jmenován Bolon Yokte, tajemný mayský bůh spojovaný jak s válkou, tak stvořením. Další piktogramy lze číst jako: "Kdo sestoupí z nebe." Nicméně, praskliny a poškození okraje kamene jsou špatně čitelné a s tím sestupováním to nemusí být tak jisté.
Tím datem, které prastará kultura považovala za potřebné vepsat do kamene a předat budoucím generacím, je 21. prosinec příštího roku. Odborníci i laikové se od té doby dohadují, co poznámka o konci znamená a zda se k ní neváže nějaký mayský mýtus. Znalci na indiánskou kulturu tvrdí, že jde jen o kalendář. A jak se k tomu staví evropská media? Jakoby se nemohla vymanit z představ, že Mayové předpovídali konec světa. Často je text dáván do souvislosti s Nostradamovým proroctvím pro rok 2012 – čeká nás v něm krvavá šarvátka: „..ve víru dění vítězí dva vládci, schovaní vojáci mají strašné zbraně a nedaleko je vyzkouší.“ Podpořit výklad ve smyslu možného soudného dne mají i citáty z Bible. To vše se děje jen na základě jedné zprávy vytesané do kamene, která neříká nic víc, než že „konec nastane v třináctém baktunu“. A tak se ani nelze divit obavám archeologů, kteří předvídají další dezinterpretace v souvislosti se zveřejněním nových informací o dalším nálezu. Ten rovněž zmiňuje datum 21. 12. 2012.
Mayové a jejich kalendář
Počátky mayské kultury sahají do doby několika tisíc let před Kristem. Největšího rozkvětu se jejich říše dočkala mezi 6. a 9. stoletím našeho letopočtu. Mayové obývali území dnešního jižního Mexika, včetně oblastí kolem Yucatánského poloostrova (dnešní Guatemala, Belize, Honduras). Písmo a pěstování kukuřice převzali zřejmě od svých předchůdců Olméků. Bylo to jediné opravdové písmo předkolumbovské Ameriky, které dokázalo popsat jednotlivé zvuky a jednotlivá slova. Od koho Mayové převzali zálibu v lidských obětech, těžko říci. Šlo o nábožensky založenou kulturu, která v některých směrech dosáhla vysokého stupně vývoje. Jako platidlo jim sice sloužily jen kakaové boby, zato při matematických výpočtech používali nulu. Řekové ani Římané ji v té době neznali.
Kromě dvacítkové soustavy, jejíž zápis je podobný tomu, jaký používá arabský svět, měli i soustavu o deseti číslicích. Dvacítková jim připadala hezčí, a tak na ní postavili i svůj kalendář. Asi to nebyla tak špatná volba, když s ní spočítali hvězdný rok a dráhy měsíců Jupitera o tisíc let dříve, než je objevil Galileo. Koperník také přišel s heliocentrickou soustavou s tisíciletým zpožděním. Mayové znali i cykly oběhu Venuše. Asi jim v tom hodně pomohlo, že nezavrhli vše od svých předchůdců Olméků a pokračovali v pozorování pohybu hvězd a souhvězdí. Vše pak zúročili při sestavení vlastního kalendáře. Ve skutečnosti je jich několik v jednom. Soukalendáří je ztvárněno pomocí hieroglyfů a připomíná soukolí znázorňující cykly solárního roku (haab). Ten je nazýván někdy občanským kalendářem a představuje období 365 dní sestávající z 19 měsíců, ze kterých 18 mělo po 20 dní a poslední měsíc jen 5. Rok posvátný (tzolkin) má jen 260 dnů. Byl plánem obřadního života a podle něj se udával datum narození člověka. A konečně takzvaný „dlouhý počet“, což je počet dní od mayského dne "nula".
Video: Jak fungoval mayský kalendář
V kalendářní skládačce je den označován termínem kin. Pro delší období se používal uinal, ten měl 20 kinů. Další v pořadí, tun, měl 18 uinalů a představoval zhruba dobu našeho jednoho roku. Následovaly katun (asi 20 let), piktun (7 885 let), calabtun (157 704 let) a kinchiltun s 3 154 071 lety.
Kalendář umožňoval pracovat i s dlouhými časovými řadami. S jeho pomocí se dala předpovídat zajímavá postavení hvězd a planet nebo zatmění Slunce. I po tak dlouhé době je odchylka některých předpovědí v rozmezí minut. Což je na společnost, která neměla ani kalkulačku, výkon hodný obdivu. Mayský kalendář končí třináctým baktunem (zhruba 394letá perioda). Archeologové ve své zprávě uvádějí, že třináctka je pro Maye číslem posvátným a protože svůj kalendář vztahovali k roku 3114 před naším letopočtem, třináctý baktun se chýlí ke konci. Završí se jeden Světový věk, trvající celkem 5 125 let, přičemž oba tyto milníky se potkávají právě 21. 12. 2012.
Dlaždice z Comalcalco
Arturo Mendez, mluvčí National Institute of Anthropology and History potvrdil, že existuje další nález, který má vztah ke jmenovanému datu. Tentokrát pochází z ruin poblíž města Comalcalco. Nápis je vepsán do vypalované hliněné dlaždice, protože pochází z netypické Mayského chrámu, který byl postaven z cihel. Na rozdíl od kamenného kalendáře, kde podle mexických archeologů je vztah k prosinci příštího roku je nezvratitelný, nejsou v případě dlaždice všichni odborníci jednotní. Text je značně poničen. David Stuart, odborník na mayskou epigrafiku z University of Texas v Austinu navíc dodává, že to, co považujeme za vizi předpovídající věci budoucí, může stejně dobře být zmínka události minulé.
VIDEO: Comalcalco - místo nálezu popsané dlaždice
Spolu s oznámením nálezu pálené dlaždice archeologové z Jižní Ameriky nám odkazují: Konec světa je záležitost z vaší kultury. Pro Indiány pouze jeden cyklus končí a začne další, přesně se opakující galaktický cyklus. Naši vyspělí předkové jen nepovažovali za přínosné opisovat něco, co se opakuje znovu a znovu... S křesťanským očekáváním konce nemají naše nápisy nic společného. Archeologové na tento týden do Palenque v jižním Mexiku svolávají 60 odborníků. Váhou svých osobností mají šíření dezinterpretací nápisů a fám o konci světa omezit.
Prameny: National Institute of Anthropology and History. Po konferenci archeologů v Palenque článek doplníme. Dodatečně připojujeme hypertextové odkazy na podrobnější zpracování které doporučili diskutující: https://www.volny.cz/paib/mdat.htm , https://www.volny.cz/paib/VESMIR2.htm
K šíření fámy přispívá i americký katastrofický film z dílny režizéra Rolanda Emmericha nazvaný příznačně "2012 Soudný den".