Příroda je tak trochu permanentní válečná zóna, kde se každý snaží vyhnout nejen hladu či ulovení predátorem, ale také zranění či smrti v souboji s příslušníkem vlastního druhu. Živočichové si za tím účelem vynalezli rozličné lstivé taktiky, které jim zvyšují šance při setkání s nevlídným příbuzným.
Právě takovým trikem jsou takzvané sexuální mimikry, kdy se zvíře ve snaze vyhnout se agresi tváří jako zástupce druhého pohlaví. Tu a tam jsou k vidění i u ptáků, třeba když nedospělí samci některých druhů nosí opeření samic a vzhled samců nasadí až po dosažení pohlavní dospělosti, kdy mohou být pro jiné dospělé samce důstojnými soupeři.
Celoživotní dámský převlek je ale u ptáků extrémně vzácný. Doposud byl objeven vlastně jenom u extravagantních bahňáků jespáků bojovných (Philomachus pugnax, anglicky Ruff). Už jejich druhové jméno nenechá nikoho na pochybách, jak jsou agresivní. Přesto v jejich populacích žijí kromě velkých teritoriálních samců a satelitních samců bez teritoria i transvestité, kteří jsou velikostí mezi normálními samci a samicemi. Je jich kolem 1 procenta ze všech samců, celoživotně jsou opeření jako samice a v tomto převleku se vkrádají na teritoria velkých samců, kde se snaží mít sex s přítomnými samicemi a také se samci. Je pozoruhodné, že jsou v obou případech úspěšnější a strčí do kapsy normální samce i normální samice.
Audrey Sternalski ze španělského Instituto de Investigación en Recursos Cinegéticos a francouzského CNRS teď společně s dalšími kolegy odhalila další druh s transvestitními samci, tentokrát mezi dravými ptáky. Jsou to mokřadní jestřábovití dravci motáci pochopové (Circus aeruginosus, anglicky Western Marsh Harrier) a v jedné jejich francouzské populaci se celých 40 procent samců celoživotně tváří jako samice. Není úplně snadné je poznat, protože jsou hodně přesvědčiví, jakžtakž spolehlivým vodítkem by měla být barva očí. Samice je mají okrově hnědé, kdežto normální i transvestitní samci žlutobílé.
Sternalski a spol. očividně využili záviděníhodné možnosti, jaké jim nabízí věda o zvířatech a připravili výzkum, který byl podle všeho nesmírně zábavný. Vyrobili si věrohodné atrapy samic, normálních samců a transvestitních samců motáků a pak strávili 3 měsíce v terénu pozorováním, jak na ně reagují samci obou rolí. Zažili přitom rozvášněného transvestitního motáka, který se deset minut snažil kopulovat s atrapou samice a také šokované přírodovědce a turisty, kteří se snažili opatrně přiblížit k atrapám a vyfotografovat si je v domnění, že jde o živé motáky.
Badatelé zjistili, že klasičtí samci motáků jsou bezpochyby teritoriální a dle očekávání rádi útočí na atrapy normálních samců. Na atrapy samic a také transvestitů ale byli mnohem méně agresivní. Živí transvestitní samci zase nikdy neútočili na atrapy mužných samců. Samcům motáků v dámském převleku se tedy nejspíš daří vyhýbat se samčí agresi. Ve svém chování jdou ale ještě dál. V několika vzácných případech zaútočili na atrapy samic a atrapy transvestitů, což Sternalski a spol. vysvětlují již dříve pozorovaným chováním samic dravců, které se někdy snaží agresivně chránit své domovy. Jak je vidět, transvestitní motáci i v tomto ohledu asi fungují jako samice.
Podle autorů studie je docela dobře možné, že motáci v dámském převleku, stejně jako transvestitní jespáci, i jiní samci včetně lidských, využívají sexuálního maskování, aby se dostali do intimní blízkosti atraktivních samic, popřípadě i samců.
Tohle je prý velmi obtížné ověřit přímým pozorováním, protože motáci pochopové to rádi dělají v rákosí, naštěstí ale máme magické techniky molekulární biologie a testy otcovství, které by při budoucím výzkumu jistě odhalí, jak úspěšnými svůdníky vlastně transvestitní motáci jsou. Taky bychom se mohli dozvědět, co utváří mírumilovnost motáků v dámském a do jaké míry ji ovládají hormony. Výzkumné fantazii se meze nekladou, v ČR jich ostatně hnízdí kolem 2000 párů a bylo by jistě zajímavé zjistit, jestli motáci transvestité působí i u nás.
Prameny:
LiveScience 8.11. 2011
Biology Letters online 9.11. 2011
Wikipedia (Western Marsh Harrier, Ruff).