Odhadem asi půl procenta lidí má po požití i malého množství arašídů problém s alergickou reakcí, která se u velmi citlivých jedinců může projevit anafylaktickým šokem - prudkým poklesem krevního tlaku, zvýšením hladiny hormonu histaminu, což způsobí rozšíření cév, poruchu činnosti srdce, stížené dýchání. Je to život vážně ohrožující stav, který může vést k bezvědomí a nejednou končí tragicky. V USA na anafylaktický šok zemře ročně asi 200 lidí z 30 tisíc případů této prudké odezvy imunitního systému. Ten totiž některé jinak neškodné nebo dokonce zdraví prospěšné cizorodé bílkoviny vnímá jako nebezpečné patogeny (přesněji antigeny), proti nimž se vyřítí do útoku v snaze je zničit. Signál vyšlou strážné patroly nacházející se v krvi – pomocné T_H2 lymfocyty (T helper cell), které jsou jedním z vícero typů bílých krvinek. Jejich „polnice“ nastartují kaskádu reakcí, například zvýšenou činnost B-lymfocytů produkujících protilátky.

 

Existuje ale způsob, jak zmatenou a přehnanou obranu organismu proti alergizujícím bílkovinám například z arašídů nebo vajec obelstít a přesvědčit imunitní systém, že jsou tělu neškodné. Metodu s prvními velmi slibnými výsledky pokusů popsali vědci z Lékařské fakulty Northwestern University v americkém státě Illinois v článku, který zveřejnil časopis Journal of Immunology. Z krve pokusných myší s cíleně vyvolanou alergií výzkumníci extrahovali bílé krvinky (leukocyty) a na jejich povrch navázali molekuly arašídového proteinu. Takto upravené je pak injekčně vpašovali zpět do krevního oběhu malých hlodavců. Po dvou takových terapeutických dávkách imunitní systém myší přestal bílkovinu připojenou k jeho vlastním leukocytům považovat za nebezpečného vetřelce a při arašídech poplach nespouštěl.

„Jsme přesvědčeni, že jsme našli způsob, jak bezpečně a rychle vypnout život ohrožující alergickou reakci na potraviny,“ tvrdí  jeden z autorů studie, lékař Paul Bryce z alergicko-imunologického oddělení Lékařské fakulty Northwestern University. Podle jeho slov má tato metoda další pozitivní důsledek – zajišťuje lepší vyváženost imunitní systém tak, že zvyšuje počet dalšího z typů bílých krvinek ze skupiny lymfocytů, takzvaných regulačních T–lymfocytů (T_REG cell). Nazývají se i supresorové (supress = potlačit), protože utlumují aktivitu zmíněných signálních spouštěčů imunitní odezvy - pomocných T_H2 lymfocytů. Tím se zvýší imunitní tolerance k antigenu, neboli jinými slovy, sníží imunitní citlivost. 

Zvětšit obrázek

Mléko je bezpochyby zdravým zdrojem bílkovin, z nichž zejména hlavní protein - kasein - je pro mnohé silným alergenem. Pojmem "alergie na mléko" se ale často mylně označuje i neschopnost strávit mléčný cukr laktózu kvůli nedostatečné nebo zcela chybějící produkci enzymu laktázy.

V druhé části své studie američtí imunologové využili stejnou metodu k léčbě myší alergických na vaječné proteiny. Reakce imunitního systému se v tomto případě projevuje podobně jako astmatický záchvat – dýchavičností a rychlým zánětem dolních dýchacích cest. Injekce s bílými krvinkami obohacenými in vitro o „škodlivou“ bílkovinu zabraly a myšky po inhalaci antigenu neměly žádné zdravotní potíže.

Jde o zajímavou metodu, jejíž principy ale nejsou úplnou novinkou a vědci z Northwestern University pod vedením Stephena D. Millera ji už úspěšně odzkoušeli při léčbě autoimunitních onemocnění - revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy (sclerosis multiplex) a diabetu 1. typu. Zatím sice jenom u pokusných zvířat, ale v současnosti probíhají první etapy klinického výzkumu léčby roztroušené sklerózy u lidí.

Zdroj: Northwestern University news