V minulém přehledu bylo popsáno snížení teploty u všech reaktorů na hodnoty menší než je bod varu vody. Tuto teplotu, která se měří v několika místech u každé reaktorové nádoby, se dařilo dále snižovat. Nyní je u prvního reaktoru pod 50 °C, u dalších dvou pak blízká 70 °C. Nejdůležitější však je, že hodnoty teplot mají stabilní či dokonce klesající tendenci při konstantním objemu chladící vody. Stabilní je také tlak uvnitř všech primárních kontejnmentů a tlakových nádob reaktorů. Zlepšující se podmínky v budovách reaktorů dovolují v nich pracovat na řadě důležitých zařízení.
V průběhu října začala instalace ventilačního systému, který umožňuje monitorovat a čistit atmosféru uvnitř primárního kontejnmentu. Hlavním úkolem tohoto systému je kontrola složení atmosféry, určení podílu různých plynných složek a měření radioaktivity, která je zde velmi vysoká. Zároveň zajišťuje filtraci a dekontaminaci této atmosféry s 99% efektivitou. Snížení úrovně radiace v primárním kontejnmentu je nutnou podmínkou pro práci na umístění měřících zařízení, které umožňuje zjistit přesný stav reaktorové nádoby a paliva i polohu jeho roztavené části. Jeho instalace začala na všech reaktorech a u druhého byla již dokončena. To umožnilo přesněji měřit i množství a proudění dusíku, který se vhání, aby se zabránilo případnému výbuchu vodíku. Doplňování dusíku se tak může řídit výsledky monitoringu. Během filtrace radioaktivních plynů z primárního kontejnmentu se měřila aktivita a přítomnost jednotlivých radioizotopů, přičemž se zjistily i radioaktivní izotopy xenonu s počtem nukleonů 133 a 135.
Spontánní štěpení transuranů
A právě to vyvolalo zvýšený zájem médií o Fukušimu I v médiích. Tyto izotopy mají poločas rozpadu 5,2 dne (133Xe) a 9 hodin (135Xe), takže musely být produkovány v současné době. Jejich zdrojem je sice jaderné štěpení, to ale nemusí být známkou, že by se v nějakém místě v reaktoru rozbíhala znovu štěpná řetězová reakce. Při práci reaktoru vznikají v palivu záchytem neutronů uranem 238 transurany. Některé z nich se mohou rozpadat i samovolným štěpením. Jedná se zvláště o izotopy curia (například 242 a 244). Většinou je samovolné štěpení jen malou příměsí k rozpadu alfa, který dominuje. I tak však změřené množství izotopů xenonu dokáže samovolné štěpení transuranů nahromaděných v palivu během provozu reaktorů plně vysvětlit. Zjištění xenonu je tak přirozené a v odpovídajícím množství se vyskytuje v každém odstaveném reaktoru. Přesto se do chladící vody začal preventivně přidávat bór, který neutrony intenzivně pohlcuje.
Další práce v areálu elektrárny
Několik fotografií v minulém přehledu dokumentovalo dostavbu ochranné obálky nahrazující zničenou horní část budovy prvního reaktoru. Nyní je už budova dokončena a instalováno i filtrační zařízení, které zabraňuje únikům radioaktivity ven. Je to velmi důležitý krok na cestě k tomu, aby se z areálu elektrárny do okolí nedostávala žádná radioaktivita. V průběhu následujících měsíců, nejspíše až v příštím roce, se zrealizuje i připravovaná výstavba podobných ochranných obálek i u reaktoru tři a čtyři. Práce s těžkými jeřáby, které se při těchto pracích používají, nese svá rizika. Nedávno se při demontáži jednoho z nich uvolnilo těžké ocelové lano a spadlo na dva dělníky. Je vidět, že ani zde se nelze úplně vyhnout pracovním úrazům.
