Říká se, že evoluce našeho druhu skončila. Že jsme prý lidskými kulturními a technickými vymoženostmi porazili přírodní výběr a vymanili se tak z náruče Matičky přírody. Ve skutečnosti je to ale nejspíš jenom další projev oteklého sebevědomí, ve stylu „Země je středem vesmíru“ nebo „ovládáme počasí“. V poslední době totiž přibývá studií, které dokládají významný vliv přírodního výběru ve zcela nedávné minulosti.
Se zajímavým výzkumem přírodního výběru u druhu Homo sapiens teď přichází kanadský genetik Emmanuel Milot z University of Quebec, který se s kolegy podíval na rychlé genetické změny v průběhu historie obyvatel jednoho malého kanadského města. Jde o vcelku izolované ostrovní městečko Ile aux Coudres, na ostrově Coudres (jméno ze staré francouzštiny, ve smyslu Lískový ostrov), omývaném řekou svatého Vavřince. Městečko založilo 30 rodin kolonistů někdy mezi lety 1720 a 1773, přičemž Milot a spol. zpracovali data ze záznamů místní pobočky katolické církve, o narození, svatbě a smrti místních žen, které se vdaly mezi lety 1799 a 1940.
Během studovaného časového okna o délce 140 let se jim podařilo odhalit nápadnou změnu věku, v němž ženy z malé populace Ile aux Coudres poprvé otěhotněly. Výsledné grafy sice nejsou kdovíjak strmé, ale věk početí prvního dítěte tady poklesl z 26 na 22 let. Když badatelé vzali v úvahu kulturní, sociální a ekonomické rozdíly mezi sledovanými ženami, tak poté odhadli, že 30 až 50 procent ze zjištěných posunů věku početí dítěte mohou přisoudit čistě genetickým změnám. Ty bývají často zcela překryty vlivem prostředí a to se prý v tomto případě povedlo odfiltrovat. Milot a spol. jsou přesvědčeni, že vystopovali působení mikroevoluce, která lidem na ostrově Coudres zajistila větší počet potomků a tím pádem i intenzivnější růst celého městečka, což bylo v jejich poměrech žádoucí.
Již delší dobu vědci tuší, že přírodní výběr v takových situacích preferuje ženy s časnějším věkem prvního početí dítěte. Teď se to ukázalo i v historii Quebecu. Milot s kolegy potvrdil, že věk první reprodukce lidských žen je silně dědičný a že souvisí s jejich evoluční úspěšností. Rozhodně prý nešlo o statistické kličky náhodného tikání genetického driftu, tedy spontánních změn v populacích.
Odhalený trend snížení věku početí prvního dítěte je podle všeho vyšší, než jaký by způsobil náhodný drift. Milot si spokojeně libuje, že mikroevoluční změny u lidí můžeme zachytit už po uplynutí pouhých staletí, což jistě inspiruje další výzkum aktuální lidské evoluce.
Milotův tým popisuje hodně svižnou evoluci lidí, nejsou ale samozřejmě úplně první. Existují práce analyzující evoluční změny obyvatel Tibetu, které reagují na jejich život ve vysokohorském prostřední s nedostatkem kyslíku. Tibeťané se přizpůsobili během desítek generací. Jiným příkladem je vlastně většina bílých Evropanů, tedy ti, kterým i v dospělosti funguje enzym laktáza rozkládající laktózu z mléka na galaktózu a glukózu a mohou tudíž i pít mléko bez obav z trávicích obtíží. K této změně došlo zhruba před 5 až 10 tisíci lety, očividně v důsledku rozšíření chovu krav. Evoluce lidí je prostě realitou, navzdory všem filozofickým a technologickým hračkám a může být i překvapivě rychlá.
Prameny:
Wired Science 3.10. 2011, PNAS Online 3.10. 2011.
Poznámka redakce: Program přednášek: "Biologické čtvrtky ve Viničné" zimní semestr 2011
Ke stažení :ZDE Těm, kteří to mají do Prahy poněkud z ruky sdělujeme, že pokud to bude v našich silách, budou audio záznamy ke stažení na Oslovi v rubrice audio.