Zobák strakapoudů je jako inkubátor v mikrobiologické laboratoři. Výzkum Kerryho Farrise a jeho kolegů z Arkansas State University odhalil, že většina ptáků hnízdících v dutinách hostí ve svých zobácích spory pestré kolekce hub a ty roznáší po lese. Místy jsou v tomto směru strakapoudi, kteří si hledají potravu na nemocných a mrtvých stromech. Když v honbě za chutným soustem vyhloubí v dřevu otvor, vnesou do něj i vzorek dřevokazných hub ze zobáku. Houbám se v dírce vysekané strakapoudím zobákem daří a začnou rozkládat dřevo kolem. Po nějaké době je houbou nahlodané dřevo „zralé“ na to, aby si v něm strakapoud s minimální námahou vyhloubil prostornou dutinu pro hnízdo. Inu, výhody biotechnologií se nezapřou dokonce ani v nádherných porostech borovice těžké (Pinus ponderosa) v horách  Oregonu a Kalifornie.