Velmi intenzivně probíhá čerpání, čištění a dekontaminace radioaktivní vody nahromaděné v různých místech elektrárny. Kromě odstranění radioaktivity a nečistot se také odsoluje a poté se využívá hlavně k chlazení reaktorů nebo k jiným účelům. Zbylá část se skladuje ve vyhrazených nádržích. Tak se postupně daří vodu nahromaděnou v areálu elektrárny při cunami a následném havarijním chlazení reaktorů odstraňovat. Vzhledem k jejímu velkému množství bude odčerpávání a čištění trvat ještě řadu měsíců.
Jak už bylo zmíněno v předchozím článku, začala se voda získaná při čištění budov reaktorů pět a šest využívat ke kropení některých vnějších prostorů areálu elektrárny, aby vítr nezvedal prach a neroznášel radioaktivitu do okolí. Na to se spotřebuje sedmdesát tun této vody denně. Je samozřejmě vyčištěna a splňuje zdravotní limity vyžadované pro vodu vhodnou ke koupání. Při tiskové konferenci novináři vyzvali poslance Yasuhiro Sonodu, aby nezávadnost této vody prokázal tím, že se jí napije. Vypil celou sklenici a dodal, že sám za mnohem lepší a důležitější důkaz považuje přesná měření, která potvrzují její bezpečnost.
S příchodem zimy dojde ke změnám teploty, což vyvolá zvýšené proudění vzduchu v budovách, kde se zmíněná nahromaděná voda ještě nachází. Průvan by mohl radioaktivní aerosoly vynášet ven do okolí elektrárny. Proto se provádí provizorní utěsňování otvorů a nepotřebných vstupů vedoucích do prostorů, kde tato voda je. Jedná se hlavně o turbínové haly. Na pár příkladech fotografií je vidět, jak vypadala situace před a po utěsnění. I to přispěje k dalšímu snížení úniků radioaktivity z areálu elektrárny.
V současnosti pracuje na likvidaci následků havárie zhruba 3 000 pracovníků. Postup prací se zdá být dostatečně rychlý na to, aby začátkem příštího roku mohly být splněny podmínky pro návrat obyvatel do oblastí zakázané zóny bližší než 20 km k elektrárně, kde to dozimetrická situace dovolí.
| Příklady dočasného utěsňování - schodiště v turbínové hale prvního bloku. (zdroj TEPCO) | Příklady dočasného utěsňování - další místo v turbínové hale prvního bloku. (zdroj TEPCO) |
Okolí elektrárny
Do oblastí vzdálených od elektrárny víc než 20 km se evakuovaní už nějakou dobu postupně vracejí. Stále zde na mnoha místech ještě probíhají dekontaminační práce. V polovině října začalo i čištění v samotném městě Fukušima s 110 000 domy, veřejnými budovami, ulicemi, zahradami a parky. To potrvá několik měsíců a počítá se s pomocí dobrovolníků i samotných obyvatel.
Už v minulém článku byl zmíněn zajímavý dopad toho, že si lidé pořizují dozimetry, aby kontrolovali úroveň radiace. A tak někdy nacházejí místa se zvýšenou radioaktivitou, která není důsledkem havárie. Nedávno byly hlášeny další dva případy, kdy pozornost vzbudil zdroj záření radia 226, jenž se využívá hlavně v lékařství. Jedno z míst bylo v supermarketu Hachimanyarna v Setagaya.
Nepolevuje se ani v pečlivé kontrole potravin pocházejících ze zasažených oblastí - rýže, čaje, hub, masa, mléka a výrobků z nich. Překročení stanovených limit se objevuje jen výjimečně a tak se zodpovědné orgány rozhodly je ještě zpřísnit.
Probíhá také řada zdravotních a dozimetrických testů zejména u dětí. Nedávno nezávislá firma kontrolovala na přítomnost cesia 137 vzorky moče 1500 dětí předškolního věku. U zhruba sedmi procent sice našla stopy tohoto radioizotopu, ovšem v zdraví neohrožujícím množství, na hranici měřitelnosti přístroji. Testy se budou ověřovat a opakovat.
