Archaeopteryx, to není jenom fosilie rozkošných dinosaurů velikosti straky, kteří se na sklonku období jury proháněli po tropických ostrůvcích v prostoru dnešního jižního Německa. Je to pojem. Od prvního nálezu jednoho jediného péra v roce 1860 či 1861 se postupně stal legendou, především kvůli blízkému vztahu k počátkům ptačí linie. Dodnes sice není úplně jasné, kam přesně archaeopteryx ve fylogenezi maniraptorních dinosaurů pasuje, zároveň ho ale zná skoro každý a ve škole se o něm učí už malé děti. Je to rozhodně jeden z nejčastěji zobrazovaných fosilních dinosaurů a po celé ty roky, co archaeopteryxe známe, dráždí naši představivost. Jak asi vypadal? Ilustrátoři ho vykreslili snad ve všech možných barvách, počínaje ošuntělou šedivou a světle hnědou, až po opaleskující modrozelený přeliv od Zdeňka Buriana.
Už to vypadalo, že se snad nikdy nedozvíme, jak byl vlastně archaeopteryx barevný, ale nedávno všechno změnil pokrok v metodách analýzy fosilního peří. Tým Michaela Bentona z University of Bristol počátkem roku 2010 rozluštil barevnost peří malého čínského dinosaura sinosauropteryxe pomocí analýzy struktury melanozomů, buněčných organel s pigmentem melaninem, které sledoval na elektronovém mikroskopu. Díky Quanguovi Li a jeho spolupracovníkům od jara 2010 také zřejmě známe kompletní zbarvení jiného čínského teropodního dinosaura – anchiornise, který je také velmi blízký počátku ptáků a podle všeho byl černý, s bílými proužky a červenou chocholkou. Od té chvíle bylo jasné, že dříve či později přijde na řadu i legendární archaeopteryx.
Nakonec se do toho pustil Ryan Carney, student Brown University, který nedávno veřejně představil své výsledky, v prezentaci na 71. výročním setkání Society of Vertebrate Paleontology. Během výzkumu analyzoval jedinou fosilii a to zmíněné první pero archaeopteryxe, nalezené kolem roku 1861.
Zdá se, že je to krycí pero z křídla dotyčného dinosaura, které pravděpodobně sloužilo k letu. Carney a jeho kolegové použili skenovací elektronový mikroskop a energiově disperzní analýzu rentgenového záření k odhalení melanozomů v buňkách peří archaeopteryxe. Získaná data pak pečlivě porovnali s údaji o podobném peří z databáze celkem 87 druhů moderních ptáků.
Jak tedy vypadalo historicky vůbec první objevené pero archaeopteryxe? Vše nasvědčuje tomu, že sledované pero bylo původně černé barvy. Z dinosaura velmi blízkého ptačí linii se tak nakonec vyklubal elegán, který nosil černou. Ještě není samozřejmě jisté, zda byl celý černý anebo jestli byl třeba přizdobený dalšími barvami, jako jemu blízce příbuzný anchiornis. Není ale vyloučeno, že to se to relativně brzy dozvíme, bohužel asi na rozdíl od fylogenetického postavení archaeopteryxe, které zatím odolává pokusům o definitivní vyjasnění.
Xing Xu z čínské Linyi University a jeho lidé letos v létě popsali nového drobného opeřeného dinosaura jménem Xiaotingia, který je očividně velice blízký archaeopteryxovi. Dokonce tak blízký, že jeho přidání do fylogenetické analýzy odtáhlo archaeopteryxe z linie ptáků (Avialae) do blízce příbuzné linie Deinonychosauria, což na druhou stranu zcela nedávno vyvrátila další fylogenetická studie většího souboru dat, podle níž se archaeopteryx vrátil do ptačí linie a xiaotingia zůstala trčet s anchiornisem mezi deinonychosaury.
Prameny
NewScientist 9.11. 2011
Wikipedia (Archaeopteryx).