Dekontaminační práce pokračují i v zóně do 20 km od elektrárny. V říjnu byla radiační situace zmapována pomocí malé bezpilotní helikoptéry, hlavně v hůř dostupných oblastech. S intenzivními dekontaminačními a rekonstrukčními zásahy souvisí i problém ukládání velkého množství radioaktivního odpadu. Proto se vypracovávají plány na budování potřebných úložišť.
Situace v dalších elektrárnách
Zatímco se počet provozovaných jaderných bloků doposud pouze zmenšoval, na konci října se jeden znovu spustil - čtvrtý reaktor elektrárny Genkai. Jde však o značně nestandardní situaci. Reaktor se automaticky zastavil 4. října díky procedurální chybě. Po povolení dozorovým orgánem se po měsíční odstávce znovu rozběhl. V provozu však bude jenom asi měsíc, načež ho opět vypnou kvůli pravidelné odstávce. V současné době v celém Japonsku běží pouze deset bloků a jejich počet bude klesat. Do konce roku budou odstaveny čtyři a začátkem příštího roku zbytek.
Je stále otevřenou otázkou, kdy se spustí alespoň některý z bloků odstavených k pravidelné kontrole. Některé elektrárny už dokončily stres testy a předložily jejich výsledky. Jestli místním samosprávám postačí a povolí znovuspuštění reaktorů, je velmi nejisté. Možná zapůsobí příchod zimy a s ní spojený nárůst spotřeby elektrické energie. Japonsko vzhledem k nedostatku vlastních fosilních zdrojů ve značné míře využívá elektřinu i na topení. Přijímají se sice velice striktní úsporná opatření a obyvatelé jsou vyzýváni k tomu, aby se tepleji oblékali doma i v práci a méně topili, to ale stále ubývající počet zdrojů nevykompenzuje. Situace pochopitelně vede ke zvyšování dovozu fosilních paliv. Už v minulých letech bylo Japonsko největším dovozcem uhlí na světě a tuto nezáviděníhodnou pozici si tak nejspíše ještě upevní.
Přesto i poslední průzkumy dokazují, že proti jaderné energetice je stále větší počet Japonců a odstoupení od jádra si přeje 70 % dotázaných. Výsledkem je i to, že čtyři samosprávy ze čtyřiceti čtyř, které mají na svém území jadernou elektrárnu, sousedí s ní, nebo se v jejich blízkosti počítá s výstavbou, deklarativně odmítly peníze, které se pravidelně do těchto regionů posílají jako kompenzace. Chtějí odstoupení od jaderné energetiky.
Na druhé straně se obnovují i zvyšují dodávky jaderné techniky z Japonska do dalších států. Například se obnovily přípravné práce na výstavbě prvních dvou jaderných bloků ve Vietnamu, který patří k ekonomicky se rozvíjejícím zemím a trpí nedostatkem elektřiny.
Závěr
Likvidace následků havárie v jaderné elektrárně Fukušima I tedy i nadále úspěšně pokračuje a ani zjištění přítomnosti radioaktivních izotopů xenonu není známkou nečekaných problémů. Vše nasvědčuje tomu, že cíle, jejichž dosažení podmiňuje návrat evakuovaných do zakázané zóny, budou splněny.
Předchozí články o situaci v japonských jaderných elektrárnách postižených březnovým velkým zemětřesením a následnou vlnou cunami, v nichž je podrobněji vysvětlena řada pojmů a skutečností zmíněných v předcházejícím textu:
Japonsko: přírodní katastrofa zasáhla čtyři jaderné elektrárny
Pro posouzení radiačních rizik jsou důležité proporce
Jak se vyvíjí radiační situace ve Fukušimě a okolí
Jak se chladí reaktory jaderné elektrárny Fukušima 1
Květnové pokroky i problémy při stabilizaci situace ve Fukušimě I
První etapa stabilizace elektrárny Fukušima I
Další krok v likvidaci následků havárie ve Fukušimě I